Úvod do konzervativního myšlení IV.

tomsky

Žádný princip nemá pro konzervativní postoj podstatnější význam než neslučitelnost svobody a rovnosti – obě hodnoty mají totiž zcela protichůdný smysl a účel. Svoboda má být ochranou individuálního vlastnictví, rovnost hlásá tzv. sociální spravedlnost, bez ohledu na oprávněný majetnický nárok. Plete si glajchšaltování se spravedlností.

Lidé se od narození liší svými tělesnými a duševními vlastnostmi, pokusy tyto rozdíly kompenzovat mají pro společnost tragické důsledky. Omezují ty nejschopnější a slabším nepomáhají. Přerozdělování bohatství a vysoké dědické daně společnost ochuzují, protože brzdí její ekonomický potenciál. Rovnostářské revoluce vedou k tyranii a zbídačení širokých vrstev, jak dokládaly všechny komunistické režimy. Liberalismus rozkládá přirozené umírněné kolektivní vědomí na prvočinitele, napsal v komentáři k nástupu italského fašismu T. S. Eliot a nahrává tak nechtěně v pozadí číhající budoucí diktatuře. Úspěšná společnost podporuje meritokracii, individuální soutěživou podnikavost, jakou propagovala britská premiérka Margaret Thatcherová a spoléhá daleko více na dobročinnost rodiny, obce, charit a církví než na široce založené státní pomoci, která pěstuje závislou třídu chudiny a neúměrnými náklady ochuzuje pracovitou část společnosti. Konzervatismus je od svého zrodu filosofií sociální, protože zaujímá střední pozici mezi individualistickým liberalismem a kolektivismem společenství. Podává ruku svým pracovitým členům, kterým se v životě nedařilo, protože to vyplývá z národního souručenství, ale odmítá automatická sociální práva.

Velký spor konzervativního myšlení s liberalismem se týká také univerzálních všelidských práv. Joseph de Maistre považoval abstraktní lidská práva za špatný vtip: „nikdy jsem takového člověka nepotkal, znám jen Francouze, Italy a Rusy.” Slavná anglická revoluce 1688/9 nepostulovala všelidská práva, nýbrž pouze občanská – čili svobody pod vládou zákona, nikoli práva jako finanční nároky vůči společnosti. Jak říkal můj anglický profesor , práva poznáte snadno. Nic nestojí, jsou obranou autonomní osoby, svobody projevu, shromažďování, soukromí a majetku před zvůlí státu. Všeobecně lidská jsou pouze ve smyslu zbožného přání, že by měla platit i v Africe. Občanská práva jsou negativní, mají zajistit nezávislost soudů a rovnost lidí před zákonem. Liberální rovnostářství usiluje o pozitivní výsledek, zasahuje do organismu společnosti programem na kompenzaci nerovnosti a příležitostí mezi lidmi se všemi důsledky sociální řevnivosti a právního chaosu antidiskriminace.

V posledních zhruba dvaceti let nabývá konzervatismus (alespoň doufám) nebývalý význam. Zápas za svobodnou meritokratickou společnost národní soudržnosti a liberální ekonomii se dnes přestěhoval na bitevní pole s internacionalismem, multikulturalismem, masovou migrací a především s pojetím libovolné sexuální identity. Současný spor se už netýká jen politické svobody a hospodářství, jde už o obranu samé lidské přirozenosti a záchranu lidskosti.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 . Děkujeme!

 

Podpořte nás

Samo se to neudělá…

Konzervativní noviny potřebují vaši pomoc, aby měly více obsahu, byly více vidět a více slyšet!

Podpořte nás zde.