„Vy vedete ekonomickou válku proti Texasu!“ (sen. Ted Cruz k saúdskému velvyslanci)
Čína, Rusko, Írán a jejich spojenecké země vyvíjejí frontální nátlak, aby spojenci Ameriky přešli do jejich tábora. Zcela nedávno se proti Washingtonu obrátila Saúdská Arábie. Reakcí Saúdů na hroutící se poptávku po ropě totiž nebylo snížení její těžby, jak by se dalo očekávat. Je tomu přesně naopak! Těžbu zvýšili, čímž ničí naftový průmysl Ameriky (těžit břidličnou ropu je přibližně dvakrát dražší než těžit ropu z písku – americký těžební průmysl je tak poklesem těžby ropy zasažen výrazně více než saudský. Spojeným státům hrozí letos zánik třetiny pracovních míst v ropném průmyslu, to znamená 240 000 bez práce. pozn. red.)
Ovšemže není nově nalezená energetická nezávislost Ameriky Saúdům po chuti. V minulosti nesli nelibě, když jsme opustili jejich přítele, egyptského prezidenta Husního Mubáraka. A nelíbila se jim ani americká podpora většinové šíitské vlády v sousedním Iráku. Z jejich hlediska nejsme tak spolehlivým spojencem jako před desítkami let. Jsme neschopní, nevypočítatelní a rozčilujeme je.
Roztrpčenost je ovšem matkou veškeré zrady. Takže Saúdové uprostřed přesycení trhů zvyšují těžbu ropy, stlačují její cenu až pod nulu a předstírají, že to dělají, aby poškodili Rusko, ačkoli to celé je skoro jistě ruský nápad. Kdo je velkým vítězem v té hře? Čínská lidová republika! Čína může shromáždit milióny barelů levné ropy, zatímco Rusko a Saúdská Arábie vytlačují z trhu americké těžaře. Pro hospodářství Spojených států je to obrovská rána v okamžiku, kdy si to může stěží dovolit. Je to strategické vítězství, jehož význam nelze docenit. Je otázka, jak by mohlo po tak zničujícím útoku na americký energetický trh dojít k obnově vztahů mezi Rijádem a Washingtonem…
Základní myšlenkou je zde plán ochromit americké hospodářství, zabránit tomu, aby se Spojené státy byly schopny efektivně připravit na válku, odvést pozornost politických představitelů k vnitřním nepokojům, vynutit si devalvaci dolaru, přivodit zhroucení příjmů veřejných rozpočtů, vyvolat doma násilné střety mezi různými politickými tábory a oddělit Ameriku od jejích spojenců.
Vážný ekonomický a finanční tlak bude vyvíjen proti Japonsku, EU, Austrálii, Indii, Brazílii atd. Pokud se tyto mocnosti přidají na stranu Ruska a Číny, bude hospodářská izolace Ameriky zajištěna. Amerika bude trpět pomalým rdoušením. Budeme číst o tom, že hospodářským vůdcem světa je Čína. Kdo by se pak odvážil přervat své ekonomické spojenectví s Čínou?
Hrozba Japonsku a Evropě bude spočívat v odepření strategických zdrojů pocházejících z Blízkého východu a z Afriky. Moskva a Peking určitě učiní řadu zničujících kroků – dávno už je připravují. Útok na americký ropný průmysl cestou pádu cen ropy je pouze počátkem. Čína i Rusko celá desetiletí hromadí zlato a strategické prostředky. Pracují na našem obležení. Zmodernizovali své armády, zdokonalili své jaderné arzenály – to vše je připraveno před narušením amerického hospodářství, aby to zůstalo nepovšimnuto.
Všichni američtí prezidenti od Reagana po Obamu vědomě či nevědomky pomáhali Rusům a Číňanům dosáhnout výhod, kterých proti nám nyní využívají. Spojené státy jsou teď vůči hospodářským zbraním Moskvy a Pekingu zranitelné, a to i díky mnohaleté fiskální nezodpovědnosti a špatným národním zvyklostem. V desetiletích prosperity podporujeme zadlužování – na všech úrovních vlády i v soukromém sektoru. Kongres poskytl peníze různým zájmovým skupinám. Nafoukly se sociální výdaje i důchody. Z Obamova zdravotnického systému se stala bující instituce a nikdo neměl odvahu to zvrátit. Nic z toho jsme si nemohli dovolit, stejně jako jsme si nemohli dovolit vojenská dobrodružství v reakci na provokaci z jedenáctého září.
A teď je na postupu bezprecedentní ekonomická krize. Má politický dopad přesahující vše, co jsme kdy viděli. Nepřeháním, když řeknu, že již zaváděná šokující opatření si vyžádají velkou trpělivost a kázeň amerického lidu a velkou státnickou moudrost. Jen si představte milióny zoufalých Američanů bez práce, s omezenými prostředky na jídlo. Představte si zbankrotovanou federální vládu, zbankrotované státy, okresy a města. Prohloubí se propast mezi pravicí a levicí. Levice bude tvrdit, že kapitalismus selhal. Roztočí se spirála směrem dolů, poháněná voličskou veřejností.
Pokračování ve středu 27.5.
Komentář zveřejněn k 29. dubnu 2020. Převzato se souhlasem autora. Pro Konzervativní noviny přeložila Ivana Kultová. Redakčně kráceno, plné znění v originále k disposici zde.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173/2010 Děkujeme!