Nejdřív nechal Lidl vyretušovat kříže z ikonických křesťanských kostelů na řeckém ostrově Santorini. Aby se prý jeho reklamou necítili uraženi muslimští zákazníci. Pak zmizela socha Krista Krále nad portugalským Lisabonem z reklamního klipu k šedesátému jubileu slavného modelu Porsche 911. No, a nedávno na oficiálním olympijském plakátu zmizel kříž z katedrály pařížské invalidovny. Ale pojďme blíž, k našim sousedům. O Velikonocích se frankfurtské ulice skvěly výzdobou na počest – muslimského Ramadánu. Nic vám to neříká? Evropa, kdysi křesťanská, se za své duchovní kořeny začíná stydět.
Cožpak o to, už za bolševické vlády nám byl o Vánocích do hlav vtloukán děda Mráz, abychom zapomněli na betlémské nemluvně, i když s úspěchem pouze částečným; zato křesťanský obsah Velikonoc se podařilo vymazat a nahradit zajíčky, kuřátky, pomlázkou a vajíčky téměř dokonale. Je to celkem pochopitelné: ono je přece jen příjemnější oslavovat symboly jara, než si připomínat barbarské umučení jakéhosi židovského snílka a jeho údajné zmrtvýchvstání. Byznys a jeho všudypřítomné reklamy úspěšně pokračují v tom, co bolševik začal: zatlačování duchovních hodnot z veřejného prostoru do soukromí a jejich přehlušení zábavou a konzumem. Přitom jsme třetí světové válce, a bude to nepochybně válka nukleární, nikdy nebyli tak blízko jako dnes. Pokud jste to nevěděli, tak od startu mezikontinentální rakety, odpálené možná pouhým nedopatřením a detekované satelitním systémem včasného varování, má americký prezident pouhých 6 minut na rozhodnutí o spuštění odvetného úderu. Takových raket s nukleární hlavicí je na ruské i americké straně kolem 1700 a dopadnou do 24 až 30 minut od vypálení. Jakmile jednou odstartují, letí neodvolatelně k předem naprogramovanému cíli. Během půlhodiny tak může být vyhubena třetina až polovina lidstva a pro zbytek se naše planeta stane neobyvatelnou, takže postupně rovněž vyhyne. (Údaje převzaty z publikace Annie Jacobsenové „Nuclear War: A Scenario“, viz též podcast s Lex Fridmanem). Nemyslíte, že je nejvyšší čas přestat se zabývat hloupostmi a přejít k tomu podstatnému: co ze mne, co z nás zbude, jestli se naše těla vypaří v atomové výhni? Přetrvá alespoň nehmotná, spirituální složka mé identity, které se v Bibli říká „duch“ a v současném jazyce je jí snad nejblíže pojem „vědomí“?
Když odbouráme všechen ten komerční balast, Vánoce jsou o tom, že Bůh se zhmotnil v těle Ježíše Nazaretského, aby světu ukázal cestu k záchraně od jinak nevyhnutelné zkázy. Nějaká tři desetiletí onen živý příklad dokonalého lidství chodil po Judeji a Galileji, ale tehdejším vládcům byl nepohodlný, a tak s ním naložili po svém – ukřižovali jej. O tom jsou Velikonoce, ne o pomlázce a vajíčkách. Ale jsou také o tom, že ten podivuhodný muž přežil svou smrt a tutéž možnost otevřel i pro nás. A o tom jsou evangelia, česky „radostné zprávy“. Jestli jste je nikdy nečetli, máte nejvyšší čas. Lepší protiváhu chmurnému nukleárnímu scénáři Jacobsenové byste marně hledali.
Autor je členem Konzervativní strany.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
