V téhle zemi se nedá dělat politická satira

Do jedné řady k restauratérům, hercům, kadeřníkům a vlekařům si můžou stoupnout ti, co dělají politickou satiru. Dneska snad už ani nejde vymyslet politický fór, u kterého by všem bylo jasné, že jde opravdu o fór, protože realita je divočejší, než si kdo dovedl před rokem představit.

Jeden den ministryně financí oznámí, že ji pes ministra zdravotnictví uspokojil, druhý den ochraňují e-shopy před přetížením, další den se zopakuje únik do Bečvy, Ilona Csáková točí protestsongy proti rouškám, vakcínám a možná i něčemu dalšímu, to zatím nevíme, protože u třetí sloky už nikdo nedokáže vnímat nic jiného než rým „láska-páska“, a takhle tady žijeme…

„Neokoukaný nový lídr“

Přiznám se, že i já jsem tak trochu ve víru čerstvých událostí zapomněl na ambice Mikuláše Mináře, takže jsem ho v pondělní glose o zrůdném politickém kýči jménem „neokoukaný nový lídr“ úplně opomněl. Na svoji omluvu uvádím, že jeho poslední politické prohlášení znělo, a to si nevymýšlím, že „už téměř dospěl k rozhodnutí, že bude potřeba pokusit se vytvořit nové hnutí“, takže pokud je něco ve fázi „téměř jsem se rozhodl, že bude potřeba se pokusit“, máte času dost.

Naštěstí se teď připomněl, a to fantastickým videospotem, který vypadá jako známý Krausův Betlém Osobností, jen místo paralelního zobrazení zvolili sériové. Celé se to jmenuje „Lidé PRO“ a má to logo jako Svaz Neopatrných Uživatelů Cirkulárek. K tomu Minář vydal i program, ve kterém není nic, jen průvan honí stržené předvolební plakáty mezi piedestaly politických frází, a celé to je rámované výzvou „Pojďte s námi řešit, jak společně hledat nejlepší řešení, ne se donekonečna hádat o blbostech.“

Utahoval jsem si z toho, že to je pokračování nejlepších tradic takzvaného „rozhodného lidoveckého možná“. Politický ekvivalent „já neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde!“ Ale na druhou stranu je dobře, že se to stalo. Díky tomu se konečně ukázalo, jestli lidé, kteří jeho „téměř rozhodování“ omlouvali, že byl, chudák, zaskočený novináři a tak úplně nevěděl co má říct, měli pravdu, nebo spíš jen přání…

„Nesouhlasím s otázkou“

Jenže pak vyšel velký rozhovor v Deníku N, a to jsem se musel v duchu omluvit… Proti tomu je rozhodné lidovecké možná ještě velmi jasný a pevný postoj. Myslíte si, že přeháním a že si tu trénuju ostrovtip laciným kopáním do upřímného idealisty? No, máte pravdu, akorát že terčem je upřímný idealista s politickou možná-ambicí, podpořený Obvyklými Podezřelými, kteří už tak dvacet let nesmějí u nepolitické politiky a žádného nového větru, který vymete staré pořádky chybět. A to už za to stojí.

Otázka, která se nabízela na úvod, samozřejmě padla: „Proč nemáte konkrétní program a jasně nastaveno, jaké jsou problémy Česka, a nenabízíte řešení?“ Odpověď mě dokonale uzemnila: „Nesouhlasím s otázkou.“ Tak, to bychom měli, už jen vlnovkou podtrhnout. Ale jedeme dál.

Když se podíváte na náš program, máme v něm dvanáct priorit. Jako první je prosperita. Máme jasně řečeno, že nám půjde o to postavit Česko na nohy.“ Jak říká marketingový nestor Vilém Rubeš: „Ukažte mi stranu, která má ve volebním programu úpadek země a její rozklad!“

Na námitku, že to je úplně obecná věc, ale Mikuláš Minář odpovídá: „Máme jasně popsaný plán, jak dojdeme k podrobnému programu o sto stranách.“ To jsem si četl třikrát, a fakt to tam je. Mají plán, jak dojdou k programu! O sto stranách, takže je jasné, že to a) bude desetkrát lepší než programy o deseti stranách a že b) volební program rozsahu slušné novely je přesně to, co si všechny ty dva miliony lidí přečtou, pochopí, zajásají a vykonají.

„Řekněte mi, co chcete“

Jízda pokračuje: „Už teď stavíme think tank se zajímavými lidmi a zapojíme do toho jak veřejně známé osobnosti a lidi z oboru, tak lidi zespodu. Pak budeme řešit konkrétní řešení, pomocí kterých dosáhneme našich vizí a cílů. Ty jsou nejdůležitější. Nejdříve se musíme dohodnout na tom, čeho chceme dosáhnout, pak se můžeme začít bavit nebo hádat, jak toho dosáhnout.“

Uff. Pominu řešení konkrétních řešení, ale tohle je tak neskutečně nijaké, vatovité, klišovité a o ničem, že i ministr Blatný vedle toho působí jako chlapík s pevnou vizí – a to je co říct! 

Jestli čekáte, že se to dál zlepší, tak ani náhodou: „Když seženeme sto tisíc podpisů, zahájíme ohromnou programovou diskusi, které říkáme Plán pro Česko. Do ní zahrneme lidi z různých profesí, regionů i podle věku. Zapojíme také experty.” 

Je to tam, je to tam! Když něco, tak zahájíme širokou diskusi napříč společností, která vůbec neskončí v prázdných frázích a obecných proklamacích… Naopak, Mikuláš Minář věří, že „sejde se nám ohromná poptávka zespoda, co je pálí a co potřebují, a také jejich komentáře. Také se nám sejde velmi kvalitní tým odborníků, který bude přicházet s konkrétními návrhy, a na konci bude pevný a bytelný plán pro Česko.“

Před patnácti lety byl internet plný blogů, kde jejich autoři psali „Napište mi, co vás zajímá, a já o tom napíšu, mě teď nenapadá, o čem mám psát…“ Tak tohle je něco podobného. Hnutí, které vede lídr, jehož vizí je, že vyzve voliče, aby mu řekli, jakou vizi má mít. 

Ostatně, kdo to čte jen trochu vstřícně, v našem programu si to přečte,“ dodal. A já dodávám, že tak to s programy, v nichž nic není, chodí: každý v nich může číst, co chce. S trochou dobré vůle v programu Lidí PRO vyčtete i jízdní řád šestadvacítky ze stanice Bořislavka směrem na Hostivař, recept na švestkové knedlíky a akordy k Yesterday, jak by je McCartney napsal, kdyby ho bolely zuby. Takže proč ne politický program? Stačí číst dostatečně vstřícně.

„U nás to nejsou proklamace…“

Přiznávám se bez mučení, že první čtení článku jsem vydržel až do otázky, čím se liší jeho hnutí, které slibuje proklamace jako „budeme lepší, ne korupci, ne lobbistům, referenda“ od podobných projektů, co vznikly na tomtéž půdorysu, jako Věci veřejné, ANO, Úsvit a podobně. Odpověď: „Nesledoval jsem to podrobně, ale lišíme se především v tom, že u nás to nejsou proklamace.“

Jako fakt. Fakt tu nejde dělat si z politiky legraci, když do politiky hodlá vstoupit chlápek, co řekne, že on se liší od ostatních tím, že – a nechme zaznít již zesnulého klasika žánru – to myslí upřímně!

V rámci vzájemné spolupráce přebíráme z info.cz

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!