„Existují fundamentální biologické rozdíly mezi muži a ženami, svoboda slova je v ohrožení a politika identit je toxická ideologie, která trhá americkou společnost na kusy.“ Ještě před deseti lety by žádné z těchto tvrzení ještě nebylo považováno za tabu. Dnes jsou jejich zastánci odkázání na „intelektuální temnou sít“. Účastní se diskusí a přednášek – v podcastech, na YouTube nebo Twitteru a ve vyprodaných auditoriích – které se nepodobají ničemu jinému, co se v dnešní veřejné kultuře děje. Navzdory tomu, že jsou v podstatě vyloučeni z mainstreamových médií, si rychle budují své vlastní masmediální kanály. Patří k nim třeba psycholog Jordan Peterson, konzervativní publicista Ben Shapiro, britský spisovatel Douglas Murray, Maajid Nawaz, původně islamista, který se proměnil v antiextremistického aktivistu, „antifeministické“ feministky Ayaan Hirsi Ali a Christina Hoff Sommers neurovědec Sam Harris, matematik Erik Weinstein a komentátor a komik Dave Rubin.
Na setkání s neurovědcem Samem Harrisem, matematikem a ředitelem společnosti Thiel Capital Erikem Weinsteinem a s komentátorem a komikem Davem Rubinem a jejich manželkami v jedné restauraci v Los Angeles jsme mluvili o tom, jak se vlastně stali heretiky. Tvrdili, že před deseti lety, kdy Donald Trump ještě účinkoval v pořadu „The Apprentice“, by žádné z jejich tvrzení ještě nebylo považováno za tabu.
Od leva doprava
Dnes se lidé jako oni běžně setkávají s urážkami a posměchem – dokonce, nebo snad zvláště, ze strany lidí, kteří se pyšní svou otevřeností. Tento vzorec se v dnešní době plné věcí-které-nesmíme-vyslovit stal běžným. A to je také příčinou vzniku „intelektuální temné sítě“ (anglicky Intellectual Dark Web), jak to napůl žertem pojmenoval Erik Weinstein. Co je síť ITS a kdo je jejím členem? Těžko se to vysvětluje a proto je současně krásná i nebezpečná.
Zjednodušeně řečeno jde o skupinu ikonoklastických myslitelů, akademických renegátů a mediálně známých lidí, kteří se účastní diskusí a přednášek – v podcastech, na YouTube nebo Twitteru a ve vyprodaných auditoriích – které se nepodobají ničemu jinému, co se v dnešní veřejné kultuře děje. Navzdory tomu, že jsou v podstatě vyloučeni z mainstreamových médií, si rychle budují své vlastní masmediální kanály.
Pokud bychom hledali telefonní seznam sítě ITS, nejvíce by se mu blížila jednoduchá webová stránka, která shrnuje nejdůležitější postavy této scény. Vedle Sama Harrise to jsou: Erik Weinstein a jeho bratr a nevlastní sestra, evoluční biolog Bret Weinstein a Heather Heyingová, dále Jordan Peterson, psycholog a bestsellerový spisovatel, konzervativní publicisté Ben Shapiro a Douglas Murray, Maajid Nawaz, původně islamista, který se proměnil v antiextremistického aktivistu, a feministky Ayaan Hirsi Ali a Christina Hoff Sommers. Ale, jak je pro temnou síť typické, nikdo neví, kdo tuto stránku vytvořil.
Ústřední členové mají politicky jen málo společného. Bret a Erik Weinsteinovi a Heather Heyingová podporovali Bernieho Sanderse, Sam Harris veřejně podporoval Hillary Clintonovou. Ben Shapiro je antitrumpovský konzervativec.
Všichni ale sdílejí tři významné vlastnosti. Za prvé: jsou schopni hlubokého nesouhlasu, ale současně velmi civilizované diskuse o jakémkoli smysluplném tématu: náboženství, interrupcích, imigraci, povaze vědomí. Za druhé: v dnešní době, ve které populární emoce o tom, jak by věci měly být, přebíjejí fakta o tom, jak se věci skutečně mají, je každý z nich odhodlán nepapouškovat jen to, co je politicky přijatelné. A za třetí: mnozí z nich za toto odhodlání zaplatili nuceným odchodem z institucí čím dál méně nakloněných neortodoxnímu myšlení, aby našli své vnímavé publikum jinde.
