Abeceda amerických voleb – Virginie

Stát Virginie hrál v dějinách USA klíčovou roli. Je to rodiště George Washington nebo Roberta E. Lee, v době Konfederace zde bylo hlavní město odtrženého Jihu (Richmond) a proběhla zde celá řada klíčových bitev občanské války.  Jako v mnoha jiných státech, venkov je solidně demokratický, ale městské oblasti – hlavně ty přiléhající k hlavnímu městu Washington, jsou „modré“ (demokratické), plné zaměstnanců federálních úřadů.   

Podle aktuálních průzkumů podpoří Virgínie spíše demokratického kandidáta Bidena. . Proti Trumpovi hovoří také skutečnost, že Virgínii zcela vypustil ze svých návštěv, naposledy zde byl před volbami v roce 2016 (což naznačuje, že jde pro něj o ztracený stát). V roce 2016 zde, jako v jediném státě staré Konfederace, Donald Trump prohrál s Hillary Clintonovou v poměru získaných hlasů 44,4 : 49,8. Obama porazil Mitta Romneyho i Johna McCaina. Od roku 1952 do roku 2004 byl však stát bezpečně republikánský.

Virgínie je bohatý stát, patří mu 13. příčka ekonomického výkonu v rámci USA s hodnotou HDP 562 mld. USD. Žije zde cca 8,5 milionu obyvatel (HDP 65 824 dolarů na obyvatele). Je velká asi jako Bulharsko. Bělochů zde bydlí přibližně 60 %, Afroameričanů 20 %, Hispánců 10 %. Početná je tu asijská komunita, přibližně o síle 7 procent. Nejvíce je tu Korejců, Vietnamců a Číňanů, od každého asi 40 000 osob. K římskokatolictví se hlásí 12 % obyvatelstva, dvacet procent věří, že nevěří a zbytek jsou protestanté.

Demokratické kongresové výpravě velí dva senátoři a sedm členů Sněmovny reprezentantů. Republikáni tvoří kratší kongresový řetěz, ve Sněmovně reprezentantů USA sedí jen čtyři. Zákonodárné sbory státu ovládají též demokraté, Sněmovnu 55:45 a Senát 21:19. Guvernérem je demokrat Ralph Northam.

Výsledek primárek osvědčuje radikalitu místních demokratů i přesto, že státu vládnou. Biden získal 53,2 % hlasů. Sanderse ani z výsledků ve Virgínii nemůžeme považovat za extremistického outsidera, jak Demokratická strana celé léto prezentovala – získal totiž 23,1 %. Warrenová obdržela 10,8 % a Bloomberg 9,7 % hlasů. Zbývající kandidáti nestáli ani za procento podpory a republikánské primárky zde neproběhly.

Z politických postav Virgínie jsme si vybrali demokratickou členku Sněmovny reprezentantů USA zvolenou za desátý kongresový obvod Jennifer Wextonovou (52). Ta v roce 2018 přesvědčivě porazila úřadující republikánku Barbaru Comstockovou (56,2 : 43,7). Wextonová přetrhla provázek nepřetržitých republikánských vítězství, které mají svůj počátek v roce 1981.

Wextonová zastupuje městsky většinový obvod, zahrnující města jako Berryville, Winchester a další v příměstském okruhu Washingtonu, DC. Žijí tu bohatí a vzdělání voliči, což je dáno jejich zaměstnáním v úřadech federální vlády.

Wextonová je považována za umírněnou demokratku.  Je tetou transsexuálního dítěte, což ji přinutilo postavit před dveře své kanceláře duhovou vlajku, jako projev podpory transgender komunitě. Kolik děcku je, nevíme, snad je alespoň dospělé. V současné době se zabývá transsexuálními bezdomovci, kteří jsou odmítáni v útulcích neboť tvrdí, že mají opačné pohlaví, než jeví jejich fyzické znaky, nebo o sobě tvrdí, že mají pohlaví, které neexistuje nebo dokonce, že jsou bezpohlavní. Zatímco americká ekonomika doslova krvácí pod restrikcemi demokratických guvernérů, demokratičtí kongresmani si lámou hlavu s umístěním duševně chorých bezdomovců, kteří ve svém bludu o sobě tvrdí něco jiného, než jsou. I přesto, že jde o vážný problém, dělají si z těchto vážně nemocných lidí legraci, když je v jejich bludu utvrzují.

