Slyšení v americkém Kongresu postavilo nejmocnější muže planety do nové role, na kterou nebyli ani zvyklí, ani připravení. Pro jednou to nebyli oni, Mark Zuckerberg, Jeff Bezoz a Sundar Pichai s Timem Cookem, kdo s přirozenou aureolou technologických vizionářů v místnosti určoval tempo konverzace a spád celého jednání. Naopak. Byli to oni, ředitelé, technokraté, vizionáři, kdo seděl na metaforické lavici důvodně podezřelých, kde museli s pokorným výrazem snášet jednání, na které zcela jistě nejsou běžně zvyklí. Asertivní skákání do řeči, které by si kdokoliv z jejich podřízených či obchodních partnerů jen sotva dovolil, nálepky kybernetických baronů a drogových dealerů, kteří své obchodní partnery zaplavují heroinovým rushem, aby je brzy poté od drogy odstřihli.
Vystoupení šéfů technologické čtyřky před americkými zákonodárci v noci na čtvrtek završilo více než roční vyšetřování antimonopolního podvýboru Sněmovny reprezentantů. Patnáctka kongresmanů zkoumá, do jaké míry čtveřice technologických firem zneužívá svého dominantního postavení na trhu. Čtyři muži se americké zákonodárce snažili přesvědčit, že se na místě ocitli snad omylem – což během jednání vedlo občas k paradoxním situacím, kdy ti největší technologičtí giganti, kteří své firmy pozvedli do nezměrných výšin akciového nebe, argumentovali malostí svých podniků. Těžko se jim divit, v sázce je skutečně hodně; snad dokonce i budoucnost technologických gigantů, s nimiž si antimonopolní pravidla, tvořená kdysi pro firmy produkující fyzické, hmatatelné zboží, tak úplně neví rady. Komentátoři význam včerejšího slyšení připodobňují k roku 1994, kdy v jednom z nejznámějších kongresových procesů ředitelé sedmi největších tabákových společností přísahali, že cigarety podle jejich nejlepšího vědomí a svědomí nezpůsobují závislost. Přesto zde rozdíly jsou. Problémy spojené s monopolním postavením na trhu těchto technologických firem si sice uvědomuje stále více politiků, jednoznačné řešení tohoto problému je však v nedohlednu. Jak nucené rozdělení, tak regulace firem totiž naráží na své limity.
I včera však zažívali, podobně jako v roce 1994, výkonní šéfové technologických firem v Kongresu takřka šestihodinové grilování. Kongresmani se během slyšení nespokojili s obecnými formulacemi, s naučenými floskulemi a s vytáčivými odpověďmi, nenechali se ukonejšit zlomky zisků věnovaných na zalesňování planety a na boj s chudobou. Zákonodárci, vědomi si i svého omezeného času, tlačili Zuckerberga a spol. k jednoznačným stanoviskům; „it is a yes or no question,“ vlámávali se jim do odpovědí, pokud CEO’s původní otázce příliš uhýbali, anebo začali moc zeširoka. Mnoho otázek cílilo na Amazon, kongresmany zajímalo, jak nakládá s údaji obchodních partnerů a proč ti vypovídají, že je obchodní vztah s Amazonem založený na „šikaně, strachu a panice“? A proč Amazon třetí strany – tedy nezávislé obchodníky, kteří skrze platformu prodávají, popisuje namísto obchodních partnerů jako „vnitřní konkurenty“?
Právě na Amazon, největší světový internetový obchod, který ovládá majoritu trhu, dopadlo během téměř šestihodinového slyšení nejvíc otázek. Logicky, společnost je v obřím střetu zájmů a nejen podle kongresmanů plíživě likviduje svou konkurenci. Na jedné straně je platformou zprostředkovávající prodej zboží třetím stranám, zároveň je však i sám prodejcem. A to je problém. Zákonodárci, kteří před slyšením vyslechli stovky lidí a prostudovali tisíce stran dokumentů, poukazovali na neojedinělé případy, kdy Amazon nechal nezávislé prodejce na své platformě chvíli prodávat, aby po čase jejich produkt okopíroval a přišel s vlastním výrobkem. Ten pak díky níže nasazeným cenám a lepší datové analytice z trhu vytlačil původního prodejce, který často zkrachoval. Tito malí prodejci, třetí strany, totiž právě vzhledem k dominanci Amazonu na trhu často nemají jinou možnost, než s hegemonem trhu spolupracovat.
I zbylé technologické firmy, Google, Apple a Facebook, čelily otázkám zleva i zprava. Zatímco demokraté se ptali zejména na zneužívání dominantního postavení, likvidaci konkurence a ochranu dat spotřebitelů, republikáni se pozastavovali nad algoritmy Googlu a jeho případným politickým biasem při řazení výsledků vyhledávání. Odpovědi šéfů technologických firem pod palbou otázek rozhodně nebyly suverénní, nejzaskočeněji působil šéf Amazonu Jeff Bezoz, který vypovídal před komisí Kongresu poprvé.
Co celé slyšení nakonec ukázalo? Především okázalou odhodlanost politiků nedarovat technokratům nic zadarmo, což je oproti dřívějšímu přístupu vítaná změna. Kongresmani byli mnohem lépe připravení než během dřívějších slyšení – například se zakladatelem Facebooku Markem Zuckerbergem. Během téměř šestihodinového slyšení často připomínali chirurgy, věděli, kde přesně je bolavé místo technologických společností a neváhali jej obnažit. Zároveň ředitelům svým vystupování jasně dávali najevo, kdo určuje pravidla hry a kdo se musí přizpůsobit; vytáčky a prázdné floskule nyní ředitelům nebyly k ničemu. Slyšení tak znamenalo další krok vpřed v omezení rozbujelé moci technologických monopolů, kteří ve svých firmách akumulují obrovské jméní a dusí trh i novou případnou konkurenci. Posledním krokem, které čeká na politiky na obou stranách Atlantiku, bude převést nově objevené odhodlání do jasného a funkčního výsledku.
v rámci vzájemné spolupráce přebíráme z info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