Příležitosti a rizika
„Lidé lační po kontroverzních názorech,“ říká Joe Rogan, komentátor a komik, který publikuje jeden z nejpopulárnějších podcastů v zemi. „A lační také po skutečných diskusích.“ Tento hlad se projevuje na prudce rostoucím a v mnoha případech také velmi výnosném trhu. Epizody podcastu „The Joe Rogan Experience“, v kterých účinkovali mnozí členové ITS, dokážou přitáhnout obrovské množství posluchačů. A loňská epizoda s Bretem Weinsteinem a Heather Heyingovou, věnovaná genderu, přitažlivosti, kráse a #MeToo, má na YouTube přes 1,4 miliónu zhlédnutí, přestože rozhovor trval více než tři hodiny.
Podcasty Bena Shapiro, vydávané pětkrát týdně, zaznamenávají každý měsíc 15 miliónů stažení. Sam Harris odhaduje, že každou epizodu jeho podcastu „Waking Up“ (Probouzení) si poslechne zhruba milión lidí. Pořad Dava Rubina má na YouTube více než 700 000 odběratelů.
Mimo internet a v reálném světě můžeme členy ITS často vidět, jak spolu diskutují v přeplněných sálech po celém světě. Například v červnu 2018 se Jordan Peterson, Douglas Murray a Sam Harris sešli v O2 Aréně v Londýně.
Jak se členové intelektuální temné sítě stávají opravdu populárními, dostává se jim samozřejmě více pozornosti. Například 21. dubna rapper Kanye West spustil na Twitteru úplnou lavinu jednoduchými slovy: „Miluju způsob, jakým Candace Owensová přemýšlí.“
Candace Owensová, ředitelka komunikace v neziskové organizaci Turning Point USA, je bystrá mladá černošská konzervativní aktivistka – skvělá mluvčí s dokonalými instinkty, která natočila videa s tituly jako „Jak uniknout demokratické kolonizaci“ a „Levice si myslí, že černí lidé jsou hloupí“. Westův tweet byl zasunut do delšího vlákna, v kterém se probírala některá další témata ITS, jako je tyranie myšlenkové policie nebo důležitost nezávislého myšlení. Byl vyfotografován, jak sleduje video Jordana Petersona.
Ze dne na den se ITS prolomila do společenské třídy, která definuje kulturu, a někteří její členové začali koketovat s myšlenkou přijmout Candace Owensovou do svých řad.
Jenže paní Owensová je zapálená podporovatelka Donalda Trumpa, která odmítá rasismus jako hrozbu pro černochy a současně tvrdí, navzdory protichůdným důkazům, že jim imigranti kradou práci. Také přirovnala Jay-Z a Beyoncé k otrokům jen za podporu Demokratické strany.
Mnozí členové ITS byli velmi nervózní z pozornosti, které se jí začalo dostávat, protože paní Owensovou vnímali nikoli jako pravou intelektuálku, ale spíše jako provokatéra typu Milo Yiannopoulose. Byli toho názoru, že má-li hnutí ITS uspět, musí se oprostit od lidí, kteří porušují tabu jen pro porušování samotné.
„Mým cílem je opravdu jen vytvoření tohoto intelektuálního hnutí,“ řekl Erik Weinstein. „ITS má vyšší cíle než touhu kohokoli stát se celebritou.“
A přesto, když se Candace Owensová a Charlie Kirk, výkonný ředitel organizace Turning Point USA, veřejně setkali s Kanye Westem, těsně mimo záběr, vlastně se vyhýbající fotografům, stál Erik Weinstein. Nejen že se účastnil setkání, ale také tweetoval, že ho zajímá, co Owensová řekne příště.
Tato epizoda byla dosud nejzřetelnějším příkladem toho, čemu hnutí čelí: mají se jeho členové ve své snaze o publicitu spojovat s lidmi, jejichž názory a metody jsou jedovaté? Může se intelektuální divokost, díky které je tato aliance heretiků hodná pozornosti, stát i její zkázou?
Ostrakizace
Stát se členem intelektuální temné sítě není snadné. Nejrychlejší cestou je však prokázat, že se nebojíte konfrontovat příslušníky vlastního kmene.
Metafor pro tuto zkušenost je několik, třeba překročit bludný kořen nebo projít králičí norou. Ale téměř každý dokáže najít určitou transformující událost, ze které vyšel jako někdo úplně jiný.
Ještě před rokem byli Bret Weinstein a Heather Heyingová respektovanými profesory na Evergreen State College, kde jejich politika sympatizující s hnutím Occupy Wall Street dokonale souzněla s progresivním étosem školy. Velmi snadno však došlo k tomu, že nuceně opustili svá místa, ztratili mnoho přátel a ohrozili svoji reputaci.
