Pamatujete si ještě, jak se minulé jaro řešilo, že na to Čína vyzrála když se mohutně předzásobila obilím? Třeba oblíbenec alternativní scény Vidlák o tom psal hnedka po začátku války. A dneska jsme v situaci, kdy Polsko, Maďarsko a Slovensko dovozy obilí zakazují… nejspíš je už moc levné.
Obojí jsou absurdity protekcionistického myšlení a obojí se nakonec nevyplatí. A je to taky úžasné, jak se tohle mínění za rok otočí, kdy z pozice – „umřeme hladem a zimou“ se někteří dostanou do pozice „musíme zakázat dovoz jídla, protože by bylo moc levné a nenecháme se zaplavit laciným obilím.“
Mohutná armáda před zhroucením
Druhá záležitost se trochu týká té první, protože mě napadla když jsem si zpětně našel ten Vidlákův článek. A také poslouchal aktuální Perunovu analýzu Ruské hybridní války a propagandy.
Totiž všichni známe fakt, že Ruská propaganda nepracuje s jedním koherentním příběhem, ale podpoří všechno a cokoliv co kde zazní, co by mohlo nějak pomoci s aktuálním úkolem. Takže Ukrajinská armáda může být úplně zničená a týden před zhroucením, takže už nemá cenu nic jí posílat a zároveň velmi silná a podpořená veškerou výzbrojí NATO, takže to vysvětluje proč se bojuje o jedno a to samé sedmdesátitisícové město už tři čtvrtě roku. A ty zbraně NATO byly všechny hned zpronevěřené, nebo zničené, nebo ale se taky používají a válku „protahují“ (čti – Ukrajinští vojáci se díky nim úspěšně brání) podle toho, co se zrovna hodí a ke kterému publiku se mluví.
Také se tu pracuje s vytvářením očekávání – kilometrový Ruský postup u Bachmutu je obrovským úspěchem a důkazem neodvratného Ruského vítězství a Ukrajinské porážky, kdežto pokud Ukrajinská protiofenzíva v jednom vrzu nepřejede celý Krym a Donbas, bude to důkazem „marnosti“ Ukrajinského odporu.
Tak i samotný začátek války byl buď Putinovou „preventivní“ reakcí na „hrozící útok ze strany Ukrajiny“ nebo dlouho dopředu připravovaným „mistrovským tahem“ který globální Západ nachytal se staženými kalhotami. A oba tyhle protichůdné narativy v tom alternativním prostoru koexistují a ty lidi se vždycky obrátí od jednoho k druhému, podle toho, co se jim zrovna víc hodí a co jim připadá zrovna užitečnější.
Geniální Rusko a Čína
Rusko a Čína si všechno dopředu naplánovali a do toho globálního střetu jdou z pozice silnějšího a připravenějšího zatímco na Západě jsme se na nějakou přípravu na tuhle alternativu úplně vykašlali.
To z toho článku jasně plyne. Přesto tím Vidlák vůbec neztratil kredit u lidí, co se snaží – navzdory všem důkazům o opaku – tvrdit, že to byl naopak Západ, kdo se chystal zaútočit na Rusko. (Západ, co si pomalu likvidoval svůj zbrojní průmysl, stavěl další plynovody do Ruska a má problémy vyškrábnout někde dost dělostřeleckých granátů na to, aby se Ukrajina ubránila).
Oba výše popsané fenomény mají asi jeden společný kořen. Ukazují, jak se lidi na všech úrovních pro něco rozhodnou na základě aktuální emoce a pak k tomu dodají zpětně ta odůvodnění u kterých nemají problém, když jsou nekonzistentní s tím, co tvrdili jen chvilku zpátky. A že dnešní prostředí – zvlášť sociální sítě – tohle hodně umocňují.
Když se na něco upnete
Když Rajchl na demonstraci tvrdí, že není „proruský“, tak si to možná i upřímně myslí. Jeho hlavní motivací je, aby „západní elity“ – Soros, Bill Gates, Klaus Schwab, fórum v Davosu, Black Rock, Bilderberg a Biden (a všichni co nám vnucovali vakcíny a multigenderismus) – utrpěly porážku. A představuje si, že Ruské vítězství na Ukrajině by bylo takovou porážkou těchhle lidí. (Což přebral od části Americké politické scény).
To je ten cíl, ke kterému se emocionálně upnul a pro který už jen hledá argumenty a prostředky tam, kde se zrovna namanou. A proto se taky mýlil prakticky ve všem co za ten rok napsal.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme