Naše kořeny

Mučedníci komunismu – kněží a řeholníci zemřelí ve věznicích a táborech nucené práce

Jedním z duchovních, kteří zemřeli na následky utrpení prožitého v komunistickém koncentračním táboře pro řeholníky, byl i františkán P. František Tomáš Koseček, převor kláštera v Chebu. Pocházel ze Slavičína u Valašských Klobouků ze zemědělské rodiny a narodil se 18. června 1917. Matka mu zemřela v šesti měsících, otec se však znovu oženil a z tohoto nového otcova […]

Naše kořeny

Mučedníci komunismu – kněží a řeholníci zemřelí ve věznicích a táborech nucené práce

Salesián P. ThLic. Vojtěch Basovník se narodil v Polešovicích u Uherského Hradiště 14. srpna 1912. Pocházel z pěti sourozenců. Otec mu zemřel, když mu bylo šest let. Obecnou školu navštěvoval v rodné obci, kde také v místním kostele ministroval. Gymnaziální studia absolvoval v Uherském Hradišti. Poté, co se dověděl jako mladík z náboženských časopisů o salesiánech a také se […]

Naše kořeny

Mučedníci komunismu – kněží a řeholníci zemřelí ve věznicích a táborech nucené práce

Mezi duchovními, kteří zemřeli v komunistických kriminálech, má zvláštní postavení P. Antonín Zgarbík SJ. Z výkonu trestu byl kvůli špatnému zdravotnímu stavu podmínečně propuštěn, záhy se však do vězení musel vrátit, v podstatě, aby zde zemřel. A nebylo to v padesátých letech. Za velezradu byl odsouzen v monstrprocesu ještě v roce 1960 – na šestnáct let! […]

Naše kořeny

Sir Roger Scruton, RIP

„Roger Veliký“ – takový měla titulek první zpráva o jeho smrti na stránkách amerického konzervativního časopisu National Review. Vskutku, byl to poslední z řady velkých britských konzervativních myslitelů: Edmund Burke, Michael Oakeshott, Roger Scruton. V zemi jsou lidé, bývalí disidenti, kteří ho znali mnohem lépe a mnohem déle než já; jak v Praze, tak […]

Naše kořeny

Mučedníci komunismu – kněží a řeholníci zemřelí ve věznicích a táborech nucené práce

Obětí komunistické perzekuce se staly i dvě přední osobnosti církevního života u nás ve 30. a 40. letech 20. století, strahovský opat Stanislav Jarolímek a svatovítský kanovník Josef Čihák.  Opat strahovského kláštera, generální vikář premonstrátského řádu a zástupce generála řádu P. ThDr. Stanislav Bohuslav Jarolímek OPraem se narodil 14. ledna 1900 ve Vilíně u Milevska v selské […]

Naše kořeny

Polská odpověď Putinovi

Nejen my řešíme spory o pomník Koněva, „rusko-řeporyjskou válku“ nebo spor o oběti 21. srpna 1968 kvůli kterým prezident Zeman zvažuje, zda jet či nejet do Moskvy na oslavy konce druhé světové války. Podobné historické spory se  vedou na linii Varšava – Moskva. V posledních čtrnácti dnech se Vladimir Putin opakovaně ostře opřel do […]

Naše kořeny

Když jde i o Chanuku

Progresivní boření mýtů za každou cenu se projevuje třeba výměnou přání Merry Christmas (Šťastné Vánoce) za politicky korektnější Seasons či Holliday Greetings (sezónní či prázdninové přání). Nezastavilo se ale ani před Izraelem kde Židé – jak známo –  Vánoce z pochopitelných důvodů neslaví. Jenže zhruba v tom samém období slaví Židé i […]

Naše kořeny

Opomenuté dědictví XXIX.

Ústředním aspektem každé civilizace je náboženství. Po dva  tisíce let západní člověk obvykle uvažuje o Bohu způsobem, za nějž vděčíme katolické církvi. Katolický pohled na Boha se liší od způsobu, jakým na něho nahlížely starověké civilizace Blízkého Východu; tento pohled má čtyři hlavní charakteristiky.1 Předně je Bůh jeden. Polyteistické systémy, v nichž […]

Naše kořeny

Opomenuté dědictví XXVIII.

V době, kdy se Církev objevila na historické scéně, byla sexuální morálka degradována na velmi nízký stupeň. Rozšířená promiskuita, jak napsal satirik Juvenalis, způsobila, že Římané ztratili bohyni Cudnosti. Ovidius poznamenal, že sexuální praktiky v jeho době se staly zvláště perverzními, až sadistickými. Podobná svědectví o stavu manželské věrnosti a sexuální nemorálnosti […]

Naše kořeny

Opomenuté dědictví XXVII.

Další důležitý způsob, jímž Církev utvářela západní pojetí morálky, zahrnuje tradici spravedlivé války. Svět klasické antiky se samozřejmě také touto otázkou tak či onak zabýval, avšak antičtí filosofové mluvili o konkrétních válkách jako o spravedlivých nebo nespravedlivých, nevytvořili celkovou teorii spravedlivé války. „Ani u Platona, ani u Aristotela,“ svědčí Ernest Fortin, „nenajdeme něco, co […]