Stačilo k tomu jen to, že se postavili proti akci „Den absence“, která žádala bílé studenty, aby na jeden den opustili školu. Za zpochybňování akce, která rasovou segregaci zakrývala nátěrem progresivismu, byl tento pár označen za rasisty. Následovala lavina výhrůžek, takže nejprve se svými dětmi opustili město a nakonec rezignovali na svá profesorská místa.
„Nikdo jiný nezareagoval. To mě šokovalo nejvíc,“ řekl Bret Weinstein. „Zjistil jsem, že kultura, která sama sebe označuje za radikálně otevřenou, je ve skutečnosti ovládána strachem.“
Sam Harris říká, že jeho okamžik nastal v roce 2006, na konferenci v Salk Institute s Richardem Dawkinsem, Neil deGrasse Tysonem a dalšími předními vědci. Harris řekl něco, o čem si myslel, že je naprosto zřejmé: totiž že ne všechny kultury jsou lidskému životu a štěstí stejně prospěšné. Některé jsou lepší než jiné.
„Až do té doby jsem kritizoval náboženství, takže lidé, kteří nenáviděli to, co říkám, byli nejčastěji napravo,“ říká Sam Harris. „Toto bylo poprvé, kdy jsem si uvědomil, že mám podobný problém i se sekulární levicí.“
Po jeho přednášce, ve které haněl Taliban, k němu přišla bioložka, na kterou zanedlouho čekalo místo v Komisi pro bioetické otázky prezidenta Baracka Obamy. „Pamatuji si, že řekla: ‚To je jen váš názor. Jak můžete říct, že nutit ženy nosit burky je špatné?‘ Ale pro mě je jednoduše zřejmé, že nutit ženy žít svůj život v pytli je špatné. Dal jsem jí jiný příklad: Co když objevíme kulturu, která bude rituálně oslepovat každé třetí dítě? A ona doopravdy řekla: ‚Záleží na tom, proč by to dělali.‘“ Jak Harris říká, v tu chvíli mu doslova „spadla čelist.“
„Morální zmatek, který se šíří pod praporem multikulturalismu, dokáže i vzdělaným lidem zavřít oči před problémy netolerance a krutosti v jiných komunitách,“ řekl Harris. „Až do této chvíle jsem si to plně neuvědomoval.“
Mlč nebo zapomeň na kariéru
Až do září 2016 byl Jordan Peterson jen trochu podivínským profesorem psychologie na univerzitě v Torontu. Pak ale vystoupil proti kanadskému zákonu C-16, který zaváděl tresty za diskriminaci na základě genderové identity a jejího vyjádření. Argumentoval omezováním svobody slova, protože zákon nutí lidi používat alternativní genderová zájmena. Natočil o tom i několik videí na YouTube. Protestoval proti tomuto zákonu ve zpravodajských pořadech. Konfrontoval aktivisty, kteří ho označovali za bigotního. Když ho univerzita požádala, aby se v této věci přestal angažovat, a dokonce mu zaslala dva varovné dopisy, odmítl.
Zatímco většina členů hnutí čelila spíše soudruhům z levé strany politického spektra, Ben Shapiro se pustil do sporu s pravicí. Před dvěma lety opustil místo redaktora webu Breitbart News, protože věřil, že se pod vedením Steva Bannona stal „Trumpovou osobní Pravdou“. Krátce nato se ocitl pod palbou alternativní pravice a podle Ligy proti pomluvám se stal cílem číslo 1 antisemitských tweetů během prezidentské kampaně.
Další postavy hnutí ITS, Claire Lehmannová, zakladatelka a redaktorka online časopisu Quillette, a Debra Sohová, která získala Ph.D. v neurovědě, samy opustily akademickou dráhu, když zjistily, že spektrum přijatelných pohledů a dokonce i oblastí výzkumu se povážlivě zužuje. Dr. Sohová přiznala, že se začala „probouzet“ v posledních dvou letech svého doktorandského studia. „Bylo jasné, že prostředí se stalo pro výzkum nehostinným,“ řekla. „Když přijdete s výsledky, které se veřejnosti nelíbí, přijdete o práci.“
V roce 2015 napsala komentář nazvaný „Proč by transgenderové děti měly s přeměnou počkat.“ Citovala v něm výzkum, který zjistil, že většina dětí trpících problémem s genderem ze svého problému jednoduše vyroste. Říká, že ji kolegové varovali, že „když zůstane v akademickém prostředí a zveřejní tento názor, neochrání ji ani definitiva.“
Dnes píše Debra Sohová sloupky do Playboye a píše články na volné noze. To ji ale stěží uživí. Plánuje začít s vytvářením podcastů a jako mnozí členové ITS má účet na webu Patreon, kde můžou „patroni“ sponzorovat její práci.
