Opomenutí dědictví X.

church

Je poměrné snadné ukázat, že řada velkých vědců, jako například Louis Pasteur, byli katolíci. Z mnoha dalších je vhodné připomenout alespoň A. M. Ampera, A. Voltu a B. Pascala, jejichž jména jsou známá z jednotek elektrického proudu, napětí a tlaku.  Ale počet mužů Církve, zvláště kněží, jejichž vědecká práce byla rozsáhlá a významná, je mnohem větší.

Ve většině případů se jednalo o řeholníky. Jejich nenasytná zvídavost ohledně věcí týkajících se vesmíru, jejž Bůh stvořil, a jejich zaujatost vědeckým výzkumem ukazuje zřetelně, že vztah mezi Církví a vědou odpovídá spíše přirozenému přátelství než antagonismu a podezírání. Za zmínku stojí několik důležitých postav ze 13. století. Roger Bacon, františkán, který učil na Oxfordu, byl obdivován pro svou práci v matematice a optice a je považován za průkopníka moderní vědecké metody. Bacon psal o filosofii vědy a zdůrazňoval význam zkušenosti a experimentu. V díle Opus maius poznamenal:

 „Bez experimentu nemůžeme nic adekvátně poznat. Argument věc dokazuje teoreticky, ale nedává dostatečnou jistotu v odstranění pochybnosti; naše mysl nedospěje k jasné pravdě, dokud ji nenalezne experimentální cestou.“

Podobně v práci Opus tertium varoval, že „ani nejsilnější argumenty nic nedokazují, pokud závěry nejsou ověřeny zkušeností“ Rozpoznal také několik překážek při předávání pravdy, mezi nimi nevzdělané lidové mínění a dlouhodobý, ale mylný návyk.

Svatý Albert Veliký (asi 1200–1280), neboli Albertus Magnus, studoval v Padově a později vstoupil do dominikánského řádu. Učil na různých převorstvích v Německu a později, v roce 1241, obdržel definitivu na pařížské univerzitě, kde pak měl řadu nadaných studentů, mimo jiné svatého Tomáše Akvinského. Svatý Albert také sloužil na důležitých pozicích v Církvi; několik let byl provinciálem německých dominikánů a dva roky biskupem v Řezně. „Zběhlý ve všech vědeckých odvětvích,“ píše Životopisný slovník vědců, „byl jedním ze slavných předchůdců moderní vědy ve vrcholném středověku.“

Kanonizován byl roku 1931 papežem Piem XI.; o deset let později byl Piem XII. jmenován patronem všech, kdo kultivují přírodní vědy. Svatý Albert byl slavným přírodovědcem a zaznamenal obrovské množství poznatků o okolním světě. Jeho obsáhlé dílo zahrnuje fyziku, logiku, metafyziku, biologii, psychologii a další vědy. Stejně jako Roger Bacon stále připomínal význam přímého pozorování pro poznání fyzického světa. V díle De mineralibus vysvětlil, že cílem přírodní vědy „není prostě přijímat tvrzení druhých, tedy to, co se mezi lidmi říká, ale zkoumat samotné příčiny, jež působí v přírodě“.

Jeho důraz na přímé pozorování a – při všem obdivu pro Aristotela – jeho odmítání přijímat vědeckou autoritu vírou byly podstatné příspěvky vědeckému myšlení.

Robert Grosseteste, kancléř oxfordské univerzity a biskup v Lincolnu, největší diecézi Anglie, měl také obrovský rozsah vědeckých zájmů a výsledků, jež charakterizovaly Rogera Bacona a svatého Alberta Velikého. Grosseteste byl ovlivněn slavnou školou v Chartres, zvláště Thierrym.  Je považován za jednoho z nejučenějších mužů středověku a bývá uváděn jako vůbec první, kdo sepsal úplný seznam kroků pro provádění vědeckého experimentu. V knize Robert Grosseteste a původ experimentální vědy upozorňuje  A. C. Crombie, že 13. století už mělo hrubé základy vědecké metody, především díky postavám, jako byl Grosseteste. I když si tedy objevy vědecké revoluce 17. století zaslouží úctu, teoretický důraz na pozorování a experiment je zjevný už ve vrcholném středověku.

 

Zpracováno na základě knihy Thomase E. Woodse Jr. Jak katolická církev budovala západní civilizaci, vydané nakladatelstvím Res Claritatis v roce 2008

 Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!

Podpořte nás

Samo se to neudělá…

Konzervativní noviny potřebují vaši pomoc, aby měly více obsahu, byly více vidět a více slyšet!

Podpořte nás zde.