Vláda si kupuje voliče

horska_helena-ekonomka-analyticky-raiffeisen-bank-v0

Plánovaný čtyřicetimiliardový deficit státního rozpočtu pro příští rok je pro Česko až příliš velkým luxusem. Vláda si tyto peníze nepůjčuje na smysluplné a potřebné reformy, případně na velké investice, ale jen a pouze na spotřebu. „Ty peníze projíme. Navíc se nám tu rozmáhá nešvar, že jednotlivá ministerstva přijdou za ministryní financí s tím, že potřebují nějaké peníze navíc, a ona je obratem zázračně najde. Jenom proto, aby se uklidnil koaliční partner a koupili se voliči,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Výboru pro rozpočtové prognózy Národní rozpočtové rady.

Sestavování rozpočtu vám prý připomíná poker…

Trošku ano. Hlavně v tom, jak si jednotlivá ministerstva k již schváleným výdajům ještě přihodí další peníze a na ministerstvu financí jim to obratem dorovnají pomocí prostředků, které se zázračně objeví. Takhle to opravdu fungovat nemá.

Jak tedy na ministerstvu financí dokáží ty peníze „navíc“ zázračně vykouzlit?

Ten systém je poměrně jednoduchý. Na konci srpna byla zveřejněna aktualizace makroekonomických prognóz, která mírně změnila výhled na cenový růst a spotřebu domácností pro rok 2020. A ministerstvo financí na jejím základě přišlo s argumentem, že by bylo možné navýšit příjmy státního rozpočtu. Jim se to pochopitelně hodilo, těsně před červnovým schvalováním rozpočtu docházelo k velkým tlakům koaličních partnerů na navyšování výdajové složky rozpočtu nad rámec toho, co si už schválili na jaře. Takže to dopadlo tak, že ta drobná aktualizace makroekonomické prognózy byla natvrdo zneužita k tomu, aby bylo možné zvednout příjmy rozpočtu o to, co jednotlivá ministerstva poptávají. Ministerstvo financí začalo přihazovat miliardy do rozpočtu jenom proto, aby uklidnilo koaličního partnera a koupilo si voliče.

Vy osobně v té aktualizaci prognózy spíše upozorňujete na rizika.

Když jsme na Výboru pro makroekonomické prognózy hodnotili předpoklady pro vývoj státního rozpočtu na příští rok, tak mi ta prognóza přišla jako optimistická – vzhledem k nejistotám, které se okolo nás objevují. Rizikem je pro vývoj naší ekonomiky brexit, uvalení cel na zboží z Evropy, obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, nestabilita v Itálii či ochlazování ekonomik Německa a Číny. A podle mě ta prognóza možná nezohledňuje všechna tato rizika, a tím pádem příjmy rozpočtu pro příští rok mohou být nižší.

A k tomu rozpočet počítá i s ještě neschválenými příjmy.

A to mě irituje. Jedná se o takzvaná diskreční opatření, o příjmy, které ministerstvo financí už zahrnulo do návrhu o státním rozpočtu, přitom se jedná o ještě neschválené příjmy. Konkrétně jde o ten daňový balíček, který obsahuje zvýšení spotřební daně na alkohol a tabák, zavedení digitální daně, či zdanění rezerv pojišťoven. Nic z toho ještě není schváleno, ale přitom to již bylo vloženo do rozpočtu jako hotová věc. Pokud by nějaký z těch příjmů nakonec vypadnul – a v současné politické konstelaci není tak složité si to představit, jde o další riziko pro rozpočet.

Jak závažný by byl dopad na rozpočet ve chvíli, pokud by se diskreční opatření nepodařilo schválit?

První, co bychom viděli, by byly výpadky v příjmech. Ty vlastně zaznamenáváme už nyní, státní pokladna se nenaplňuje tak rychle, jak se to očekávalo. V srpnu dosáhnul deficit státního rozpočtu 15,4 miliardy korun, především kvůli slabším výběrům DPH, spotřebních daní, trochu váznou i výběry daně z příjmu fyzických a právnických osob. Takže už nyní příjmová stránka rozpočtu pokulhává a jediné, co ti trochu drží v normálu, jsou nižší výdaje do investic, které většinou nastupují až v závěru roku. Jenže menší investiční výdaje rozhodně nejsou něco, co bychom si měli přát.

Ministerstvo financí tvrdí, že prostředky na investice příští rok porostou.

Problém je v tom, že objem prostředků na investice neroste takovým tempem, jak rostou mandatorní výdaje určené na chod státu. Podíl investic tak ve státním rozpočtu zůstává na úrovni okolo osmi, devíti procent, ve veřejných financích tvoří jen asi 12 procent. To je málo, mívali jsme okolo 21 procent. Česká republika dnes neumí investovat.