Z těchto darů se může nasčítat slušná částka. Dave Rubin říká, jeho pořad mu na Patreonu každý měsíc přinese 30 000 $. A Jordan Peterson prý získá na darech každý měsíc okolo 80 000 $.
Peterson se ale potýká s nemalým množstvím online nenávisti a dokonce s útoky ve fyzickém světě: loni v březnu při přednášce v Ontariu si na něj jedna žena připravila škrticí drát. Ale jako mnoho jiných členů ITS si i on tak trochu libuje v pozdvižení, které inspiruje.
„Přišel jsem na to, jak monetizovat bojovníky za sociální spravedlnost,“ prohlásil Peterson v podcastu Joe Rogana. Na Twitteru nazval spisovatele Pankaje Mishru, který na něho zaútočil v eseji pro The New York Review of Books, „pokryteckým blbem“ a napsal, že by ho s radostí profackoval.
Světlou stránkou této temné proslulosti je, že Peterson je nyní pravděpodobně nejznámějším veřejným intelektuálem v Kanadě a jeho kniha „12 pravidel pro život“ je bestsellerem.
Úskalí popularity
Vyhnání Breta Weinsteina a Heather Heyingové z Evergreen State University jim přineslo pozornost publika z celé země, které možná přišlo kvůli kontroverznímu příběhu, ale zůstalo kvůli fascinujícímu a otevřenému pohledu na nejrůznější témata, včetně evoluce a genderu. „Naši přátelé, kteří v Evergreen zůstali, nám říkají, že protestující jsou přesvědčeni, že nás zničili,“ říká paní Heyingová. „Ale pravdou je, že teď máme daleko větší šanci něco dokázat, a v daleko větším měřítku, než na co bychom kdy mohli pomyslet ve třídě.“
Tento model podpory ze strany publika má však i svá úskalí. Jedním rizikem je jev, který Eric Weinstein nazývá „lovení publika“. Protože kultura levicového násilí – třeba fakt, že univerzita v Berkeley musela na zajištění bezpečí při Shapirově přednášce vydat 600 000 $ – vzbuzuje u fanoušků velký zájem, pro členy ITS není jednoduché odolat lákadlu tohoto typu zpráv. To možná vysvětluje fakt, že někteří lidé z této skupiny častěji mluví o regresivní levici než o hrozbách přicházejících zprava.
„V této skupině je několik lidí, kteří zatím neřekli nic kritického o Trumpovi, o člověku, který útočí na pravdu více než kdokoli jiný v historii lidstva,“ říká Sam Harris. „Pokud vám na pravdě záleží, je to hodně zvláštní.“
Jsem já sám členem tohoto hnutí? Před několika měsíci kdosi na Twitteru navrhl, že bych se měl zapojit do tohoto klubu, o kterém jsem dosud neslyšel. Prozkoumal jsem ho. Jako mnoho členů tohoto hnutí jsem klasický liberál, který zběhl od levice, často vyjadřováním svého přesvědčení, jindy jen náhodou. Tím jsem si vysloužil chválu od libertariánů a konzervativců. A díky útokům levice znám rizika nadměrného soustředění na její excesy – a tím i poskytování munice lidem, se kterými hluboce nesouhlasím.
Rozumím tomu, čím je hnutí ITS tak přitažlivé. Sdílím názor, že strážci bran naší veřejné diskuse by měli dveře o trochu pootevřít. Nechci ale žít v kultuře, ve které žádní strážci bran nejsou. Vzhledem k tomu, jak vlivnou se tato skupina stala, nechci být jediným, kdo doufá, že ITS najde způsob, jak se ubránit bláznům, podvodníkům a fanatikům a zůstat jen u samotného hledání pravdy.
„Někteří lidé tvrdí, že hnutí ITS je nebezpečné,“ říká Heather Heyingová. „Ale jediný důvod, proč můžete považovat za nebezpečnou skupinu debatujících intelektuálů je, že se bojíte toho, na co by mohli přijít.“
Na základě článku Bari Weiss z New York Times Meet the Renegades of the Intellectual Dark Web připravil Stanislav Kneifl
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 . Děkujeme!