Ukrajina dnes prohlásila, že během druhé noci útoků na hlavní město Kyjev sestřelila jedenáct ruských bezpilotních letounů. Stalo se tak během konání summitu NATO ve Vilniusu, kde ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jedná s vedoucími představiteli aliance. Protivzdušná obrana byla aktivní také v Záporoží, kde však došlo k dopadu jednoho dronu a šest lidí utrpělo zranění.
Severovýchodní fronta: Na severním úseku stále probíhají boje kolem Novoselivského, Kuzemivky a Krivošijivky. Okupanti se snaží přiblížit k prameni Žerebce. Na úseku mezi Torským a Kreminnou skutečně došlo k ruskému postupu, ovšem zastavil se asi dva kilometry od Torského a prozatím nemáme informace o dalším pohybu. Rusové dále obnovili aktivní bojové operace prakticky podél celého úseku mezi Kreminnou a Berestovým.
Bachmutská fronta: Ukrajinci se přesunuli ke Krasnopolivce, vesničce tvořící předměstí Soledaru, ke kterému jsou na dostřel. Pravděpodobně se jim podařilo zkonsolidovat pozice v území nikoho mezi Rozdolivkou a Veselým, díky čemuž mohou vyvíjet tlak na větším úseku, než dosud. Západně od Bachmutu se Ukrajinci snaží prorazit do Jahidného, ale situaci jim komplikuje přehledný terén, který mají ruské síly jako na dlani. Snahy o ukrajinský postup v Berchivce jsou komplikované ruskými protiútoky ze severu a západu vesnice a domníváme se, že Ukrajinci stále mají pevné pozice těsně za jejím jižním okrajem, ale předmostí, které ve vesnici v předchozích dnech získali, se podařilo okupantům vytlačit zpět. Včera se objevily záběry ukrajinských vojáků bojujících na západním okraji Bachmutu, pravděpodobně v oblasti Chromového. V Kliščijivce probíhají boje na jejím západním okraji, ale do vesnice se Ukrajincům ještě vstoupit nepodařilo. Mluvčí generálního štábu Ukrajiny, Andrij Kovaljov, oznámil, že se ukrajinským vojákům podařilo dosáhnout “jistých úspěchů a zakopávají se na nově získaných pozicích.” Mohlo by to znamenat, že se jim skutečně podařilo vytvořit pevné předmostí u Kurďumivky, ale prozatím jsme neviděli žádné důkazy, kromě videí z bojů. Úspěchy zde Ukrajinci neoddiskutovatelně mají, ale je otázka je, zda jde skutečně o územní zisky. U Majorsku dochází k bojům v těsné blízkosti silnice T-05-13 na východním břehu Donbaského kanálu.
Doněcká fronta: Okupanti mezi Vodjane a Opytne ztratili zisky z minulého týdne, jednalo se o pás území o hloubce přibližně jeden kilometr. Ruské ozbrojené složky podnikly větší množství útoků okolo města Avdijivka, ale žádné hmatatelné výsledky tato snaha zatím nepřinesla. Těžké boje probíhají i v Pervomajském, kde Ukrajinci drží pozice na východní straně vesnice. Rusové útočí na ukrajinský pás osvobozeného území podél železniční trati do Doněcka. V Marjince se jim na severní straně Sportovního rybníka pravděpodobně povedlo vytlačit ukrajinské vojáky o několik stovek metrů západním směrem na Heorhijivku. Další ruské útoky byly odraženy u Pobjedy a Novomychajlivky.
Jihovýchodní fronta: Kolem Volodymyrivky a Vuhledaru je situace pravděpodobně nadále statická i přesto, že se zde Ukrajinci snaží prorazit. V úseku kolem Mokreho Jaly dnes vyrazili okupanti do protiútoku u Urožajného. Na druhé straně řeky, západně od Staromajorského, se povedlo Ukrajincům zkonsolidovat pozice v území nikoho v jižním směru. Některé ruské účty hlásí pomalé stahování ruských sil směrem na jih. Připomínáme, že jde o poměrně běžnou praktiky ruských milblogerů, kteří tvrdí, že okupanti vytlačeni, aby v zápětí mohli oznámit, že ztráty vybojovali zpět. Protože jsme dosud neviděli důkazy o stažení, domníváme se, že toto je tento případ. Pryjutné je podle všech důvěryhodných zdrojů prozatím stále v ruských rukou.
Záporožská fronta: Včerejší informace o ukrajinských ztrátách několika bojových vozidel Bradley u Robotyneho má alespoň trochu dobrý konec. Stroje byly ztraceny v území, které mají Ukrajinci z větší části pod kontrolou, takže pravděpodobně dojde k vyzvednutí vozidel a následné opravě, nebo alespoň očesání o funkční výbavu. U tohoto města tlačí Ukrajinci na úseku o šířce asi 10 km a střídavě tlačí na jedné nebo druhé straně úseku. Na západě se podařilo ukrajinským ozbrojeným silám postoupit téměř k Žerebjankám a podle posledních videí drží pozice těsně před vesnicí ze severního a východního směru. Tato vesnice je první v řadě překážek na cestě do důležitého města Vasylivka. Ukrajinci podnikli raketové údery na Tokmak a Berďansk.
