Abeceda amerických voleb: Nebraska

Bělošský stát Středozápadu s bezmála dvěma milióny obyvatel, proslulý nekonečnými lány kukuřice,  dá jistojistě přednost jakémukoliv republikánskému kandidátovi. Naposledy totiž uvěřil demokratům v roce 1964.

Pět volitelů z Nebrasky bezpečně zvolí Donalda Trumpa. Stejně jako ve státu Maine je však nezíská vítěz voleb automaticky, nýbrž „polopoměrným“ způsobem. Absolutní vítěz získá dva volitele a zbylé tři si kandidáti rozdělí podle toho, kdo zvítězil v každém ze tří kongresových volebních okrsků.

Drama se odehraje maximálně ve druhém obvodě (Douglas County – Omaha, část Sarpy County, ke které patří i letecké základny Offutt a Bellevue), kde Trump v roce 2016 zvítězil o pouhá dvě procenta (6.400 hlasů). V druhém volebním obvodě žije nejvíce Afroameričanů, což vysvětluje tuto dílčí sílu demokratů v jinak republikánském státě. Clintonovou však Trump v Nebrasce porazil celkově o 25%.

V demokratických primárkách bezpečně zvítězil Joe Biden se 77,4%, druhý skončil senátor Sanders s 13,6% a třetí senátorka Warrenová se ziskem něco málo přes šest procent.

Pěkný výsledek u republikánů v Nebrasce zahrál bývalý massachusettský guvernér Bill Weld. Obral Donalda Trumpa o 8,5%.

Federální legislativci za Nebrasku jsou pouze z Republikánské strany (dva senátoři + tři členové Sněmovny reprezentantů USA = pět volitelů).

Specialitou Nebrasky je jednokomorový Senát, ve kterém sedí 49 zástupců, kteří jsou voleni na čtyři roky a každé dva roky se třetina obměňuje. Senátoři inkasují jednotnou odměnu pouze 1.000 USD/měsíčně (+ náhrady). Do nebraského Senátu se kandiduje nestranicky, ale politická příslušnost kandidáta je přesto každému jasná. V současné době je to 30 republikánů, 18 demokratů a jeden nezávislý zákonodárce.

Guvernérem státu Nebraska je republikán Pete Ricketts.

Na obrázku vidíme republikánskou senátorku Deb Fischerovou (69), která v Kongresu zastupuje Nebrasku od roku 2013. Je první senátorkou zvolenou na celé funkční období z Nebrasky. Je velkou odpůrkyní kouření.

Jako státní senátorka byla v roce 2009 spolupředkladatelem novelizace zákona o potratech, ve kterém se jí podařilo umístit ustanovení, které nařizuje, aby lékař prostřednictvím ultrazvuku ukázal matce hodinu před potratem její dítě. Ač toto ustanovení zákona budí zdání dílčí technikálie, vzbuzuje u zastánců potratů přímo hrůzu.

V současné době v Nebrasce od letošního prvního září platí nová omezení potratů :

– hranicí je 20. týden těhotenství (22. týden po poslední menstruaci), pak nelze potrat provést, ledaže by šlo o život matky

– matka musí absolvovat pohovor s lékařem, který jí musí vysvětlit, co vlastně od lékaře požaduje, a to 24 hodin před plánovaným zákrokem (tak, aby kliniku musela navštívit minimálně dvakrát)

– potraty nelze financovat z veřejného pojištění, vyjma z důvodu ohrožení života matky, znásilnění a incestu; soukromé pojištění může být sjednáno jen pro potrat, bez kterého by došlo k úmrtí matky

– telemedicína je u potratů vyloučena

– je nutný souhlas rodičů u nezletilé matky.

Senátorka Fischerová je důraznou zastánkyní práv na držení zbraní, opakovaně nabádala prezidenta k posílení hranic s Mexikem a je samozřejmě i proti výhodám pro univerzitní vzdělání nelegálních migrantů (systémem vzdělávání nelegálních imigrantů se budeme zabývat v některém z dalších příspěvků) příspěvků).