Ze zpráv se někdy zdá, že v Maďarsku je jen jedna strana a jeden politik. Rozhodli jsme se vám proto postupně představit všechny barvy maďarské opozice. Dnes začneme s fialovou, kterou nosí mladé liberální hnutí Momentum. Seriálem o opozici chceme ukázat, jaké mají v realitě Maďaři alternativy i jaká jsou úskalí (ne)spojování opozice proti Fideszu.
Podle řady komentátorů mělo jít o nového lídra maďarské opozice se šancí porazit Fidesz. Největším úspěchem hnutí Momentum ale zatím zůstává petice, která přinutila vládu upustit od kandidatury na pořádání Olympijských her v roce 2024. Z voleb před dvěma lety nová liberální síla odešla s pouhými třemi procenty, o rok později ale poslala dva poslance do europarlamentu a podle provládního Magyar Nemzetu půjde v roce 2022 o hlavní vyzyvatele Fideszu. Přijde ještě její čas?
Přestože se hnutí Momentum Mozgalom dostalo do povědomí Maďarů až zmíněnou podpisovou akci NOlimpia, už od založení v roce 2015 deklarovalo politické ambice. Zkraje roku 2017 nasbírali členové a podporovatelé Momenta 266 151 podpisů pod petici odmítající olympiádu v Budapešti. Ta původně měla vést k vypsání referenda, nakonec vláda pod tlakem veřejnosti plán odpískala i bez lidového hlasování.
Momentu se následně rozšiřovala členská základna, dnes má asi 4 tisíce členů. Hnutí fialové barvy nejvíce volí mladí lidé, u voličů do 29 let je s 11 procenty druhé za Fideszem (ten má 34 %), celkově se pohybuje kolem 10 procent a tolik taky nasbíralo v loňských volbách do Europarlamentu.
Že role hnutí poroste, prorokuje i provládní deník Magyar Nemzet. Podle něj nebudou v roce 2022 hlavním protivníkem Fideszu socialisté z MSZP ani DK, ale právě Momentum. Odkazuje přitom i na průzkum mezi 200 tisíci středoškoláků a vysokoškoláků, kteří už se většinou identifikují jako liberálové a jsou více proevropští než vláda Fideszu.
A co Momentum prosazuje? Sami sebe označují za liberální centristy, 364 stran dlouhý program do voleb 2018 jde shrnout jako důraz na investice do vzdělávání a zdravotnictví, modernizaci státu po všech stránkách, demokratické instituce a ochranu klimatu. Konkrétně pak prosazuje třeba přijetí eura a postavení ekonomiky do budoucna na kvalifikovanější práci – mimo jiné chce z Budapešti udělat startupové centrum Evropy.
Výrazný je u Momenta duch generačního protestu – často prohlašuje, že v příštích volbách (pokud Momentum uspěje) v Maďarsku teprve skončí 20. století. Zároveň taky nezapomíná na Maďary žijící v zahraničí, předseda András Fekete-Győr často jezdí třeba za těmi v Sedmihradsku.
Momentum tam má dokonce svoji místní organizaci, v pravicových kruzích však vyvolalo poprask, když v Rumunsku a na Slovensku podpořilo tamní liberální síly namísto etnických maďarských stran.
Mladý právník Fekete-Győr je od založení první a jediný předseda hnutí. Časopis Forbes ho v roce 2018 zařadil na evropský seznam 30 pod 30 v oblasti veřejného života, má za sebou stáž u Mezinárodní obchodní komory v Paříži a studium v Německu. Do politiky se rozhodl jít v roce 2015 a protože „pravici chybí solidarita a levici dobrá pověst u veřejnosti,“ rozhodl se založit novou stranu uprostřed spektra. Kontroverze vzbudil mimo jiné na demonstracích proti „otrokářskému zákonu“ v prosinci 2018, kdy z davu směrem k policistům hodil dlažební kostku.
Další výrazné postavy Momenta jsou europoslankyně Katalin Cseh a Anna Donáth. Původním povoláním gynekoložka se socioložkou sedí za Momentum ve frakci liberálů Renew Europe (dříve ALDE), v EP často vystupují proti Fideszu a na podporu společných kroků EU proti Orbánově vládě.
Na domácí půdě hnutí podporuje společný postup opozice v příštích parlamentních volbách. Při těch komunálních se loni zapojilo do primárek v Budapešti. Neúspěšný kandidát Gábor Kerpel-Fronius je dnes náměstkem primátora Gergelye Karácsonye, kterého Momentum do voleb podpořilo.
V případě rozdělení opozice v roce 2022 na dvě listiny by Momentum mohlo složit kandidátku s Jobbikem a zelenými z LMP (Politika může být jiná). Zní to sice jako divoké spojení, navrhl ho ale předseda dříve radikálního Jobbiku Péter Jakab. Všechny tři strany totiž vznikly jako protest proti celé dosavadní maďarské politice (tedy i dříve vládnoucím socialistům) a jejich voliči by takové spojenectví mohli skousnout snáz než pakt s expremiérem Gyurcsányem.
Dosavadní cesta Momenta v lecčem připomíná začátky Fideszu. Jak vysoko ještě hnutí vystoupá, to možná napoví už volby v roce 2022. Může se stát, že právě Fekete-Győr v nich bude lídr spojené opozice proti Viktoru Orbánovi.
Chcete být o situaci v Maďarsku pravidelně informováni? Sledujte (jako my) facebookovu skupinu Co se děje v Maďarsku.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!