Přinášíme druhou část překladu původního článku s názvem ,,The Ideological Subversion of Biology.“ (odkaz na první část zde). Celkem se můžete těšit na 6 dílů, které budeme postupně zveřejňovat – Redakce KN
***
Ideologické dogma progresivismu, které domněle chrání jisté skupiny obyvatelstva, ničí základní tradici otevřeného výzkumu a vědecké komunikace, píší v odborném časopise američtí biologové.
V magazínu Sceptical Inquirer vyšla rozsáhlá esej dvou biologů, která podrobuje zásadní kritice pronikání progresivní ideologie do oblasti přírodních věd. Jerry Coyne a Luana S. Maroja se v textu hlásí k liberálnímu smýšlení. Jerry Coyne publikoval více než 100 odborných prací, je zastáncem tvrzení, že věda a náboženství nejsou kompatibilní, o čemž v roce 2015 publikoval knihu. Je držitelem Ceny Richarda Dawkinse.
Sceptical Inquirer je přední americký odborný magazín, který byl založen s cílem podpořit vědu a kritické myšlení. Od svého vzniku v roce 1976 odbornými argumenty vysvětluje tvz. paranormální jevy, zpochybňuje konspirační teorie či popírání klimatických změn.
2. Všechny behaviorální a psychologické rozdíly mezi muži a ženami jsou způsobeny socializací
Často se tvrdí, že evoluce a genetika v těchto rozdílech nehrají žádnou roli. Jedná se o známou myšlenku ,,tabula rasa“, která tvrdí, že všichni lidé – muži i ženy – se rodí se sklonem k podobnému chování a veškeré rozdíly v chování nebo psychice, které pozorujeme mezi skupinami, jsou způsobeny výhradně socializací, včetně ekonomických vlivů nebo vlivů prostředí.
Pro biologa je tento druh „prázdného papíru“ – který může být částečně založen na marxistické víře v nekonečnou tvárnost člověka – hluboce chybný. Četné studie jasně ukazují, že mezi muži a ženami existují průměrné rozdíly v dlouhém seznamu behaviorálních rysů ovlivněných biologií, včetně sexuálních zájmů, rodičovské péče, agresivity, míry promiskuity, ochoty riskovat, zájmu o lidi a věci, empatie, bázlivosti, prostorové orientace, násilí a rysů souvisejících se sociálními vztahy.
Je důležité si uvědomit, že zde hovoříme o průměrech: chování mužů a žen se v mnoha ohledech překrývá, takže jedinci mohou vykazovat i vlastnosti, které jsou častější u druhého pohlaví. Některé ženy jsou například agresivnější než průměrný muž. A měli bychom dodat, že socializace je pravděpodobně skutečně faktorem, který přispívá k mnoha rozdílům v chování mužů a žen – někdy možná dokonce hlavním faktorem. Můžeme však tvrdit, že tyto průměrné rozdíly jsou způsobeny výlučně socializací? Ne. Je pravděpodobné, že výše zmíněné průměrné rozdíly v chování mají nejen biologický, ale také evoluční a genetický základ. To znamená, že je jisté, že v průběhu milionů let přirozený výběr způsobil, že se některé rysy chování mužů a žen odlišily.
Jak jsme to zjistili? Použitím více kritérií, včetně posouzení obecné pravděpodobnosti adaptačního vysvětlení; hledáním paralel v chování u jiných druhů (zejména u našich nejbližších příbuzných primátů); zjištěním, zda je rozdíl v chování mezi pohlavími rozšířený v různých lidských kulturách, včetně lovců a sběračů; testováním, zda je chování ovlivněno reprodukčními hormony, jako je testosteron; a zjišťováním toho, zda se chování vyskytuje v očekávaném stadiu vývoje.
Například rizikové chování a agresivita mezi muži jsou nejsilnější v době vrcholné reprodukce během období mladé dospělosti – což je přesně doba, kdy bychom to očekávali, pokud se jedná o chování, které se vyvinulo s cílem pomoci mužům najít si partnerku.
***
Pro mnohé je však i jen náznak biologického základu rozdílů v chování mezi pohlavími tabu a je považován za druh misogynie. Nedávným příkladem je prohlášení Chelsea Conaboyové v deníku New York Times, že „mateřský instinkt je mýtus vytvořený muži„. Tvrdí, že známé rozdíly mezi muži a ženami v pozornosti a chování k dětem jsou způsobeny výlučně socializací.
Z biologického hlediska je zřejmé, že i přesto, že některé lidské společnosti kladou břemeno mateřské péče na ženy, větší pozornost matek vůči dětem ve srovnání s otci – pozornost vyvolaná hormony, kojením, dětským pláčem a pohledem na děti – je patrná nejen v každé lidské společnosti, ale především u tisíců dalších živočišných druhů, včetně našich nejbližších příbuzných primátů.
Je zajímavé, že tyto jiné druhy nemají žádný ,,společenský tlak“, který by vysvětloval rozdíly mezi pohlavími. Byla by to vskutku zvláštní náhoda, kdyby misogynie a patriarchát náhodou vytvořily u lidí situaci identickou s tou, kterou vidíme u našich evolučních bratranců – stejně jako u našich vzdálenějších příbuzných.
***
Falešná představa, že muži a ženy se rodí biologicky stejní, pokud jde o chování a psychologii, je formou toho, čemu říkáme „biologický egalitarismus“. Jde o názor, že všechny skupiny si musí být v důležitých aspektech své biologie v podstatě rovny, protože pokud by tomu tak nebylo, člověk by mohl být v pokušení sklouznout od nestejnosti k „nerovnosti“ a odtud k bigotnosti, misogynii a dalšímu diskriminačnímu chování.
Jak si však ukážeme, neexistuje logická souvislost mezi tím, co vidíme v přírodě a tím, jak bychom měli chápat důstojnost, práva a svobody různých jednotlivců nebo skupin. To první je záležitostí reality, to druhé záležitostí etiky – toho, jak si racionálně vytváříme morálku.
Překlad a úprava textu: Redakce KN
Převzato z Postoj.sk (Pôvodný text The Ideological Subversion of Biology vyšiel vo štvrtom tohoročnom čísle odborného magazínu Skeptical Inquirer.)
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme