V roce 2015 reagovala dánská – tehdy sociálnědemokratická – vláda premiérky Helle Thorning Schmidt na uprchlickou krizi tak, že do různých blízkovýchodních novin dávala celostránkové inzeráty, v nichž se barvitě vysvětlovalo, jak uprchlíky nic dobrého v Dánsku nečeká, podpora se snížila a šance jsou menší, než kdy dřív. Tato vláda také – v rozporu se Schengenským hraničním kodexem – umístila na dálnici u Padborgu stálé („namátkové“) hraniční kontroly, jejichž namátkovost se projevuje ve vyšších desítkách procent.
V roce 2016 už byla u moci jiná vláda, liberálně pravicová za tiché podpory nacionalistů z Dánské lidové strany. Tehdy se to ještě vylepšilo návrhem z řad lidovců, že by se měli uprchlíci koncentrovat do „uprchlických vesnic“, kde by byli drženi do konce azylového řízení. Prošlo to v podobě stanových táborů, které sice neměly ostnatý drát, ale byly umístěny tak daleko, aby se odtamtud bez auta člověk dostával jen těžko. Pak přišel takzvaný smykkeloven, čili zákon, podle něhož si za pobyt žadatelé o azyl platí osobním majetkem, s nímž přijdou do Dánska s výjimkou snubních prstenů. Mezitím se začalo běžně operovat s termínem „přistěhovalec x-té generace“. Lidé v obecních nájemních bytech (kterých je v Dánsku hodně, protože Dánsko znemožňuje soukromníkům pronajímat byty, jak je zvykem u nás a dělají to zpravidla obce nebo firmy) byli nuceně umisťování tak, aby počet „přistěhovalců“ nepřesahoval určitou úroveň. A to i kdyby byli plně integrovaní, bezproblémoví a v Dánsku se narodili už jejich rodiče…
Jako první s tím přišlo město Køge, pak se to rozšířilo dál. Další krok bylo zneužití afrického moru prasat k postavení plotu na celé hranici Dánska s Německem, od pobřeží k pobřeží. Jako plot proti prasatům zrovna nevypadá. Dnešní sociálnědemokratická vláda pokračuje, byť trochu pomaleji, v nastoupeném trendu; dánská ochota být tvrdý na cokoliv pocházející odjinud je vysoce populární napříč politickým spektrem kdekoliv mimo Kodaň; ta je v této věci výjimkou.
A já se ptám: až nám někdo bude říkat, že jsme zaostalá xenofobní země, protože jsme „postkomunistická východní Evropa“, co takhle dotyčného poslat do Aarhusu, Sønderborgu, Odense nebo Aalborgu?
Autor je odborníkem na evropské právo, hovoří (mimo jiné) dánsky.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173/2010 Děkujeme!