Vyžeňte Germaine Greerovou aneb o počátcích deplatformingu v Čechách

geer

Pražský spisovatelský festival pozval známou feministku a čelí nátlaku aktivistů, aby pozvání zase zrušil. Kvůli její „transfobii“.

Germaine Greer je australská feministka druhé vlny, dnes už osmdesátiletá, se kterou se neshodnu skoro v ničem. V podstatě jsme ideové protipóly. Ale nikdy by mě nenapadlo tlačit na jinou organizaci, aby jí odřekla pozvání. Bojovníky světla a pokroku to holt napadá, takže když si pražský spisovatelský festival tuto dámu pozval k otevření diskuse „Krása spasí svět“, začal verbální teror. 

Nuže, ač je G.G. někde jinde než já, cítím povinnost se jí zastat. Toto je totiž, milí čtenáři, projev pokusu o deplatforming – rakoviny moderní společnosti, která postupně proniká do dalších a dalších zemí a sociálních kontextů. Ani zde v kotlince nejsme úplně chráněni a virtuální hon na Germaine Greerovou představuje jedny z prvních uzlíčků metastáz v dosud převážně zdravém organismu.

(Sociologa Hampla nedávno vyhnali ze dvou knihoven (druhý případ i s podporou Libereckého kraje), protože … napsal o svých myšlenkách knihu. Divím se, že ji pro jistotu ještě obřadně nespálili před budovou za zpěvu manter „inkluze, diverzita a smrt, smrt, smrt rasistickým štváčům z alt-rightu“. K téhle mentalitě by to sedělo.)

Proti USA a dalším státům, které byly tímto jevem napadeny jako první, máme dvě výhody: určitou zkušenost s podobnými jevy z doby vlády NSDAP a následně KSČ, což se týká hlavně starších generací. A také možnost vidět, jak to vypadá, když se proces nechá živelně probíhat a metastázy růst. To můžou vidět všichni, chtějí-li. To se děje právě teď.

Situace na Západě je totiž v tomhle směru daleko horší. Nebo, z něčího hlediska, pokrokovější. Když můžou studenti Harvardu vyhnat z děkanské role špičkového právníka za to, že má tu drzost obhajovat nepopulární osobu (Harveyho Weinsteina), a ani to, že je černé pleti mu v takovém případě nepomůže, nutně si vzpomenete na totalitní princip, podle kterého je obhajoba součástí obžaloby.

Dotyční přitom žijí v úplně jiném vesmíru. Tvrdí, že dotyčná hlásá to samé, co je rasismus, antisemitismus, homofobie a podobně.  Nic takového samozřejmě Greerová nehlásá (dávno by byla za mřížemi, Austrálie má na tohle paragrafy), prostě jenom tvrdí, že ženy nemají penis. Ale v očích aktivistů je to v podstatě to samé co propagace genocidy. 


Kratičký otevřený dopis pro lidi, kteří se stanou terčem takového kobercového náletu psychopatů.

 

S potěšením konstatuji, že pražský spisovatelský festival zatím odolává. Ačkoliv to v komentářích vypadá, že z tajné vojenské laboratoře nešťastnou náhodou uniklo hejno naklonovaných prokurátorů Urválků, Germaine Greer je stále na seznamu hostí.

Pěkné a filozoficky konzistentní zdůvodnění, přátelé, ale nemohu se zbavit dojmu, že hážete perly sviním a moc se s nimi tzv. mažete. Lidé, kteří na vás vytáhli verbální hnojomety, nejsou žádnými fandy otevřené výměny názorů. Těm jde o moc, moc, moc a mít moci moc. A nevylučuji ani závist, protože proti Greerové jsou to vesměs nýmandi.

Já bych asi na vašem místě použil nějaký verbální šrapnel. Nemusí být nutně vulgární. Stačí třeba:

„Máte smůlu!“

MARIAN KECHLIBAR, Z BOŽÍ MILOSTI AUTOR BLOGÍSKU KECHLIBAR.NET

Ať si bezmocně buší pěstí do zdi a překousnou vzteky klávesnici.

Beztak je počítač jenom opresivní konstrukt starých bílých mužů. Vlastně by na něj neměli ani sáhnout, aby se neposkvrnili.