V Rakousku se loni meziročně zvýšil dovoz elektřiny, a to o 15 %. I ekologové a obhájci obnovitelných zdrojů přitom přiznávají, že se z velké části jedná o import elektrického proudu ze zahraničních plynových, uhelných a jaderných elektráren. Rakousko se tak dostává do pozice státu, který navenek velmi hlasitě prosazuje potřebu přechodu k takzvané bezemisní energetice, ve skutečnosti je ale stále více závislý na importu energie z konvenčních zahraničních zdrojů, včetně těch atomových.
Čísla, která zveřejnilo rakouské ministerstvo životní prostředí a úřad E-control, jsou totiž pro rakouskou energetiku alarmující. Patnáctiprocentní nárůst dovozu elektřiny ze zahraničí (zejména ze sousedních států) v loňském roce totiž není jen nějakým náhlým výkyvem, ale potvrzením dlouhodobého trendu.
Od roku 2019 se zvýšil objem dovezeného elektrického proudu do Rakouska o celých 178 %, přičemž Rakousko za importovaný proud z plynových, uhelných a atomových elektráren zaplatilo loni 3,2 miliardy eur (76 miliard korun).
„Jak chceme dostat klimatickou a energetickou krizi pod kontrolu, když se nám léta nedaří zajistit ani to, aby se Rakousko mohlo být v zásobování elektřinou soběstačné?“ ptá se na stránkách Rakouské asociace pro větrnou energii (IG Windkraft) její generální ředitel Stefan Moidl.
Elektřina se musí dovážet, obnovitelné zdroje nestačí
Zároveň vyzval vládu i vedení jednotlivých rakouských spolkových zemí, aby se vytvořily nutné podmínky pro rychlejší šíření obnovitelných zdrojů na rakouském území. Moidl má pochopitelně na mysli zejména větrné zdroje, které podle něj například na rozdíl od fotovoltaiky nemají dostatečnou politickou podporu.
Rakousko dnes v obnovitelných zdrojích vyrábí přes 60 % své elektrické spotřeby, z toho ale naprostá většina, celkem tři čtvrtiny, připadá na vodní elektrárny, pro které jsou v Alpách příhodné podmínky.
Fotovoltaika, větrné a geotermální zdroje se na domácí výrobě podílejí zatím jen ze 3 %. Proto Rakousko ve velkém elektřinu dováží, celkový import během roku je zhruba třikrát vyšší než export. Loni se saldo opět zvýšilo, když země musela dovézt ze zahraničí, zejména z Česka, Německa a Švýcarska, celkem 11,7 % spotřebované elektřiny.
Zajímavé přitom může být, že až do roku 2001 bylo Rakousko ve výrobě elektrického proudu soběstačné, a navíc ho ještě velkou část vyváželo. Závislé na dovozu začalo být shodou náhod až krátce poté, co byla v roce 2000 v sousedním Česku spuštěna do provozu Rakušany nenáviděná jaderná elektrárna Temelín.
Od té doby se ve větší či menší míře proud do Rakouska musí (z hlediska celkové bilance) dovážet, přičemž v posledních čtyřech letech je nárůst importu enormní. Země musí dovážet elektřinu zejména v zimním období při nižším výkonu svých vodních elektráren.
Tento vývoj vyvolává i mezi ekologickými aktivisty v Rakousku obavu z toho, zda je země schopna splnit svůj ambiciózní cíl přechodu k uhlíkově neutrální energetice. V roce 2030, tedy už do sedmi let, by měla být veškerá rakouská spotřeba elektrické energie pokryta výhradně z domácích obnovitelných zdrojů.
Pokud se ale nestane nějaký zázrak, případně pokud nebudou Alpy hromadně „osázeny“ stovkami nových větrných elektráren, zdá se takový plán při současném energetickém mixu naprosto nereálný. „V roce 2030 chceme pokrýt naši spotřebu elektřiny ze 100 % obnovitelnými zdroji. Přitom dnes nedokážeme z domácích zdrojů pokrýt naši současnou spotřebu a musíme ve velkém dovážet špinavou a drahou elektřinu z jádra, uhlí a zemního plynu,“ uvedl Moidl.
Převzato z Info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!