Ustrnutí v listopadovém patosu

palko4

rozhovoru pro slovenský konzervativní deník Postoj.sk se nad odkazem listopadu 1989 zamýšlí slovenský konzervativní politik, bývalý ministr vnitra a autor knihy Lvi přicházejí Vladimír Palko. Inspirativní slovenský konzervativní myslitel v něm varuje před ustrnutím v jakési listopadové nostalgii a patosu a upozorňuje, že vtah Východ – Západ už dávno není tam, kde před třiceti lety.

Mezi ony ustrnulé teze patří podle Palka především ty, že stále musíme naplnit „návrat do Evropy“, opakování mantry o evropském směřování a euroatlantické spolupráci (přičemž to jsou věci, které žádná relevantní politická síla nezpochybňuje). Jenže vybočení z tohoto neformální verbálního kánonu se rovná obvinění, že nás „táhne do Ruska“. To se týkalo i expremiéra Fica (Palkova politického protivníka), ačkoliv jediné, v čem se kdy vzepřel západním elitám, byly migrační kvóty. Stejně byl obviněn ministr obrany Andrej Danko, který přitom zařídil přezbrojení slovenského letectva z MiG-ů na americké stroje F16 a posílá vojáky do Pobaltí. „Každý detail je důvodem k podobnému obvinění. Protože integrace není nikdy dost.“ Ministrem obrany se tak kdysi nemohl stát bývalý náčelník generálního štábu Jozef Tuchyňa, protože přeci „na Západě nejsou vojáci ministry obrany“ a ohrožovalo by to naše členství v NATO. No a po nástupu prezidenta Trumpa byl dva roky americkým ministrem obrany generál Jim Mattis…

Populisté? Ano, ale z čeho čerpají?

Ustrnutí v kánonu nekonečného integrování a návratu na Západ (do kterého Slováci přitom už skoro generaci patří) brání podle Palka hlavnímu proudu slovenské politiky vnímat, že to je už mimo realitu. „Nelze mít na všechny znepokojivé jevy jediné vysvětlení: populisti, extrémisti, ruská propaganda. Samozřejmě, že to všechno existuje. Ale nárůst jejich vlivu se odvíjí od nějakých příčin. A ty nevytvořili ani populisti, ani extrémisti, ani ruská propaganda. Ta je jenom využívá.“

Nekoneční integrátoři si nevšimli, že se střední Evropa před vlivem Západu už nějakou dobu spíše brání. Na Západě už skoro není země bez institutu manželství osob stejného pohlaví. Na Východě není nikde. A naopak se přijímají ústavní zákony, které ho mají manželství uchránit. Před kým? Před Ruskem? Ne, před EU, před soudy EU a Rady Evropy.

Když si svět připomínal dvousté výročí narození Karla Marxe, v Rusku si toho skoro nevšimli. Zato Čína darovala Evropě sedm a půl tunovou Marxovu sochu a oslav v Trevíru se účastnil Jean Claude Juncker. Marxe označil za kreativního politika, který není zodpovědný za zločiny jeho údajných dědiců. Jistě, ti si asi museli pojmy jako teror, třídní boj a diktatura proletariátu vymyslet… Mimochodem, tehdy protestoval Václav Klaus, Orbán i Poláci, ale na Slovensku v podstatě nikdo. Tam se protestovalo proti bezvýznamnému (byť skandálnímu) návrhu tří ruských komunistických poslanců, aby účastníci invaze z roku 1968 měli statut vojenských veteránů.

Když NATO zpochybní Macron…

S listopadem se také pojí nutnost opakovaně se přihlašovat k NATO, což nikdo relevantní na Slovensku nezpochybňuje. Zpochybňují ho naopak na Západě. Zpochybnil ho (v prezidentské kampani) Donald Trump, když řekl, že je zbytečné. A zpochybnil ho francouzský rezident Macron, když řekl, že NATO je ve stavu „mozkové smrti“ a žádal vytvoření evropské obrany nezávislé na USA a ještě k tomu dohodu s Ruskem. „Kdo tu vlastně zpochybňuje NATO?“, ptá se Palko.     

Podle hlavního proudu je také odkaz listopadu neslučitelný s xenofobií. Ta se Slovákům často předhazuje, protože netouží po imigraci z muslimských zemí. Když se mají nyní z Blízkého východu vracet občané zemí EU, kteří bojovali v řadách Islámského státu, Evropa se  ošívá. Nechce je, svoje občany…  Ale xenofobní jsou Slováci.

Pokud hlavní proud přijal tezi, že odkazem listopadu je další a další integrace, tak to má i další důsledky. Pokud chceme být co nejvíc proevropští, musíme kritizovat Poláky a Maďary. „Takže musíme kritizovat antikomunistické bojovníky Kaczynského a Orbána, kteří jako skoro jediní protestovali proti Junckerově velebení Marxe, jehož filozofii jsme v listopadu svrhli.“

Jako pštros v písku

„Jsou to často lidé, hlásící se k listopadu, kteří strkají hlavu do písku před problémy, kterých se pak chopí extrémisté.  Přitom to v listopadu bylo právě naopak. V jedné historické chvíli se sešli činorodí lidé, kteří se rozhodli říct celou pravdu o stavu komunistické společnosti, pojmenovali problémy a začali navrhovat řešení. A uskutečňovat je. To bychom  měli dělat i nyní. Ale máme to těžší. Tehdy existoval v západní Evropě relativně úspěšný model, který jsme mohli napodobovat.  Dnes všeobecně přijímaný model neexistuje“, uzavírá Palko.

 

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!

 

Podpořte nás

Samo se to neudělá…

Konzervativní noviny potřebují vaši pomoc, aby měly více obsahu, byly více vidět a více slyšet!

Podpořte nás zde.