Respekt k nenarozeným dětem nelze vnutit zákonem

uchac

Devatenáctý Národní pochod  pro život 27. 4. bude ve znaku podpory rodin se třemi a více dětmi.  Proč se k potratům často odhodlávají právě matky, co čekají třetí dítě?  Jak jim pomoci? A jak se na to dají využít peníze z evropských fondů? Proč Hnutí pro život už nestraší potracenými dětmi nebo bílými kříži, ale v boji za omezení potratů sází na pozitivní program? Jak pomáhá budoucím matkám v kampani Nesoudíme. Pomáháme! Přinášíme druhou část rozhovoru s předsedou Hnutí pro život Radimem Ucháčem.

Připravujete se na devatenáctý Národní pochod pro život a rodinu, který proběhne 27. dubna 2019. V minulosti proslul například stovkami bílých křížů, které měly symbolizovat nenarozené děti. V posledních letech jsem je ale nezaznamenal. Kde zůstaly?

Nepoužíváme je. Většina společnosti nevnímá kříž jako výraz smíření, ale jako výčitku smrti. Pochod pro život není pochodem smrti ani tryznou. Má být povzbuzením pro všechny, kdo věří, že každé počaté dítě má dostat šanci.

Akce je ale spojená se mší, účastní se jí biskupové a tipuji, že většina účastníků jsou věřící, hlavně katolíci.

Ano, několik tisíc lidí se účastní dopolední mše v katedrále, další pak programu na Klárově a pochodu centrem Prahy. Celkem se akce účastní osm až deset tisíc lidí. Těžko odhadovat vzhledem k masivní účasti rodin s dětmi. Pro mnohé z nás je víra v Boha významnou motivací k aktivní pomoci druhým, nejsme ale náboženská skupina, nejsme řízeni ani financování církví, státem ani zahraničními subjekty.

Kde se stala ta změna z burcující organizace na „poskytovatele služeb“? Narážím mimo jiné na již celostátní projekt „Nesoudíme. Pomáháme“.

Pomoc nečekaně těhotným ženám jsme nabízeli vždy. Od roku 2006 jsme pomoc zprofesionalizovali založením Linky pomoci. Ročně pomůžeme asi čtyřem stovkám žen, z nichž 30% se na nás obrací po potratu. Mediální publicitu naše pomoc získává v posledních letech právě díky projektu Nesoudíme. Pomáháme. Tento projekt je zaměřen na pomoc ženám, které se cítí být k podstoupení potratu nuceny.

Každopádně kdysi jste sázeli na jiný druh činnosti. Leckdo si pamatuje billboardy s drastickými záběry potracených dětí.

Naším cílem vždy bylo a je, aby každé nenarozené dítě dostalo šanci na život. V tom, jak toho dosáhnout, se vyvíjíme a hledáme, co jak nejlépe společnost oslovit. Zmíněné realistické fotografie blokují veřejnou debatu, proto je nepoužíváme. Odborně se tomuto efektu říká kognitivní disonance. Podobně mediální debaty o lidských právech jsou v situaci radikálního skepticismu zcela impotentní. Jako nejúčinnější se nám jeví, že klima ve společnosti mění konkrétní pomoc. V politické i osobní rovinně. Svatý Václav byl proti obchodu s otroky, ale nemohl to změnit ze dne na den, protože to byla hlavní složka státního rozpočtu a šlechta by se mu vzbouřila. Proto alespoň některé vykupoval. Věci nejdou lámat přes koleno.

Takže zákaz potratů už neprosazujete?

Naším cílem není zákaz. Netoužíme po omezovaní žen. Nebojujeme za nějakou ideologii. Chceme, aby nenarozené děti nebyly zabíjeny, ale dostaly šanci. Pokud by společnost chápala zákaz potratů jako ochranu těhotných žen a jejich dětí, tak by bylo správné o zákaz usilovat. Bylo by ale chybou chtít společnosti zákon vnutit, a to zvláště když životnost zákona může být čtyři roky nebo i méně.
Respekt k nenarozeným dětem nelze společnosti vnutit zákonem. Pouhým zákazem nelze ani přimět muže k ohleduplnosti k ženě a k respektu k dítěti. Trvale snižovat počet umělých potratů lze jen změnou postoje společnosti k nim, tedy zvýšením respektu ke každému nenarozenému dítěti. Snažíme se proto pomoci ženám a apelovat na muže, aby přijali svou společenskou roli a odpovědnost. Zajímáme se o reálné problémy lidí a navrhujeme legislativní kroky, které je mohou řešit, a doufáme, že tím pomůžeme i obnovit společenský respekt k životům nenarozených dětí.

