Zájem o očkování Sputnikem je zatím na Slovensku zanedbatelný. Vakcínu dovezl i s maďarskou diplomatickou pomocí na počátku března tehdejší premiér Igor Matovič a jak se posléze ukázalo, představovala poslední hřebík do rakve jeho nepříliš stabilní vlády.
Po třech měsících natahování a dohadů nejen na Slovensku, ale i s Rusy, kteří si stěžovali na pozdní platbu či na závěry slovenského kontrolního úřadu, se zdá, že původní zájem o vakcínu opadl na minimum a většina slovenských zásob možná expiruje ve skladech.
V Maďarsku je naopak Sputnikem pravděpodobně naočkováno už přes milion lidí. Celkových počet vyočkovaných dávek Sputniku je ke dnešku 1 752 821, jedná se však i o druhé dávky (zdroj: European Centre for Disease Prevention and Control). Průzkumy přitom ukazují, že maďarský postoj vůči Rusku je chladnější než slovenský, dokonce i Maďaři, kteří podporují užší vztahy s Ruskem, jsou celkově vůči němu skeptičtější než je slovenský průměr. Co mohlo mít vliv na odlišnou akceptaci Sputniku?
Plán a komunikace
Maďarsko začalo o nákupu „orientálních“ vakcín jednat již na podzim a nákupy se finalizovaly kolem Vánoc. Jednalo se o oficiální vládní strategii, na kterou byli Maďaři dlouho připravováni (na druhou stranu byla i předmětem kritiky opozice, která se zasazovala jen za vakcíny schválené EMA). Do této strategie zapadly i problémy s dodávkami v EU, kterou v proočkovanosti dlouho porážely nejen Spojené státy, Velká Británie či Izrael, ale i země jako Chile, Turecko nebo Maroko.
Kromě Sputniku a Sinopharmu byly nakonec schválen i další čínský preparát CanSino nebo indická vakcína Covishield (od jejich nákupu ale nakonec vláda upustila kvůli pozdní dodací době).
Protože se nejednalo jen o Sputnik, ale o vícero vakcín z různých koutů světa a vláda svůj postup komunikovala jako z nouze ctnost ve chvíli, kdy EU svůj úkol neplní, diskutovalo se i v kritických médiích hlavně o účinnosti a bezpečnosti těchto v EU neschválených vakcín, ne o geopolitických otázkách. A jelikož Fidesz disponuje dvoutřetinovou většinou v parlamentu, má své sympatizanty na mnoha klíčových místech, byť i nepolitických (rektor Semmelweissovy univerzity Béla Merkely, populární šéf záchranek Pál Győrfi aj.), a vláda funguje dovnitř velice disciplinovaně, jednalo se o spor vláda vs. opozice s asistencí rozdělených médií, na nějž jsou Maďaři zvyklí v jakékoliv otázce.
Viktor Orbán nemusel čelit protitlaku z řad vlastní koalice ani od zodpovědných orgánů jako Igor Matovič, a Fidesz si dokáže své narativy prosazovat a komunikovat skrze vlastní mediální síť. A tentokrát nejen skrze ni. Reklamu na propagaci očkování si od vlády nechaly zaplatit například i největší levicové noviny Népszava.
Načasování
Vpuštění těchto vakcín do oběhu se setkalo s nejhorší vlnou koronaviru v Maďarsku. Maďarům se podařilo v listopadu ukočírovat druhou vlnu a vláda od té doby udržovala listopadová opatření. Ještě v první polovině února byla koronavirová situace v Maďarsku lepší než v okolních zemích, počet lidí v nemocnicích se pohyboval kolem 3 000 a denně přibývalo okolo 1 500 nakažených na 15-20 tisíc testů. Na 1. března vláda dokonce plánovala začátek otevírání, které chtěla i marketingově zužitkovat prostřednictvím tzv. národní konzultace.
V průběhu druhé poloviny února se ale situace zcela obrátila, aniž by došlo k jakékoliv změně v opatřeních. Odborníci stále diskutují, co tento zlom způsobilo. Pravděpodobně hrály roli nakažlivější mutace. Země se dostala až na 13 tisíc pacientů v nemocnicích a zdravotní systém kolaboval. Denně umíralo na covid 200-300 osob, navíc se začal snižovat jejich věkový průměr. Vláda v této situaci namísto slíbeného rozvolnění přitvrdila, zejména úmrtnost ale měla velkou setrvačnost a na normální úroveň se vrátila až v průběhu května.
