Ústavní soud hájí práva dětí

Dnes slavíme jedno z dílčích vítězství v ochraně práv dětí na mámu a tátu! A my máme skutečně radost. Dozvěděli jsme se totiž, že Ústavní soud odmítl přistoupit na hru aktivistů v naší justici. Gay aktivisté, ve spolupráci s několika okresními soudy usilovali o vyrovnání práv mezi registrovanými partnery a manželskými páry soudní cestou. Mimo parlament. Snažili se donutit Ústavní soud, aby v ČR přepsal platné zákony. Ústavní soud ale celou iniciativu hodil pod stůl. A to i díky naší zprávě amicus curiae, kterou jsme na Ústavní soud minulý rok poslali.

Ústavní soud odmítl návrh na faktické přepsání občanského zákoníku upravující manželství, rodičovství a vztah dětí k rodičům. A to s odůvodněním, že soudy nejsou oprávněné takovou věc požadovat. Z toho máme obrovskou radost, jelikož v několika zemích světa (například u sousedů v Rakousku) tlaku aktivistů soudci ústavního soudu podlehli a zpřístupnili práva manželů i stejnopohlavnímu párům.

Jsme rádi, že jsme k tomuto pozitivnímu rozhodnutí mohli přispět i našim dokumentem, tzv. zprávou amicus curiae  ve kterém jsme shrnuli hlavní důvody, proč mají práva manželů zůstat pouze pro svazek muže a ženy.

Především náš kolega Jan Gregor uvedl, že má pochyby o možnosti vůbec z pozice soudu navrhovat faktické zrovnoprávnění manželství a registrovaného partnerství. Zároveň náš tým uvedl důvody, proč by vyhovění této stížnosti bylo proti právům dětí na matku a otce, a že v odborných kruzích panuje oprávněná obava z horšího psychosociálního vývoje u dětí vyrůstajících u stejnopohlavních párů. A Ústavní soud ve svém odmítavém usnesení citoval právě tento náš dokument, který mohl hrát podstatnou roli v rozhodování soudců.

Ústavní soud obdržel dále dne 25. 8. 2020 vyjádření spolku Aliance pro rodinu, z. s., který stojí na stanovisku, že optimální prostředí pro výchovu dětí poskytují pouze svazky muže a ženy, a pohlavně diferenciované rodičovství má neopomenutelný význam pro zdravý vývoj dětí. Teoretické poznatky některých směrů vývojové psychologie navíc předpovídají zvýšené psychosociální obtíže pro děti, které nemohou profitovat z přítomnosti mužských a ženských vstupů. Homosexuální svazky proto nelze považovat za optimální pro výchovu, a není možné je klást na roveň manželství muže a ženy.

Usnesení pléna Ústavního soudu, Pl. ÚS 28/19

Ústavní soud jasně uvedl, že soudy nejsou oprávněny požadovat zásadní legislativní změnu, proto návrh odmítl. Zároveň uvedl, že i pokud by soudy či LGBT+ aktivisté brojili pouze proti pravidlům adopce (tedy především nemožnosti adoptovat si dítě registrovaného partnera), pak tuto problematiku již Ústavní soud jednou vyřešil, a to nálezem Pl. ÚS 10/15. V něm uvedl, že sice současná právní úprava omezuje adopce pro nesezdané páry, ale toto omezení je dostatečně odůvodněno předpokladem vyšší míry stability manželských párů a zejména lepším zajištěním poměrů dítěte, dojde-li k ukončení soužití jeho rodičů. Proto tato úprava sleduje nejlepší zájem dítěte.

To jsou podle nás skvělé zprávy. Ústavní soud stojí za právy dítěte. A vidí to, co mnozí aktivisté nikoliv. Že pokud si stejnopohlavní páry nárokují právo na dítě, staví ho již ve výchozí situaci do pozice dítěte, které žije v rozvedené rodině, jelikož někde po světě chodí jeho druhý rodič, se kterým kvůli vědomému rozhodnutí stejnopohlavních „rodičů“, nežije.

Máme radost, že jsme k tomuto odůvodnění mohli přispět našimi výzkumy a analýzami dokazujícími, že dítěti je skutečně nejlépe žije se svými rodiči žijícími v manželství.

Celé znění usnesení Ústavního soudu naleznete zde

Převzato ze stránek Aliance pro rodinu

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!