 

V jakých případech je podle Vás potrat oprávněný?

V případech přímého ohrožení života ženy je oprávněné se snažit zachránit její život i za cenu smrti nenarozeného dítěte.

Jaké reálné problémy pomáháte řešit?

Iniciovali jsme možnost léčby při mimoděložním těhotenství na jednom z nejlepších pracovišť v ČR, kde se lékaři pokouší o transfer embrya z vejcovodu do dělohy.

Jednáme s Ministerstvem zdravotnictví o povinnosti lékařů léčit příčiny neplodnosti, a to zvláště u mužů, kteří dnes v drtivé většině nejsou léčeni vůbec. Neplodnost párů by neměla být zneužívaná klinikami asistované reprodukce. A navíc podle statistik připadá na jedno dítě narozené z IVF deset usmrcených v prvních dnech života.

Není manipulativní mluvit o pětidenních embryích jako dětech?

Myslím, že ne. Pojem dítě nevyjadřuje věk, ale vztah. Dítětem svých rodičů jste nejen před narozením nebo v deseti letech, ale i ve třiceti nebo v padesáti. Naopak termín „embryo“ zahrnuje jak lidské bytosti, tak zvířata. A co je důležitější akcentovat ve férové debatě – lidskost nebo staří? A to už vůbec nemluvím o termínu „oplozené vajíčko“.

Kdo vás platí?

Naši činnost podporuje několik tisíc dárců, zcela obyčejných lidí. Zpravidla drobnými částkami. To nám umožňuje pracovat a být finančně nezávislí. Nemáme žádné státní ani jiné dotace.

Hlavně na levé části politického spektra jste za takové konzervativní kruťase. Nebyla třeba chyba přihlásit se před lety ke konzervativní akci DOST?

Jejich petici jsem před více než deseti lety podpořil jako soukromá osoba. Přišlo mi to tehdy jako perspektivní konzervativní společenský proud. Časem se ale ukázalo, že nedokázali společnost oslovit. Pár jednotlivců přicházelo na Pochod pro život jako běžní účastníci stejně jako tisíce jiných. Vážím si každého, komu záleží na životech nenarozených dětí.

To mi připomíná, že tématům jako je gender nebo homosexualita jste se také dříve věnovali výrazně více.

Ano věnovali, ale byla to chyba. Nelze se kvalitně věnovat mnoha tématům. Zjistili jsme, že to ě není téma Hnutí Pro život ČR. Nám jde o záchranu dětských životů. Ostatní věci neřešíme.

Připouštíte umělý potrat u žen, které byly znásilněny?

Neschvalujeme to, ale chápeme ženy, které byly znásilněny, že se rozhodnou pro potrat. Ale zároveň si myslíme, že dítě by mělo dostat šanci žít. Potrat po znásilnění není černobílá záležitost, jak se na první pohled zdá. Pro řadu žen jsou psychické následky umělého potratu horší než vyrovnání se s tím, jakým způsobem bylo jejich dítě počato. Potrat nedokáže vrátit čas. Naopak může přidat další balvan na duši, jak by řekla moje kolegyně Jarka Trajerová, která řídí projekt „Nesoudíme. Pomáháme“

Znáte případy, kdy si znásilněná žena dítě nechala?

Ano, známe a usilujeme o to, aby společnost rozhodnutí těchto žen respektovala a nedívala se na ni přes prsty. Přáli bychom si, aby policie a lékaři tyto ženy nenutili k potratu, ale poskytli jim odbornou i lidskou pomoc. Smutné je, že potrat po znásilnění je vlastně nejvýhodnější pro násilníka, protože z něj snímá povinnost platit osmnáct let výživné.

Počet potratů stále klesá. Těší vás to?

Samozřejmě. Podle předběžných dat poklesl v roce 2018 počet potratů na 18 tisíc a skromně si myslíme, že na tom naše hnutí má svůj podíl. Nicméně, to číslo je pořád děsivé.

Je reálné, aby se počet potratů snížil na nulu?

Ne, to není. Ale má smysl k tomu směřovat. Radujeme se z každého zachráněného života.

Co je ideálním koncovým stavem pro vaše hnutí?

Je to společnost, kde lidé svoje problémy neřeší umělým potratem. Společnost, kde je úcta k životu každého počatého dítěte stejná jako úcta k životu kohokoliv jiného.

První část rozhovoru (především o ekonomických opatřeních na podporu rodin) najdete zde

Matyáš Zrno

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 . Děkujeme!

Podpořte nás

Samo se to neudělá…

Konzervativní noviny potřebují vaši pomoc, aby měly více obsahu, byly více vidět a více slyšet!

Podpořte nás zde.