Štěstí v neštěstí měli obyvatelé měli obyvatelé bloku domů ve švédském Linköpingu v pátek sedmého června ráno. Mohutná exploze jim rozbila okna, „počesala“ balkóny. Celkem bylo poškozeno 250 bytů, ale jako zázrakem jen lehce zraněno 25 lidí. Ten den se ozvala exploze ještě na parkovišti v Gothenburgu a během následujícího týdne otřásly další tři exploze druhým největším švédským městem Malmö. Ve městě Boras místní gang na hlavním náměstí v centru města zapálil několik provozoven, což vyústilo v uzavření náměstí. A nakonec znovu v Malmö došlo ke střelbě na hlavním nádraží (policisté postřelili člověka, který volal, že má u sebe bombu, kterou chce odpálit).
Když se list Sydsvenskan zeptal sociálně-demokratické starostky města Katrin Stjernfeldt Jammeh, co si o tom myslí, řekla „Město se opravdu pozitivně rozvíjí. Malmö jde správným směrem“. Je to výrok, který symbolizuje švédský postoj: „iluzi, že vše je v pořádku, si rozvracet nedáme“.
Zbraně z Balkánu
Za první čtvrtletí tohoto roku přitom, došlo k padesáti výbuchům, čímž se podařilo ve statistice (zatím) překonat rekordní rok loňský. Drtivá většina výbuchů je demonstrační – mají zastrašit (obvykle jiný gang). Ale i tak při nich už zahynul osmiletý chlapec či čtyřletá holčička, kteří byli ve špatnou dobu na špatném místě. Připočtěme k tomu 45 přestřelek s následkem smrti a obraz Švédska jako vzorové země se nám začíná trochu hroutit. Útoky se navíc čím dál tím více koncentrují do center měst a směřují na kavárny, restaurace a noční kluby.
Co se stalo, že ve Švédsku od roku 2015 tak narostl do té doby zanedbatelný počet výbuchů? Nejčastěji se do roku 2017 útočilo ručními granáty, pocházejícími z válek v Jugoslávii. Ve Švédsku žije početná menšina lidí z bývalé Jugoslávie. První přišli v 70. létech, většina pak jako uprchlíci po roce 1992 a malá část z nich posílila kvetoucí jugoslávské kriminální podzemí, které v zemi existovalo. Byli to mimochodem tito balkánští gangsteři, kteří do země, kde se tehdy nezamykaly dveře, přinesli takové novinky, jako brutální ozbrojené loupeže či osvobozování svých druhů ze soudní síně se samopaly v rukou. Jejich vzpomínky na Švédsko té doby připomínají představy dítěte o příchodu do hračkářství, kde se nemusí platit. Početná diaspora ale od 90. let přispěla také k rozšíření automatických zbraní a granátů mezi gangy. Mírně riskantní cesta s kalašnikovem v kufru z Balkánu do Švédka mohla přinést až desetinásobný zisk a jak ukazuje zabavení dvou kalašnikovů německou policií v dálkovém autobusu z Nového Pazaru v Srbsku do Švédska, je to stále oblíbená zábava. Nicméně granáty zjevně došly (řada z nich je starých a při akci k lítosti pachatelů nevybuchla) a poslední dva roky se při útocích používá hlavně ukradené plastické výbušniny, používané v dolech a improvizovaných výbušnin, které je s trochou cviku jednoduché vyrobit doma.
Policie se o důvodech většiny útoků jen dohaduje. Většinou by mělo jít o války gangů, zastrašování kvůli výpalnému nebo osobní mstu. Podle policie v Malmö jde o asi 200 osob, které se pohybují v obchodu s drogami, zbraněmi a výpalným.
Kam se na ně hrabem…
Debata o bezpečnosti ve Švédsku je silně ideologizovaná, protože kritici ukazují na jistou souvislost s početnou komunitou imigrantů (gangy jsou často – ne výlučně – imigrantského původu), což boří švédský multikulturní konsenzus. Zatímco se ale jde hádat o to, zda je v zemi šedesát „no-go zón“ a nebo šedesát „citlivých“ zón, zda vzrostl počet znásilnění nebo se jen změnila definice znásilnění, počet výbuchů, spálených aut nebo obchodů vyloupených při hromadných násilnostech je jasným ukazatelem, že ve Švédsku něco není v pořádku. Připomeňme, že i v takové zaostalé postkomunistické zemi jako je Česká republika, někdo útočil ručním granátem naposledy v roce 2004…
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 . Děkujeme!