Chersonská fronta: Situace na východním břehu Dněpru je stále poměrně klidná. Okupanti opevňují své pozice, ale podle videí se jedná převážně o opevňování baráků a budování mělkých zákopů. Celkově mají Rusové v tomto prostoru síly o velikosti maximálně dvou brigád, i když papírově zde mají podstatně větší síly. Jedná se navíc o poměrně dlouhou frontovou linii, takže jsou tyto síly roztažené na poměrně velkém území. Rusové se v průběhu dne snažili postoupit z Olešek, ale ukrajinské dělostřelectvo a řízené protitankové rakety tento pokus zastavily. Předpokládáme, že Ukrajinci posilují své pozice u říčky Konky, ale prozatím se spíše drží zpátky.
Efekty NATO summitu ve Vilniusu: Mluvčí amerického ministerstva zahraničí, Matthew Miller, uvedl, že se Ukrajina stane členem NATO. Nicméně jiná mluvčí, Amanda Slot, za Evropskou bezpečnostní radu doplnila, že Ukrajina musí ještě splnit množství reforem. Podle amerického prezidenta sice došlo k množství obdivuhodných kroků k demokracii, ale pořád to není ono. Ukrajina na to podle Bidena má, ale bude to vyžadovat ještě více úsilí. Podle Ukrajinců nicméně nebylo přesně specifikováno, čeho má vlastně země dosáhnout.
Evropská unie představila plán bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, který zahrnuje jak podporu finanční, tak i vojenskou, ve formě poskytování zbraní, zpravodajských dat a výcviku vojáků. EU vytvoří fond, který bude kompenzovat výdaje členů unie, kteří Ukrajině poskytnou zbraně. To má podle zveřejněných informací celkově zajistit krátkodobou i dlouhodobou podporu napadené zemi a vést k její poválečné rekonstrukci a nakonec k přijetí Ukrajiny do EU.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského si Ukrajina uvědomuje, že není možné, aby země vstoupila do NATO zatímco je ve válečném konfliktu. Podle Zelenského je jasné, že se mnoho lidí obává jaderného konfliktu. Na to reagoval Jens Stoltenberg tím, že Ukrajina nejblíž vstupu NATO v historii a mnoho členských zemí ji naprosto bezpodmínečně podporuje. Podle Stoltenberga by samotné přístupové rozhovory v rámci Rady NATO-Ukrajina měly odradit Rusko od další agrese a přispět ke konci konfliktu.
Lídři zemí G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a USA) vydali společnou deklaraci o podpoře Ukrajiny. V dokumentu vyjádřili neotřesitelnou podporu strategickému cíli vytvoření nezávislé, svobodné a demokratické Ukrajiny, která bude zachována v rámci mezinárodně uznaných hranic a bude disponovat silou bránit sebe sama a být schopna odradit případné budoucí agresory. Bezpečnost Ukrajiny je podle signatářů nedílným prvkem bezpečnosti Euroatlantického regionu. Každá ze zemí G7 se zavázala ke specifickým bilaterálním dohodám, které mají pomoci Ukrajině se bránit. Jedná se o poskytnutí vojenského materiálu, zejména protivzdušné obrany, dalekonosného dělostřelectva a “bojového letectva”, podporu vojenského průmyslu Ukrajiny, výcvik ukrajinských ozbrojených složek, sdílení zpravodajských informací a podporu kyberobrany. Ukrajina mezitím musí posílit transparentnost, pokračovat v zavádění soudních, policejních, protikorupčních, korporátních, ekonomických a správních reforem a dosáhnout ekonomicky udržitelné cesty. Ukrajinci také musí modernizovat ozbrojené složky, zejména demokratickou civilní kontrolu nad armádou a efektivněji postihovat korupci v rámci vojensko-průmyslového komplexu.
Americký prezident Joe Biden nabídl Ukrajině podobný model záruk, jaký byl dohodnut s Izraelem. Washington se zavázal poskytovat Izraeli vojenskou pomoc ve výši 3,8 miliardy dolarů ročně po dobu deseti let.
Německá vláda podle deníku Handelsblatt zvažuje odstoupit od smlouvy na zřízení opravárenského střediska pro ukrajinské tanky Leopard 2. Podle zdrojů deníku má být důvodem několikanásobně vyšší cena, než za kterou jsou opravy schopné provádět německá servisní centra. Jednání však podle obou stran i nadále pokračují.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po rozhovoru s německým kancléřem Olafem Scholzem na summitu NATO ve Vilniusu poděkoval na svém kanálu na síti Telegram Německu za souhlas s vysláním dalších raketových systémům Patriot a raket na Ukrajinu.
Převzato z valka.online (pomoci autorům s tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu)
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme