Úvod do konzervativního myšlení III.

tomsky

Ačkoli je politický konzervatismus převážně obranný a z principu antiideologický, určité zásady a dogmatiku této politické koncepce lze popsat. Na prvním místě uznává suverenitu národního státu, sekulární legislativy a specificky územního práva. Autorita zastupitelské demokracie nahradila dávnou legitimitu monarchy z milosti boží a dnes předpokládá vládu se souhlasem svobodných občanů.

Chápe ji ale nejen standardně rozdělenou na moc výkonnou a legislativní, ale také v odporu vůči nacionalistickému zbožštění vůle lidu a idolatrii všeobjímajícího státu. Chápe ji jako decentralizovanou na autonomní celky – obce, kraje, církve, spolky a zejména školu a rodinu. Proti binárnímu pojetí francouzské revoluce „stát a občan“, staví tripartitní koncepci. Mezi státem a jedincem existují nezávislé kolektivní autority, které jej před státem chrání. Individuální svoboda a povinnosti totiž neexistují ve vzduchoprázdnu.

Státní moc má být ve své ideologické a byrokratické expanzi potlačena, svobodnou společnost nemají, tam kde možno regulovat zákony, ale spontánní navyklé způsoby, jež nespadají pod zákon. Nejde jen o lidový předsudek vycházející z pocitů a zkušeností mnoha generací, nýbrž o celou škálu zděděných postojů, které umožňují přátelskou interakci, způsob jakým se poznáváme v různých situacích, na něž adekvátně reagujeme, aniž bychom si jako cizinci museli něco vysvětlovat. Tradice obsahuje někdy neartikulovatelné odpovědi, proto je Burke nazývá předsudkem. Obsahují vnitřní moudrost a ctnosti zastiňující intelekt. Společnost je křehký organismus vytvořený kolektivně dlouhou historií a každý necitlivý zásah státní moci má nepředvídané negativní důsledky. Žádný člověk není ostrov a nejlépe se mu daří v historické síti vztahů.

Všechny totalitní režimy jsou budovatelské, nutí společnost spolupracovat na grandiózním plánu, ať už jde o větší rovnost, spravedlnost, životní úroveň nebo „stále těsnější unii”. Samozvaní budovatelé mají dnes bohužel možnost rekrutovat, diktovat, organizovat a předělávat instituce státu ke svému obrazu utopie. Právě proti této politické gnózi (přesvědčení o intelektuálním vhledu do vývoje světa) intuitivně prohlásil Burke lidský předsudek jako pojistku. Dnes můžeme sledovat, jak po porážce politických náboženství 20. století (fašismu a komunismu) se z nich vynořil nový pseudonáboženský kult genderismu a bezuzdného individualistického libertinismu. Otrocká rovnost, vytvořená kdysi kolektivismem, se dnes prohlašuje za mystický cíl a rozkládá nejen školu a vzdělanost, ale napadá už i samu lidskou přirozenost.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 . Děkujeme!

 

 

Podpořte nás

Samo se to neudělá…

Konzervativní noviny potřebují vaši pomoc, aby měly více obsahu, byly více vidět a více slyšet!

Podpořte nás zde.