Varování vědců / Jak progresivní ideologie rozvrací biologii – část čtvrtá

Přinášíme čtvrtou část překladu původního článku s názvem ,,The Ideological Subversion of Biology.“ . Celkem se můžete těšit na 6 dílů, které budeme postupně zveřejňovat – Redakce KN

***

Ideologické dogma progresivismu, které domněle chrání jisté skupiny obyvatelstva, ničí základní tradici otevřeného výzkumu a vědecké komunikace, píší v odborném časopise američtí biologové.

V magazínu Sceptical Inquirer vyšla rozsáhlá esej dvou biologů, která podrobuje zásadní kritice pronikání progresivní ideologie do oblasti přírodních věd. Jerry Coyne a Luana S. Maroja se v textu hlásí k liberálnímu smýšlení. Jerry Coyne publikoval více než 100 odborných prací, je zastáncem tvrzení, že věda a náboženství nejsou kompatibilní, o čemž v roce 2015 publikoval knihu. Je držitelem Ceny Richarda Dawkinse.

Sceptical Inquirer je přední americký odborný magazín, který byl založen s cílem podpořit vědu a kritické myšlení. Od svého vzniku v roce 1976 odbornými argumenty vysvětluje tvz. paranormální jevy, zpochybňuje konspirační teorie či popírání klimatických změn.

4. Měli bychom se vyhnout zkoumání genetických rozdílů v chování mezi jednotlivci

Standardním předpokladem mnoha lidí, zejména těch, kteří se drží principu tabula rasa, je, že genetické rozdíly mezi lidmi v takových vlastnostech, jako je dosažené vzdělání, IQ a podobně, by se neměly studovat. V některých případech je popírána samotná existence genetických rozdílů, přestože existují silné podpůrné důkazy z různých odvětví výzkumu, například ze studií dvojčat. Usuzuje se, že taková práce nevyhnutelně vytváří škatulky lidí, podporuje bigotnost a nespravedlivě třídí jednotlivce do různých vzdělávacích drah.

Dokonce i v rámci jedné etnické skupiny (např. potomci evropských Američanů) jsou rozdíly prakticky ve všech vlastnostech, ať už fyzických nebo behaviorálních, výrazně geneticky dané. To se týká vlastností, jako je výška, krevní tlak, sklon ke kouření nebo konzumaci alkoholu, neurotičnost, kognitivní schopnosti a dosažené vzdělání. V posledních dvou případech je více než polovina rozdílů mezi jedinci založena na rozdílech mezi jejich geny. Je však důležité si uvědomit, že tyto údaje vyjadřují rozdíly v rámci jedné populace a nevypovídají nic o základních rozdílech mezi populacemi nebo etnickými skupinami.

***

Tento druh studie se stal přínosnějším poté, co věda vyvinula techniku, která umožňuje sekvenovat DNA celého genomu jedince. Díky těmto informacím a sekvenování mnoha jedinců lze každou variabilní pozici DNA (tj. jednotlivé nukleotidové báze) přiřadit k různým vlastnostem jedinců a určit, které části DNA korelují s variabilitou vybrané vlastnosti. Tento typ studie (celogenomová asociační studie, GWAS) například odhaluje téměř 4 000 oblastí genomu, které souvisejí s nejvyšším dosaženým vzděláním. Fascinující je, že řada těchto genů je aktivní především v mozku.

Pomocí studie GWAS je nyní možné poměrně přesně předpovědět vzhled, chování, studijní výsledky a zdravotní stav člověka, a to jednoduchou analýzou DNA jednotlivce a výpočtem jeho individuálního “ polygenového skóre“ na základě velkých vzorků populace. Toto lze dokonce provést i na DNA nenarozeného dítěte.

Analýza GWAS nabízí mnoho užitečných příležitostí k intervenci, zejména prostřednictvím včasného sledování zdravotních problémů u jedinců, u nichž je větší pravděpodobnost, že se kvůli jejich genetice rozvinou. Užitečnost skóre GWAS pro výsledky ve vzdělávání je však mnohem kontroverznější. Přestože genetické rozdíly hrají důležitou roli v mnoha aspektech toho, co považujeme za „inteligenci“, je v současné době snazší zajistit rovnost příležitostí lidí prostřednictvím sociálních a vzdělávacích reforem než prostřednictvím polygenních výsledků.

***

Porozumění genetické variabilitě, která je podkladem studijních výsledků, by však jednou mohlo být užitečné. Pokud například objevíme genetické varianty, které zvláště dobře reagují na vzdělávací nebo sociální intervence, budeme se možná moci na tyto jedince včas zaměřit. Tyto genetické studie by také mohly pomoci při odhalování vlivů prostředí: Pokud dva lidé se stejnými polygenními výsledky skončili se zcela odlišnými životy, jak se lišilo jejich prostředí? Proto má takový výzkum navzdory kontroverzím stále smysl.

Odpor vůči těmto studiím vychází z pohledu ,,tabula rasa“ na lidskou přirozenost, který odmítá jakýkoli genetický determinismus a tvrdí, že jakékoli genetické vlivy na chování můžeme téměř zcela překonat. Tvrdí se, že genetické studie čehokoli jiného než fyzických znaků a nemocí jsou spojeny s eugenikou a podobnými projevy fanatismu v minulosti.

Ve skutečnosti je strach a vyhýbání se genetickému výzkumu chování tak silný, že dokonce i Národní institut zdraví definuje rasu výhradně jako sociální konstrukt a omezil přístup výzkumníků k veřejným databázím, které obsahují informace o genetické stavbě, zdravotním stavu, vzdělání, povolání a příjmech anonymních osob.

Toto omezení se zřejmě vztahuje i na studie, které se netýkají rozdílů mezi rasami, a tak se zdá, že se vláda USA snaží celkově potlačit výzkum genetiky chování – a to zejména chování související se studijním a sociálním úspěchem.

Překlad a úprava textu: Redakce KN

Převzato z Postoj.sk (Pôvodný text The Ideological Subversion of Biology vyšiel vo štvrtom tohoročnom čísle odborného magazínu Skeptical Inquirer.)

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme