V týdeníku Echo se Ondřej Šmigol podíval na nepříliš vábné perspektivy britských konzervativců po výprasku v komunálních volbách. A vysvětluje, proč jsou na tom konzervativci tak špatně a proč jim hrozí osud kanadských konzervativců, kteří po devíti letech u moci v roce 1993 prakticky zmizeli z politické scény.
Konzervativní stranu provází atmosféra naprostého chaosu. Za čtrnáct let vystřídala pět premiérů, nemine snad týden, aby se konzervativní poslanec nezapletl do nějakého skandálu. Šest poslanců rezignovalo kvůli sexuálním, finančním a dalším problémům. Nakonec je tu neochota jakkoli zastavit levicový pochod institucemi. Státní správa, polovládní a veřejnoprávní instituce jsou plné kádrů usazených tam z časů poslední labouristické vlády. Konzervativci místo toho vymýšlejí stále nové regulace a zákazy. „Od roku 2010 se legislativní průjem podepsal na zákazu plastových brček, značkových obalů cigaret, všech psychoaktivních látek, které nejsou výslovně vyňaty, krabiček po deseti kusech cigaret, mentolových cigaret, frakování, sázkových terminálů, mikrokuliček, divokých zvířat v kočovných cirkusech a poppers (druh v ČR legální drogy – pozn. red.). Vláda slíbila zakázat tolik věcí, že závodí s časem, aby do příštích voleb zakázala rašelinový kompost, plastové sáčky na omáčky, talíře na jedno použití, jednorázové vapky, terapii na léčbu homosexuality, vlhčené ubrousky, prodej tabáku lidem narozeným po roce 2008, prodej chytrých telefonů lidem mladším 16 let a plastové vidličky,“ stěžuje si Snowdon. Místo toho, aby konzervativci využili poslední měsíce k protlačení zákonů, jež by ztížily život budoucí labouristické vládě, plánují jednat o regulaci londýnských rikš. Zdá se, že konzervativci už dávno nejsou zastánci malého státu, který člověka nechá na pokoji. Mnoho pravičáků proto utíká k Reform party nebo plánuje zůstat doma.
„Všichni vědí, jakým velkým problémům země čelí. Každý z nás jim možná dává jinou prioritu, ale patří mezi ně náklady na bydlení, péči o děti a energie, problém s produktivitou, stárnutí společnosti, nelegální přistěhovalectví, státní dluh, beznadějné zdravotnictví a rozpadající se národní infrastruktura. Žádný z těchto problémů není pomíjivý. Všechny se již léta zhoršují,“ píše Christopher Snowdon v magazínu The Critic. Upozorňuje, že deštivá Británie paradoxně trpí nedostatkem vody, jelikož od roku 1991 nebyla postavena žádná nová nádrž a každý den unikají z netěsnících trubek tři miliardy litrů vody. Letišti Heathrow stále chybí potřebná a dlouho slibovaná třetí ranvej. Výstavba nové jaderné elektrárny vázne…
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