V této situaci si Maďaři většinou nechtěli vybírat. Ačkoliv mohli nabídnuté očkování odmítnout, znamenalo to si jej oddálit. Maďarsko v očkování rychle předstihlo většinu zemí EU a o první místo se střídalo s malou Maltou. Po naočkování prvních několika desítek tisíc lidí Sputnikem a Sinopharmem se zlomila původní nedůvěra v čínskou a ruskou vakcínu a důvěra ve všechny vakcíny překročila 50 procent (ačkoliv nejlépe si vedl a stále vede Pfizer), a vzrostla i celková ochota dát se očkovat. Tyto dva trendy se v Maďarsku navzájem potkaly.
Na Slovensku se zatím ukazuje, že kdo se chtěl v březnu očkovat, byl už nejspíš očkován, a příznivci Sputniku se z velké části pokrývají s odpůrci očkování jako takového. Pandemie navíc mezitím i vlivem očkování ustoupila a potřeba se očkovat nyní není příliš urgentní, navíc je dostatek prověřených a schválených očkovacích látek, s nimiž lze cestovat po Evropě. Je také možné, že lidé jsou skeptičtější vůči vakcíně, která ležela tři měsíce ve skladech a brzy expiruje.
(Maďarská vláda se snaží cestování pro očkované Sputnikem a Sinopharmem zajistit prostřednictvím bilaterálních dohod o vzájemném uznávání očkovacích průkazů, má ji například i s Českem. Jednotný evropský covid pas by pak měl umožňovat cestování na základě očkování, testů nebo protilátek po prodělání choroby.)
Druhá hlava?
Případy významnějších komplikací po ruské a čínské vakcíně se neobjevily. Vláda se pokusila důvěru v ruskou a čínskou vakcínu ještě přiživit kontroverzní tabulkou, která byla široce kritizována za účelovou prezentaci dat (chyběl údaj, kdy se danou vakcínou začalo očkovat, že Pfizerem byli očkováni i klienti domovů důchodců a starší lidé obecně, takže vyšší úmrtnost je zcela logická, atd.), samotná data však rozporována nebyla.
Marketingové body vládě přinesl fakt, že i někteří poslanci opozice, kteří původně proti ruské a čínské vakcíně bez schválení EMA protestovali, se jí nakonec sami dali očkovat (například poslanec Párbeszédu Bence Tordai byl naočkován právě Sputnikem). Celkově vláda původní postoj opozice využívá ve své kampani a ztotožňuje opozici s antivakcinačními postoji (jakkoliv jde o zjednodušení až nepravdu, neboť odpor se týkal jen vakcín neschválených EMA).
Lze říct, že vládě se zatím komunikace covidu spíše daří. Podle průzkumu společnosti GLOBSEC, jehož výsledky vám brzy přineseme, je Maďarsko spolu s Rakouskem jedinou ze sledovaných zemí, v nichž vláda zvládla covid podle názoru většiny „spíše dobře“. Největší podíl na tom má zřejmě právě rychlé očkování, které částečně odstínilo i vysokou mortalitu během třetí vlny, a následné otevírání.
Očkovaní politici
Zatímco Viktor Orbán se nechal veřejně očkovat čínským Sinopharmem a ministr zahraničí Péter Szijjártó, který vakcíny v Číně a Rusku vyjednával (Maďarsko nemá ministerstvo zdravotnictví), Sputnikem, Igor Matovič, který na Slovensku za Sputnik srdnatě bojoval, jej odmítl s odůvodněním, že musí (nyní ve funkci ministra financí) cestovat po Evropě. Slovenská média ale toto tvrzení promptně vyvrátila. Na vládní úředníky či diplomaty se totiž vztahuje výjimka. Sám Szijjártó od svého očkování Sputnikem 20. března navštívil více než 25 zemí, z nichž polovina je v EU.
Chcete být o situaci v Maďarsku pravidelně informováni? Sledujte (jako my) facebookovu skupinu Co se děje v Maďarsku.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!