Nikdy předtím nebyla v sázce taková částka: 1,8 bilionu eur. Viktor Orbán hrozil zablokováním fondů EU v této výši. V sázce byl fond obnovy historických rozměrů a rozpočet EU na následující roky. Maďarský předseda vlády spolu s Poláky tímto způsobem vytvořil obranný val proti novému mechanismu k ochraně právního státu. V případě porušení by Brusel uložil finanční sankce. Maďarsko nakonec dalo souhlas, finanční prostředky byly uvolněny, ale mechanismus bude tolerantnější, než se plánovalo. Rozhovor Orbánem probíhal prostřednictvím videokonference z hlavní kanceláře jeho vlády.
* Pane Orbáne, jaký byl váš poslední rozhovor s Angelou Merkelovou? Je pravda, že na vás kancléřka zvýšila hlas?
Ne, kancléřka na mě nikdy nepozvedla hlas. Angela Merkelová je silná žena. Zvýšení hlasu je známkou slabosti.
* Po summitu EU lidé tleskali paní Merkelové, protože prosadila mechanismus právního státu, proti kterému jste se bojovali. Brusel nyní může uvalit finanční sankce. Navzdory tomu jste se ve své zemi prezentoval jako vítěz. Jak je to možné?
Otázka je, kdo s kým bojoval? Hlasování v Evropském parlamentu spojilo – bez jakýchkoli objektivních kritérií – mechanismus právního státu s balíčkem fondu obnovy ve výši 750 miliard eur. Podle našeho názoru to bylo nerozumné. Proč bychom měli do této záležitosti vnášet politický rozměr, právě když procházíme obtížnou krizí? Můžeme pokračovat v jednáních o mechanismu později – s jasným cílem závazných a objektivních kritérií pro všech 27 členských států EU. Současné řešení to umožňuje, a je to tedy vítězství zdravého rozumu.
* Přispěla krize způsobená pandemií k dohodě?
Koncept německého předsednictví spočíval v tom, že fond obnovy a nový sedmiletý rozpočet EU lze spravovat společně. To podpořily členské státy, včetně nás. Ale poté zasáhl Evropský parlament, značně přeceňující svou roli. Evropský parlament je přesvědčen, že má větší legitimitu než národní parlamenty. Jedná se o úplné nepochopení reality. To vneslo další prvek do jednání, kterým se na nás snažili vyvíjet tlak. Proto jsme byli nuceni použít naše veto.
* Průzkum ukázal, že 77 procent Maďarů podporuje přísnější dohled nad právním státem, a to i v souvislosti s korupcí. Nepřepočítali jste se s tím vetem?
Ačkoli se to jeví jako čistě technický detail, ve skutečnosti jde o suverenitu všech členských států EU. Právní stát je již definován v evropských smlouvách. Evropský parlament se to pokusil obejít nezákonným způsobem, ale návrh Angely Merkelové byl geniální: jasně uvedla, že nový mechanismus může existovat, pouze pokud bude podřízen Smlouvám o EU – a jen za účelem ochrany rozpočtových zájmů Unie. Kromě toho musí být sankce nejprve přezkoumány Evropským soudním dvorem. Občané Maďarska s tím plně souhlasí.
* Jsou to především vlády bývalých komunistických států, které obviňují Brusel ze zasahování. Proč je to tak?
Naše citlivost má historické kořeny. Maďarsko nikdy nebylo součástí Sovětského svazu, ale bylo součástí sovětské říše – společně s Polskem, Českou republikou atd. Víme, jaké to je, když rozhodnutí nejsou přijímána v našich metropolích. Vidíme, že Evropský parlament a někteří předsedové vlád chtějí přenášet do Bruselu stále více vnitrostátních pravomocí. Na základě našich historických zkušeností to odmítáme. Chceme být součástí silné aliance států, kde se dodržují smlouvy.
* Srovnáváte Brusel s Moskvou?
Nejsme tomu daleko. Tehdy ústřední výbor v Moskvě rozhodoval o ideologické linii. Každý, kdo ji nedodržoval, byl vystaven tlaku. Eurokomisařka Věra Jourová chtěla zavést obdobný dozorový úřad s mechanismem právního státu bez jasné právní definice nebo objektivních, obecně platných kritérií. Vyhrožováním finančními sankcemi chtějí přinutit členské státy k provádění ideologicky definovaných politik.
* Text mechanismu se však zabývá dělbou moci a nezávislostí soudů: záležitostmi, které byly podmínkou pro vstup do EU.
To vše je součástí naší ústavy! S tím naprosto souhlasíme. My Maďaři jsme za tyto hodnoty bojovali před jednotřiceti lety. Tato debata s EU se týká rodinné politiky, migrační politiky, kulturních otázek…
* Dohoda však nic z toho nezmiňuje…
Pak si ji přečtěte znovu. (smích) Nebyli jsme jediní, kdo s tím přišel. První verze od Evropského parlamentu stanovila, že se mechanismus může vztahovat i na jakoukoliv jinou záležitost. Obdrželi jsme spoustu dokumentů z Bruselu, které například uvádějí, že mechanismus právního státu je také o přijímání uprchlíků. Ale my nechceme migraci. O rozsahu působení mechanismu je rozhodováno libovolně; zítra to bude rodinná politika.
* Váš vztah s Manfredem Weberem byl ještě před rokem považován za blízký. Nyní jste obvinil šéfa německé skupiny Evropské lidové strany [EPP], že Maďary považuje za „blázny“. Kdy se váš vztah zhoršil?
