Konzervativní SVP je velkým triumfátorem švýcarských voleb. Zisk mohou zaznamenat i sociální demokraté a střed. Velkými poraženými jsou Zelení. Experti v tom vidí znepokojení z protekční politiky.
Konečné výsledky švýcarských voleb do Národní rady, které se konaly v neděli 22. října, v podstatě potvrdily prognostické trendy. Pouze města jako Basilej a několik neněmecky mluvících kantonů zabránily konzervativní Švýcarské lidové straně (SVP) překročit hranici 30 procent.
S 28,6 procenta a nárůstem o tři procentní body však pravicově konzervativní formace přesto dokázala jasně předstihnout konkurenci. V menší míře získali od roku 2019 také sociální demokraté (SP). S 18 procenty hlasů (plus 1,2 procentního bodu) jsou na druhém místě. Za nimi se nachází „střed“ s 14,6 procenta (plus 0,8). Jde o výsledek spojení křesťanských demokratů (CVP) a Občanské demokratické strany (BDP).
SVP bude mít v budoucnu v Národní radě 62 křesel
Liberálové utrpěli ztráty od FDP, která se 14,4 procenta a minus 0,7 procentního bodu zaostala za „středem“. Kromě zelených liberálů (7,2 procent, minus 0,6) jsou velkými poraženými volební noci zejména Zelení. Ztrácejí 3,8 procentního bodu a získávají pouze 9,4 procenta hlasů.
SVP získala v Národní radě 9 mandátů a má jich nyní 62. SP má 41 (+2), střed (29/+1) předstihuje FDP (28/-1). Zelení (23/-5) a zelení liberálové (10/-6) výrazně ztrácejí. Sedm mandátů získaly další strany, například Evangelická lidová strana (EPP), Federální demokratická unie (EDU), Ticino Lega nebo Mouvement citoyens genevois (MCG) ze Ženevy. Krajně levicová Strana práce, ultranacionalističtí Švýcarští demokraté, Pirátská strana a několik stran založených během covidových opatření nehrály žádnou roli.
V Radě států, druhé komoře Federálního shromáždění, je po prvním kole hlasování rozděleno 31 ze 46 křesel. Ve většině kantonů je zde ke zvolení na první pokus nutná nadpoloviční většina. Ve druhém kole hlasování stačí relativní většina. Ani zde není patrný posun doleva. Volební účast 46,6 procenta byla jen nepatrně vyšší než v roce 2019.
SVP se zaměřila na klima, migraci a neutralitu
Jasné zisky SVP a jasné ztráty Zelených v této míře mnohé pozorovatele překvapily. Vždyť teprve v posledních letech voliči v referendech opakovaně hlasovali ve prospěch levicově-zelených zájmů. Například v roce 2021 zaznělo jasné „ano“ pro „manželství pro všechny“. V červnu hlasovalo téměř 60 procent pro klimatickou neutralitu do roku 2050.
V neděli večer si však na SRF postěžovala předsedkyně Strany zelených Aline Trede:
„Hořké je, že klima prohrálo.“
Mezi další klíčová témata, kterými SVP ve volební kampani bodovala, patřila migrace a zachování neutrality. Pravicoví konzervativci volali po intenzivnějších hraničních kontrolách a odmítání žadatelů o azyl. Kritizovali také sankce proti Rusku a stranění Ukrajině ze strany předních politických sil.
Inflace ve Švýcarsku nižší než v mnoha zemích EU
Inflace hraje ve Švýcarsku menší roli než v některých jiných zemích. Přísné zákony o regulaci trhu a ochranářská opatření zajišťují obecně vysokou cenovou hladinu. Ta se však i v dobách krize zatím ukazuje jako relativně stabilní. Za posledních 18 měsíců inflace ve Švýcarsku nikdy nestoupla na více než 3,4 procent.
Politolog Michael Hermann v rozhovoru pro list Tages-Anzeiger vidí, že „progresivní nálada ve Švýcarsku“ již vyprchala. Vrátila se potřeba stability, méně je třeba experimentovat. Základní politická nálada se oproti roku 2019 výrazně změnila:
„Nyní opět převládá strach ze změn, z cizinců, z hospodářských potíží.“
Navíc mnozí občané, kteří byli tehdy Zelenými nadšeni, jejich orientaci podcenili:
„Průzkumy ukázaly, že mnozí voliči si neuvědomovali, jak silně levicově orientovaní Zelení jsou. Takoví lidé se od nich nyní opět vzdalují.“
Žádné další závazky v době krize
Obecně se ukazuje, že voliči opět hledají útočiště u stran, které slibují ochranu. Na druhou stranu všechny strany, které od občanů vyžadují povinnosti, ztratily půdu pod nohama. Zelení jsou v době krize nepopulární, protože vyzývají k obětem.
Ale také zelení liberálové, kteří požadují zřeknutí se neutrality, nebo FDP, která požaduje výkon, jsou na ústupu:
„Duch doby je konzervativnější, ale ne ekonomicky liberálnější,“ dodal Hermann.
Model SVP, která je zároveň stranou protestu i vládní stranou, je ve Švýcarsku nadále dobře přijímán. Ve Spolkové radě, švýcarské vládě, má strana dva ze sedmi členů.
Spolkové shromáždění volí v prosinci sedmičlennou vládu – Spolkovou radu. Ta je složena ze čtyř nejsilnějších stran podle schématu 2-2-2-1. Spolkoví radní (ministři) vždy hledají kompromisy, i když jsou v rozporu s linií jejich vlastní strany.
Převzato z The Epoch Times
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!