Harry F. Byrd jr. před  sochou svého otce v Richmondu na náměstí před státním sněmovou

Když Virginie, tak musíme předně vzpomenout předsedu tamní Demokratické strany, guvernéra a dlouholetého kongresmana Harryho F. Byrda (1887–1966).  Ten zdejší politikou hýbal vlastně už od roku 1916. Toho roku se stal senátorem státu Virgínie, aby v roce 1926 převzal funkci guvernéra státu a nakonec, aby v letech 1933–1965 zastupoval Virgínii v Senátu USA.  Tento konzervativní politik, velký odpůrce levicovatění Demokratické strany USA a urputný ideový protivník spolustraníků, jako byli Franklin D. Roosevelt, Harry S. Truman, John F. Kennedy nebo Lyndon B. Johnson.

 

Byrd prosazoval, aby těm, kteří neplatí daně nebo jsou negramotní, nebylo umožněno volit, tedy, aby se nemohli podílet na vládě neboť společnosti nic nedávají a/nebo nejsou schopni pochopit souvislosti ve znacích napsaných na volebním lístku.

Od roku 1950 patřil mezi vůbec nejvlivnější senátory, působil ve Výboru pro ozbrojené síly a předsedal Finančnímu výboru. Nepodpořil Rooseveltův projekt Nového údělu (New Deal) a nově raženou rasovou politiku. Byl oblíbený zejména v jižanských státech. Dnes je u demokratů de facto symbolem rasismu.

Senátor Byrd brojil zejména proti rozhodnutí Nejvyššího soudu USA známém jako Brown v. Board of Education. Soud tehdy rozhodl, že černošská dívka, dcerka Olivera Browna z města Topeka v Kansasu, musí navštěvovat školu nejblíže jejímu domovu. Školní úřady totiž předtím rozhodly, že má navštěvovat základní školu pro černé děti, která však byla od jejího domova dál, než ta pro bílé děti. Nechtěným důsledkem tohoto soudního rozhodnutí nesou Američané dodnes: jejich děti dojíždějí i do 50 km vzdálených škol jen proto, aby došlo k poměrnému rasovému promíchání dětí (školní segregace je protiústavní). Dalším následkem tohoto boje proti rasismu, byl vznik nových černošských ghett.

Chvályhodná snaha politiků z obou stran o asimilaci dětí Afroameričanů se nenaplnila dodnes. Rodiče černých i bílých dětí před zakoupením nového bydlení automaticky mapují, kam budou jejich děti chodit do školy (jaká je zde „rasová“ situace).

Senátor Byrd měl svého pokračovatele, syna Harryho F. Byrda juniora (1914–2013). Ten takového věhlasu sice nedosáhl, nicméně svého otce nahradil ihned v roce 1965, kdy otec zemřel, a vydržel ve funkci, až do roku 1983. Byrd junior vytvořil pevné virginské duo se svým švagrem Jamesem M. Thomsonem, vůdcem většiny ve virginské sněmovně (Virginia House of Delegates). Byrd junior z Demokratické strany v roce 1970 odešel a všechny následující volby vyhrával jako nezávislý kandidát. V Senátu se projevoval v zásadě jako silný zastánce federální fiskální disciplíny, v personálních záležitostech podporoval demokraty, v důležitých zákonech hlasoval téměř výhradně s republikány. Otec a syn Byrdovi zastupovali Virgínii nepřetržitě 50 let.

Tento článek je součástí seriálu Abeceda amerických voleb.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme