Úskalí klimatického aktivismu

greta zuří

Co je největším problémem radikálních požadavků Grety Thunberg a jí podobných? Není to ani tak jejich ekonomická nákladnost či prostá neproveditelnost. Největším rizikem je, že jsou silně na štíru s demokracií. Všímá si toho dokonce i liberální deník New York Times, kde čas od času publikuje i konzervativní autory. Tentokrát si Christopher Caldwell všímá toho, jak je většina environmentalistů zklamána, že vysoké letní teploty samy o sobě nepřiměly Evropany k tomu, aby se vzdali fosilních paliv. A proto přichází s radikálnějšími řešeními.  

Klimatičtí aktivisté proto změnili svou strategii. Už bylo dost moralizování a vysvětlování, co se stane, až koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře stoupne na kritickou úroveň. Účelnější je s vidinou bezprostřední zkázy lidstva přimět veřejnost k manifestacím za zákaz aut v centrech měst nebo zastavení dalších ropných průzkumů. Nová strategie klimatických aktivistů sice může vzbudit v lidech naléhavou potřebu okamžitého jednání, samotné protestující ovšem přivede do konfliktu s demokracií. Ať už si to uvědomují nebo ne.

Symbolem této transformace je právě švédská středoškolačka Gréta Thunbergová. Nemůžeme Grétě vytknout nezájem o fakta. Výroční zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu cituje jako evangelium. Myslí si, že by lidé místo prázdných slov měli konečně jednat. I to bude pravděpodobně důvodem k tomu, proč se rozhodla na letošní UN Summit o globálním oteplování v New Yorku dopravit plachetnicí namísto letadla.

Její politika stojí na dvou pilířích. Prvním je zjednodušení. „Klimatická krize již byla vyřešena,“ řekla na letošním TED Talk ve Stockholmu. „Již máme všechna fakta i řešení. Vše, co musíme udělat je se probudit se a změnit způsob, jakým žijeme.“ Druhým pilířem je šíření paniky, jak vysvětlila již minulý rok na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

Za normálních okolností by Thunbergová k debatě na demokratickém fóru nebyla kvalifikována. Vzhledem k tomu, že jako šestnáctiletá není právně odpovědnou dospělou osobou, nelze ji objektivně kritizovat. Ačkoliv je intelektuálně předčasně zralá, je současně i komplikovanou dospívající dívkou. Drobná Gréta vypadá fyzicky mladší, navíc často sama sebe označuje jako „dítě“, což je nejspíš poslední věc, kterou by běžný 16letý adolescent udělal. Děti v jejím věku nemají dostatek životních zkušeností, jejich světonázor může být nerealistický a její priority nevyvážené. V kontextu dnešní doby se to však zdá být pozitivem.  Změnu klimatu označuje jako   „nouzovou situaci“, kdy je nutno okamžitě jednat. Vysoce postavení státníci i instituce její postoj stále častěji sdílejí.  Britský meteorologický úřad automaticky spojuje případy lokálních extrémních výkyvů počasí s globální klimatickou změnou.  . V květnu deník Guardian (z něj cituje většina českých mainstreamových novinářů) oznámil, že ve svých článcích bude používat spíš termín „klimatická nouze“ než „změna klimatu“ a „globální zahřívání“ (Global heating) spíš než „globální oteplování“ (Global warming).

Převažující příběh globálního oteplovaní přitom vyvolává pochyby o důvěryhodnosti – a to i bez dalších podnětů k jejich politizaci. A pokud je vám víc než šestnáct, tak vám obvykle dojde, že ani členové Mezivládního panelu pro změnu klimatu nejsou bezchybní lidé, kteří by se vzdali svých vlastních zájmů.

Je těžké říct, jak by vypadala skutečná, neutopická nízkouhlíková politika, kdyby se do ní zapojila veřejnost. Na rozdíl od předpokladů mnoha obdivovatelů Thunbergové by se výsledek takové debaty mohl podobat současným populistickým programům více, než jak si svět představují autoři hypotetických modelů z 0SN a experti z Davosu. Protekcionismus by se mohl projevovat různými způsoby. Pokud například zavedeme systém uhlíkové daně za každý produkt, který má za sebou uhlíkovou stopu (a to je každý), tak budeme muset přerušit dovoz ze všech zemí, které tento systém odmítnou akceptovat (protože v tom případě by šlo o dumping). Jenže to by znamenalo zrušit třeba dovoz z Číny… Následky si jistě každý představí sám.  

V každém případě nelze zdrženlivost v oblasti klimatu jednoduše označit jako nezájem o ochranu životního prostředí. Změna klimatu je nepochybně vážný problém. Jenže demokratický svět, ve které žijeme, vyžaduje porozumění a trpělivost. Právě ta je jednou ze základních demokratických ctí a její ztráta by znamenala problém přinejmenším stejně vážný jako je klimatická nouze.

Přeložila a upravila Laura Przybylaková

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!

 

 

 

Podpořte nás

Samo se to neudělá…

Konzervativní noviny potřebují vaši pomoc, aby měly více obsahu, byly více vidět a více slyšet!

Podpořte nás zde.