Manfred Weber mě před dvěma lety navštívil v Budapešti. Dohodli jsme se, že ho podpořím při volbě předsedy Komise. O pouhé dva dny později Weber veřejně prohlásil, že se nechce stát předsedou za pomoci maďarských hlasů. Všichni se tady ptali, co je to za člověka? Myslí si, že jsme druhořadí Evropané? Nešlo o mě, ale o urážku maďarského lidu. Ztratili jsme v něj důvěru.
* Před rokem EPP, jejíž součástí je i německá CDU, pozastavila členství vaší straně Fidesz a obvinila vás z omezení demokracie a svobody tisku. Nezdá se vám tato situace nespravedlivá?
Tato obvinění se mě nedotýkají; jsou směšná. Více než polovina našich sdělovacích prostředků je vůči vládě extrémně kritická: všechny objektivní studie ukazují, že tržní podíl sdělovacích prostředků, které jsou vůči vládě kritické, je vyšší než 50 procent. Problém je s EPP: šéf parlamentní skupiny Manfred Weber chce v Bruselu vytvořit stejnou koalici jako v Berlíně, kde vládnou křesťanští demokraté společně se sociálními demokraty. Brzy však nebude možné konzervativce od socialistů odlišit. Nejsme to my, kdo opouští EPP; ona opouští nás. Proto říkám, že si EPP musí zachovat svůj křesťanskodemokratický charakter.
* Británie na konci roku definitivně odejde. Udělala Evropa příliš mnoho chyb?
Brexit je katastrofa. A ano, Evropská unie udělala mnoho chyb. Problém je v tom, že Brusel roky ignoroval názory a potřeby Britů – i když se Britové postavili proti jmenování Jean-Claude Junckera předsedou Komise. Britové jsou racionální, chtějí volný trh a omezené vládní zásahy a oceňují výkon. Odchod Britů vyvedl Evropu z rovnováhy. Evropská unie je stále ideologičtější: vyšší daně, větší státní zásahy, menší konkurenceschopnost. Německo a Francie jako vlivné mocnosti činí hospodářskou politiku socialistickou, s větším důrazem na přerozdělování a méně na výkon a modernizaci.
* Považujete Německo za vůdčí sílu tohoto směřování?
Proces přeskupování sil vidíme po celém světě. Před deseti lety produkovala Evropská unie 25 procent světového HDP. Dnes je toto číslo sotva nad 15 procenty. Evropa ztrácí sílu plynoucí z konkurenceschopnosti. Reakcí Bruselu však není zlepšování výkonu a konkurenceschopnosti, ale spíše podpora protekcionismu. Chráníme se, protože stále oslabujeme, a to není dobrý směr, jakým bychom se měli ubírat.
* Záchranný balíček ve výši 750 miliard eur znamená pro EU bezprecedentní zadlužení. Maďarský národní dluh je mnohem nižší než italský. Chtěli byste patřit do „Šetrné čtyřky“, která je proti sdílení dlužního břemene?
Dávalo by to politicky smysl. Od začátku jsme dávali jasně najevo, že k fondu obnovy přistupujeme kriticky. Ale protože mnoho jižních států by se bez podpory zhroutilo, souhlasili jsme s tím ze solidarity.
* „Frugal Four“ – Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko – by vám sotva umožnili se k nim přidat. Jsou tvrdými kritiky korupce v Maďarsku.
Skutečnost, že s některými zeměmi v určitých otázkách souhlasíme, ještě neznamená, že jejich společnost je pro nás atraktivní. Nemáme vůbec žádnou chuť připojit se k Frugals. Maďarsko má na mnoho věcí jiný pohled. Pokud jde o korupci, v Maďarsku není rozšířenější než v Rakousku, Francii nebo Německu.
* Podíváme-li se na výroční zprávu OLAF, zjistíme, že evropský protikorupční úřad odhaluje obecně mnohem více případů korupce než vnitrostátní orgány. Existuje však obrovský rozdíl, zejména pokud jde o Maďarsko. Proč?
Opak je pravdou: v Maďarsku je po varováních OLAFu zahájeno obzvláště vysoké množství řízení – více než v jiných evropských státech. V Maďarsku není prokuratura pod dohledem vlády, ale parlamentu – na rozdíl od Německa, kde může ministr spravedlnosti vydat pokyny k zahájení řízení.
* Vládnete s dvoutřetinovou většinou v parlamentu. O tom strany v Německu mohou jen snít.
Je fakt, že máme širokou podporu. Nelze nám to vytýkat, a to samé si přeji i pro Německo. Je důležité, aby se veřejnost shodla na nejdůležitějších otázkách.
* Uprostřed pandemické krize byl však přijat kontroverzní nouzový stav. Mohli jste tak zavádět opatření přímo, bez parlamentní kontroly. Na rozdíl od Německa se občané nemohou ani obrátit na soud, aby se postavili proti následkům lockdownu. Proč?
Musíme být schopni se se vším vypořádat rychle. Je pravda, že jsou v platnosti mimořádná opatření. V současné době platí zákaz vycházení každý večer od 8 hodin. Ne všem našim občanům se to líbí a parlament se tím bude zabývat zpětně. Ale je tu proti opatřením mnohem menší odpor než v Německu – také proto, že jsme uspořádali rozsáhlou národní konzultaci. Tímto způsobem jsme získali širokou demokratickou podporu. Nezapomeňme na dva principy starořecké demokracie: kromě voleb a zastupování je demokracie také o dobré správě věcí veřejných. To je to, co děláme v Maďarsku.
Credit: Stefan Aust, Philip Volkmann-Schluck
Chcete být o situaci v Maďarsku pravidelně informováni? Sledujte (jako my) facebookovu skupinu Co se děje v Maďarsku.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!