V první části textu J. R. Nyquist poukázal na dopady dramatického snížení cen ropy v saudské a ruské režii na americké hospodářství a jak to zapadá do čínských plánů na ekonomickou a politickou dominanci. Nyní se dozvíme, jak očekávaní ekonomická krize a stoupající zadlužení USA „zamává“ s americkým společenským a politickým modelem.
Budoucí rozpad amerického hospodářství předpověděl významný britský historik lord Macaulay v dopise z května 1857. Podle Macaulayho se Spojené státy během devatenáctého století stávaly stále demokratičtějšími. A argumentoval, že tato tendence je nebezpečná pro svobodu i pro hospodářské blaho země. Jeho výklad zněl: „Jsem dávno přesvědčen, že ryze demokratické instituce musí dříve či později zničit buď svobodu, či civilizaci – nebo obojí.“
Když se oberou bohatí
Macaulay poukázal na Francouzskou revoluci, na to, že tendencí demokratických hnutí je oloupit bohaté. „Třeba si myslíte, že vaše země je z těchto zel vyňata,“ napsal Macaulay Američanovi, s nímž si dopisoval. „Upřímně se vám přiznám, že můj názor je velice odlišný. Věřím, že váš osud je zpečetěn, i když se to z fyzických příčin pozdrželo. Dokud máte ničím neomezené množství úrodné a nezabrané země, bude váš pracovitý lid mnohem více v klidu, než pracovité obyvatelstvo Starého světa, a dokud je tomu tak, může jeffersonovská politika existovat dál, aniž by způsobila nějakou osudovou pohromu.“
Nakonec se ovšem Spojené státy musí zaplnit obyvatelstvem, které tím nutně přijde o své hospodářské výhody. „Nastane doba,“ poznamenal Macaulay, „kdy bude Nová Anglie tak hustě zalidněna jako Anglie stará. Mzdy budou u vás tak nízké a proměnlivé jako u nás.“ Pak se Amerika urbanizuje a velkou část obyvatelstva budou tvořit „řemeslníci“. Potom dojde k tomu, že velký počet těchto řemeslníků občas přijde o práci. „Vaše instituce budou vystaveny těžké zkoušce,“ napsal Macaulay. „Všudypřítomné strádání dožene pracujícího ke vzpouře a nespokojenosti a ten začne dychtivě naslouchat agitátorům, kteří mu budou vykládat, jaká je to hrozná nespravedlnost, aby jeden měl milión, zatímco druhý se nemůže ani dosyta najíst.“
Bude-li svrchovaná moc v rukou nespokojeného davu, jaký druh vlády si asi tito lidé zvolí? Bude to snad vláda oddaně pečující o „zabezpečení vlastnictví a zachování řádu“? Nebo to bude vláda, která bude v těžkých dobách olupovat bohaté, „aby ulevila nemajetným“? Nakonec – napsal Macaulay – vyústí Jeffersonova idea Spojených států v rozklad majetku a v odírání bohatých. „Je naprosto jasné, že tato vaše vláda nebude nikdy schopna udržet zoufalou a nespokojenou většinu na uzdě. A to proto, že u vás vládne většina, a bohatí, kteří jsou vždy v menšině, jsou jí zcela vydáni na milost.“
Co bude bez bohatých…?
Jak dnes vidíme, usiluje v Americe vláda na každé úrovni ulehčit bídě chudých a nezaměstnaných, a vidíme rovněž, že se toho v současnosti dosahuje zdaňováním bohatých a zadlužováním. Z hlediska budoucnosti je přitom problémem to, jakou úlohu hrají bohatí v investicích a ve všeobecném hospodářském pokroku. Bez bohatých nebude v budoucnu existovat žádná ekonomická příležitost pro chudé.
Koronavirová krize vyhnala situaci na ostří nože. Macaulay svému americkému adresátovi poskytl výklad: „Vážně se obávám, že budete v nějaké takové době krize, jakou jsem popsal, dělat věci, které znemožní návrat prosperity. Že si budete počínat jako lidé, kteří během roku bídy zhltnou veškeré osivo, takže následující rok nebude rokem nouze, nýbrž rokem naprostého hladomoru. A obávám se, že bude docházet k loupežím, což zoufalství ještě zvýší. Zoufalství vyvolá další loupeže. Nic vás nezastaví. Vaše Ústava je jen samé plachtoví, kterému chybí kotva.“ A jak bude proces rozpadu pokračovat, pak, dodal, „buď se otěží vlády silnou rukou chopí nějaký Caesar nebo Napoleon, nebo vaši republiku postihne děsivé plenění a zpustoší ji barbaři … jako Římskou říši…“
Barbaři za branami
Ti číhající „barbaři“ – to jsou Rusové a Číňané. Komunistická demagogie, kterou podpořili v Africe a Latinské Americe, zvláště v jimi ovládané Venezuele a Jižní Africe, je předpovězena v dynamice, kterou Macaulay načrtl v roce 1857. Proč, když se lidé potýkají s bídou, je nepovzbudit, aby oloupili bohaté a předali tak moc militantní levici (která úzce spolupracuje s Pekingem a Moskvou)? Zde je dynamika lidové socialistické revoluce. To, jak se věci dnes odehrávají, ten rozkladný proces, se přesně hodí do krámu strategii asymetrického válčení, která je vlastní Komunistické straně Číny.
Komentář zveřejněn k 29. dubnu 2020. Převzato se souhlasem autora. Pro Konzervativní noviny přeložila Ivana Kultová. Redakčně kráceno, plné znění v originále k dispozici zde.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173/2010 Děkujeme!
Doporučené odkazy:
https://foreignpolicy.com/2020/04/09/russia-saudi-arabia-oil-price-war-middle-east/
https://www.realclearpolitics.com/articles/2020/04/09/the_case_for_getting_back_to_work_142896.html