Abeceda amerických voleb – Nebraska

Bělošský stát Středozápadu s bezmála dvěma milióny obyvatel, proslulý nekonečnými lány kukuřice,  dá jistojistě přednost jakémukoliv republikánskému kandidátovi. Naposledy totiž uvěřil demokratům v roce 1964.

Pět volitelů z Nebrasky bezpečně zvolí Donalda Trumpa. Stejně jako ve státu Maine je však nezíská vítěz voleb automaticky, nýbrž „polopoměrným“ způsobem. Absolutní vítěz získá dva volitele a zbylé tři si kandidáti rozdělí podle toho, kdo zvítězil v každém ze tří kongresových volebních okrsků.

Drama se odehraje maximálně ve druhém obvodě (Douglas County – Omaha, část Sarpy County, ke které patří i letecké základny Offutt a Bellevue), kde Trump v roce 2016 zvítězil o pouhá dvě procenta (6.400 hlasů). V druhém volebním obvodě žije nejvíce Afroameričanů, což vysvětluje tuto dílčí sílu demokratů v jinak republikánském státě. Clintonovou však Trump v Nebrasce porazil celkově o 25 %.

V demokratických primárkách bezpečně zvítězil Joe Biden se 77,4 %, druhý skončil senátor Sanders s 13,6 % a třetí senátorka Warrenová se ziskem něco málo přes šest procent.

Pěkný výsledek u republikánů v Nebrasce zahrál bývalý massachusettský guvernér Bill Weld. Obral Donalda Trumpa o 8,5 %.

Federální legislativci za Nebrasku jsou pouze z Republikánské strany (dva senátoři + tři členové Sněmovny reprezentantů USA = pět volitelů).

Specialitou Nebrasky je jednokomorový Senát, ve kterém sedí 49 zástupců, kteří jsou voleni na čtyři roky a každé dva roky se třetina obměňuje. Senátoři inkasují jednotnou odměnu pouze 1 000 USD/měsíčně (+ náhrady). Do nebraského Senátu se kandiduje nestranicky, ale politická příslušnost kandidáta je přesto každému jasná. V současné době je to 30 republikánů, 18 demokratů a jeden nezávislý zákonodárce.

Guvernérem státu Nebraska je republikán Pete Ricketts.

Na obrázku vidíme republikánskou senátorku Deb Fischerovou (69), která v Kongresu zastupuje Nebrasku od roku 2013. Je první senátorkou zvolenou na celé funkční období z Nebrasky. Je velkou odpůrkyní kouření.

Jako státní senátorka byla v roce 2009 spolupředkladatelem novelizace zákona o potratech, ve kterém se jí podařilo umístit ustanovení, které nařizuje, aby lékař prostřednictvím ultrazvuku ukázal matce hodinu před potratem její dítě. Ač toto ustanovení zákona budí zdání dílčí technikálie, vzbuzuje u zastánců potratů přímo hrůzu.

V současné době v Nebrasce od letošního prvního září platí nová omezení potratů:

  • hranicí je 20. týden těhotenství (22. týden po poslední menstruaci), pak nelze potrat provést, ledaže by šlo o život matky,
  • matka musí absolvovat pohovor s lékařem, který jí musí vysvětlit, co vlastně od lékaře požaduje, a to 24 hodin před plánovaným zákrokem (tak, aby kliniku musela navštívit minimálně dvakrát),
  • potraty nelze financovat z veřejného pojištění, vyjma z důvodu ohrožení života matky, znásilnění a incestu; soukromé pojištění může být sjednáno jen pro potrat, bez kterého by došlo k úmrtí matky,
  • telemedicína je u potratů vyloučena,
  • je nutný souhlas rodičů u nezletilé matky.

Senátorka Fischerová je důraznou zastánkyní práv na držení zbraní, opakovaně nabádala prezidenta k posílení hranic s Mexikem a je samozřejmě i proti výhodám pro univerzitní vzdělání nelegálních migrantů (systémem vzdělávání nelegálních imigrantů se budeme zabývat v některém z dalších příspěvků) příspěvků).

Tento článek je součástí seriálu Abeceda amerických voleb.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme

200 Kč 500 Kč 1000 Kč