Kdybyste byla ministryní financí, kolik byste na investice poslala?

Alespoň pětinu, dvacet procent. A je také třeba ty investice skutečně dělat, ne jako nyní, kdy si je sice dáme do rozpočtu, jenže vyčleněné prostředky neumíme plně proinvestovat, a proto ty peníze skončí v rezervách a následně se rozpustí na dotace a na levné jízdné. To je hrozně nekoncepční! Pak se nesmíme divit, když se podíváme třeba na dopravní infrastrukturu. Na to, že rychlíky z Berlína do Vídně nás už začaly objíždět, protože je to tak rychlejší. Na nedostavěné dálnice, které nás nespojují s našimi nejbližšími sousedy.

Je to analogické rodinnému rozpočtu. Když chcete bydlet ve vlastním bytě a máte hypotéku, také na hypoteční úvěr dáváte víc než 12 procent příjmů.

Pokud tedy nemáme pro příští rok naplánované zásadní reformy a investice, neměli bychom namísto 40miliardového deficitu směřovat spíše k vyrovnanému rozpočtu?

Mně by rozpočtové deficity ani tak nevadily, musely by ale být spojené právě buď s velkými reformami, anebo s investicemi. Deficit bych si uměla mnohem lépe představit, pokud by ty půjčené peníze šly ve prospěch budoucnosti zdravotnictví, vzdělávání, důchodového systému, investic do dopravy, energetiky, digitalizace. Existuje mnoho oblastí, do kterých by se v Česku dalo investovat, a kde by to mělo dobrou návratnost, rozpočet ale s ničím takovým nepočítá. Když se podíváme, na co ty peníze ve skutečnosti jdou, tak je to především spotřeba. Jinak řečeno, příliš utrácíme a žijeme si nad poměry.

Když jste zmínila dopravu, jak jako ekonomka vnímáte, že na jedné straně zde máme pro určité skupiny lidí dotace na jízdné, na druhé straně ale ubývají prostředky na dopravní infrastrukturu?

Vláda se nedívá dostatečně dopředu. A ono to z jejího pohledu není ani tak neracionální. Za dva roky tu máme parlamentní volby, a kdo by se hnal do příprav několikaletého projektu na výstavbu vysokorychlostních tratí, které se začnou stavět ve chvíli, kdy bude u vládního kormidla dost možná někdo jiný. Vláda se tak nutně nedívá na to, co by pomohlo ekonomice, ale na to, co by jí zvedlo popularitu. Namísto toho, aby kupovala budoucnost České republice, dává přednost tomu, že si kupuje volební hlasy.

Jak přesně?

Dává jednoduše lidem to, co chtějí. Tam, kde vidíme poptávku veřejnosti po nějakém statku, se politici předbíhají v tom, kdo tu potřebu uspokojí dříve. Kdo dá víc pro sociálně znevýhodněné, kdo dá víc do zdravotnictví, kdo do školství. A já rozhodně netvrdím, že do těchto sektorů peníze nemají plynout. Problém je ale v tom, že už nikdo neřeší, že naše ekonomika má i jiné, slabé stránky. Potřebovala by víc investic do infrastruktury. Potřebovala by dlouhodobý projekt změny ve vzdělávání, potřebovala by dostat víc peněz dostat do zdravotnictví a školství, třeba i ve formě spoluúčasti. Ale to jsou strategické věci, které nevymyslíte a nezměníte ze dne na den. A pro politiky je o dost jednodušší ráno v televizi slíbit zvýšení důchodů a druhý den večer se dívat, jak jim v průzkumech rostou preference. Je to rychlý nákup voličů, který je samotné nic nestojí.

Můžeme ve světle této logiky vůbec očekávat, že se nějaká příští vláda do zásadních reforem pustí?

Ono to jde. Vzpomeňte si, jak například na Slovensku Dzurindova vláda zavedla velmi nepopulární reformy, které schovala pod hlavičku přijímání eura. Jenže lidé tehdy byli extrémně otrávení z období pod Mečiarem, a proto když přišla možnost se z toho dostat ven, tak byli pro. Ono to jde, jen je třeba najít někoho, kdo má strategii, vizi, odvahu a politickou podporu.

Vy v Česku nějakou takovou osobnost vidíte?

Ano, ale mimo politiku. V byznysu. Bojím se ale, že lidé, které mám na mysli, do politiky nechtějí. Oni vědí, že v byznysu si prosadí své věci snáz, bez té politické šarády. V Česku máme vizionářů dost, problém je, že nejsou v politice.

 

V rámci vzájemné spolupráce přebíráme z info.cz

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 . Děkujeme

 

Podpořte nás

Samo se to neudělá…

Konzervativní noviny potřebují vaši pomoc, aby měly více obsahu, byly více vidět a více slyšet!

Podpořte nás zde.