Vláda má pro Česko plyn jen na osm dnů zimního provozu, varuje Vladimír Budinský, předseda spolku Konec uhlí – Nová energie. Zároveň však nekritizuje ČEZ za jeho přístup, protože se chová s péčí řádného hospodáře.
ČEZ říká, že paroplynové Počerady produkují nyní o 40 procent elektřiny méně, než obvykle. Ostatní plyn firma vtláčela do zásobníků, ale to musela nyní přerušit, protože majitel zásobníku Dambořice se chystá vypsat aukci na kapacitu. Takže to vypadá, jako docela odpovědný postup, nebo ne?
Z veřejných zdrojů ENTSO-E lze ověřit, že z plynových elektráren jedou pravidelně právě Počerady 838 MWe a to skoro v tomto měsíci vždy v noci na plný výkon. ČEZ se chová jako 100 procentně soukromá firma, odpovědnost za energetickou bezpečnost a spolehlivost dodávek v Česku v zimě od ní nelze očekávat, pokud je z jeho strany s péčí řádného hospodáře sledována pouze maximalizace zisku. Plyn, který ČEZ kupuje, nakupuje pro své účely a pro potřeby svých zákazníků. To je z hlediska managementu firmy odpovědný přístup.
Úplně zastavit plynové elektrárny by dávalo smysl, kdybychom měli kapacitu pro uložení veškerého takto ušetřeného plynu. Což, jestli jsou nyní zásobníky na 80 procentech, asi není úplně reálné? Nebo by to mělo smysl, kdyby se plyn ukládal v rámci nějakého společného programu se sousedními zeměmi a byl by určený jen pro průmysl a domácnosti, nikoli pro elektrárenství. Jenže takové společné ukládání není na pořadu dne, jestli se nemýlím?
Zásobníky máme plné na 82 procent. Byly roky v minulosti, kdy byly plné mnohem více.
Každý v EU ví, že plynovod Nord Stream 1 dodává teď denně celé střední Evropě tolik plynu, kolik ho ČR spotřebuje v jednom zimním dni – což je kolem 30 milionů krychlových metrů – čili velmi málo. Všechny země kolem nás teď ukládají energii v plynu do zásobníků na zimu mnohem více než ČR. Není podstatné, na kolik jsou zásobníky plné, ale kolik energie v nich skutečně je. Zde bych použil příklad Rakouska, které má v zásobnících 52 terawatthodin, což je 55 procent rakouské celoroční spotřeby. Ta je 95 terawatthodin a prakticky se rovná spotřebě České republiky, která je jen o pět terawatthodin nižší.
Rakousko přitom 2. srpna ukládalo 436 gigawatthodin plynu denně, zatímco Česko se stejnou roční spotřebou plynu má v zásobnících jen 35 terawatthodin, čili 39 procent roční spotřeby a ve stejný den ukládalo jen 59 gigawatthodin a 21 gigawatthodin spálilo v elektrárně, přičemž 35 gigawatthodin elektřiny vyvezlo do Rakouska. Není to z pozice národní bezpečnosti divné?
Říkáte, že okolní státy ukládají násobně více plynu, než my. Ale přitom prý jsou naše zásobníky už plné z 82procent.
Opakuji, důležité není, na kolik procent jsou zásobníky plné, ale kolik procent roční spotřeby v nich je. Zde je situace zemí EU zcela odlišná a ČR patří svými řádově 40procenty celoroční spotřeby k lepšímu průměru.
Ovšem pozor, Česko je jako jedna z mála zemí EU ze sta procent závislá na ruském plynu a tedy jeho zastavení bude mít na nás nejvíce devastující efekt. Se zásobami plynu, které jsou v nyní v republice, hrozí úplné zastavení českého průmyslu v případě, že zásobníky budou 1. listopadu plné jen na 90 procent, jak stanoví nová vyhláška, a plyn z Ruska se přitom zcela zastaví.
Celých 35 procent plynu potřebují v ČR domácnosti a vytápění. Pokud připočítáme potravinářský průmysl, nebude už plyn navíc fakticky pro nikoho. Měli bychom se zcela reálně a odpovědně připravit na velké šetření plynem v této a určitě i v příští zimě.
Kapacita zplyňování v Nizozemí v objemu tři miliardy krychlových metrů patří ČEZ a hlavně, zatím není LNG, který by se tam pro zplynoval, a není doprava tankery, které jsou pro všechny země EU teď velmi úzkým hrdlem.
Tím jsou ty tři miliardy kubíků v Nizozemí opravdu jen „vrabcem na střeše“. „Holubem v hrsti“ je jen 240 milionů kubíků, který vládě koupil za osm miliard korun ČEZ, a to je plyn pro naši zemi v zimě na osm dnů.
Není naším skutečným problémem, že máme malou kapacitu zásobníků a nevlastní je navíc stát?
Náš plynárenský sektor prodal z dnešního pohledu neodpovědně premiér Miloš Zeman před 20lety německé RWE. Stát už může teď regulovat tento sektor jen s pomocí legislativy a jako výkonný orgán na to má ERÚ. Zásobníky vlastní také RWE. Vracet se zpět přitom nelze a nemá to smysl. Stát už neumí tento odborný energetický sektor řídit, neumí nakupovat plyn, vždyť i na to málo plynu, které si koupil, musel použít ČEZ.
Ano, zásobníky na našem území jsou třeba proti Rakousku, Slovensku, nebo Lotyšsku relativně malé, ale dosud to nevadilo, protože díky poloze ve středu Evropy máme tu výhodu, že ležíme „na břehu tranzitní plynové řeky“.
Z této „řeky“ s průtokem 45 miliard krychlových metrů jsme si vždy mohli naši, v porovnání s tranzitem marginální, spotřebu devět miliard kubíků nabrat. Proč tedy skladovat?
Tranzit plynu přes naše území bude do budoucna ještě mohutnější, německé plynovody Gazela a Antilopa (Sasko-Bavorsko) mají kapacitu 2×35 miliard kubíků, tedy více než dnes Tranzitní plynovod Východ – Západ se svými 45 miliardami. Větší zásobníky fakticky jako tranzitní země pro Německo, které si plyn vždy nějak zajistí, do budoucna, až se situace znormalizuje, nepotřebujeme.
Mimochodem, Ukrajina nabídla ke skladování plynu svůj obrovský zásobník v Zakarpatí. Netušíte, jestli už to někdo využívá?
Netuším a je to nesmysl. Skladovat si plyn v zemi, se kterou nesousedíme a která je a dlouho bude v nějaké formě ve válce, či v konfliktu s Ruskem, je obrovské riziko, které nikdo soudný nepodstoupí.
Převzato z iuhli.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!