Univerzitní kulturkampf v Brně

Atrium obsazené studenty navzdory zákazu vedení, transparenty požadující konec fosilních paliv, prohlášení studentů, doktorandů či absolventů, kteří se od akce distancovali nebo jí vyjádřili podporu, hromadné e-maily a vnitrouniverzitní diskusní fóra. Fakulta sociálních studií (FSS) Masarykovy univerzity žila okolo 17. listopadu okupační stávkou za klima. Postoje studentů i pedagogů nejsou  ale zdaleka jednotné.

„Pane Fialo, plyn, uhlí a ropa jsou zlo,“ stojí na transparentu z atria fakulty, kde současný český premiér dlouhá léta působil. Několik metrů pod transparentem je několik desítek stávkujících. Většina z nich sedí kolem plachty, na kterou promítají prezentace nebo dokumenty s enviromentální tematikou. Vedle stojí stan, matrace a spacáky, na druhé straně improvizovaný informační stánek, pak stůl s občerstvením.

Proč právě  tady?

Stávkující dojídají veganský oběd, který jim připravili jejich sympatizanti. Vcházím do atria, abych zjistil odpověď na otázku, která se honí hlavou každému kolemjdoucímu: Proč studenti okupují právě tuto fakultu?

Dívka u informačního stánku se na mě usměje a odběhne pro mluvčího, který by mi měl podat vysvětlení. „Na to je jednoduchá odpověď,“ říká Marek Soška, vysoký kluk s „Arafatem“ kolem krku, který na FSS studuje environmentalistiku. „Neprotestujeme proti fakultě, ale společně s téměř dvěma desítkami českých fakult požadujeme od české vlády konkrétní kroky v oblasti ochrany klimatu.“

Ale proč zrovna fakulta? „Jsme členy akademické obce a považujeme za svou povinnost upozornit na vědecké poznatky, které lidé v době klimatické krize ignorují. Zároveň jsme studenti, jako stávkují dělníci ve své práci, stávkujeme i my ve svých školách,“ kontruje Soška.

Načasování protestu, který končí v předvečer výročí sametové revoluce, není náhodné. „Hlásíme se k odkazu okupačních stávek z let 1968 a 1989, kdy odvážní studenti na svých kampusech také požadovali něco důležitého ve své době. Tehdy se báli o svou budoucnost kvůli totalitnímu režimu, dnes se bojíme o svou budoucnost kvůli klimatické krizi.“

Děkan je proti

Tento nápad se však nelíbil děkanovi fakulty Stanislavu Balíkovi. Minulé pondělí ráno, na začátku okupace, nám do schránek přistál hromadný e-mail.

Děkan v něm napsal, že ačkoli osobně vnímá problematiku klimatických změn jako akutní problém, považuje za zcela nepřijatelné spojovat ji s pojmem „okupační stávka“, a to zejména v současném období „reálné ruské okupace Ukrajiny“ a v kontextu „historie studentských stávek v období nesvobody“.

„Chápu jejich potřebu na sebe upozornit, ale zároveň mě upřímně mrzí, že se tak děje na FSS a v takovéto podobě, kdy si fakulta bere rukojmí,“ napsal Balík. Přesto se rozhodl vyhovět požadavkům stávkujících studentů a umožnit kulturní a vzdělávací program v atriu pod podmínkou, že na noc opustí fakultu.

Den a večer měly podle něj patřit kultivované a otevřené demokratické diskusi, kterou měla fakulta podporovat. Noc měla sloužit pouze ke spánku a děkan „neviděl nejmenší důvod, proč něco takového povolit“.

Studenti od svého požadavku přespat neustoupili a Soška vysvětluje, co je k tomu vedlo. „Je to pro nás důležitý symbol, myslíme si, že celému prohlášení dodává mnohem větší sílu a ukazuje naše odhodlání,“ říká mluvčí a dodává, že „vůbec nic nepoškozují a nejdou do žádného konfliktu“.

Protože stávkující nesouhlasili s vedením univerzity, našli v pondělí ráno atrium zamčené. Brzy se však našel někdo, kdo jim odemkl, studenti vešli dovnitř, vyvěsili transparenty a okupační stávka mohla začít.

Zeptal jsem se Sošky v obsazeném atriu, zda se neobávají, že si lidé jejich akci vyloží jako svévolné porušování pravidel, a tím by mohli odvést pozornost od hlavního smyslu protestu, kterým je ochrana klimatu. „Myslíme si, že stávky nejsou povolené ani zakázané, stávky se prostě dělají,“ vysvětlil. Organizátoři uzavření atria odsuzují, protože na univerzitní půdě se „otevírají prostory pro diskusi o tak důležitých otázkách.“

Boj o atrium

Balík na to reagoval vypnutím elektřiny, světel, topení a Wi-Fi v atriu s tím, že nic z toho není k diskusi potřeba a že nesouhlasí s nezákonným využíváním prostor fakulty. „Okupovat majetek, který mi nepatří a za jehož užívání nejsem zodpovědný, je pro mě radikální forma protestu. Nabídl jsem studentům možnost dohody, oni sami ji odmítli,“ řekl nám Balík.

Jak se dalo očekávat, eskalace konfliktu přinesla další reakce. Ještě, než jsem přišel za stávkujícími, všiml jsem si, že malá nástěnka před schodištěm, kde obvykle bývají oznámení o univerzitních akcích, je zakrytá nějakými papíry.

Doktorandi z katedry environmentálních studií ve dvou krátkých odstavcích vysvětlili, že za stávkou stojí, protože „situace je natolik vážná a dosavadní politická i praktická řešení natolik nedostatečná, že je zcela na místě na problémy upozornit tímto způsobem.“

Zároveň si však uvědomují, že klimatická krize není jedinou současnou krizí, a doufají, že „místo prohloubení nedorozumění tato akce poskytne další podněty k diskusi a opatřením“. Dokument končí výzvou, aby stávku podpořilo více akademiků nebo studentů. Podepsáno jedenáct doktorandů.

O kousek níže se dvaatřicet absolventů FSS vyslovuje pro stávku poněkud ostřejším jazykem a vyjadřuje „znepokojení nad chováním současného děkana“. Připomínají, že před deseti lety se několik z nich účastnilo univerzitních protestů proti omezování akademických svobod a zavádění školného. Během těchto protestů fakulta pořádala noční program, takže signatáři nevidí důvod, proč by budova fakulty nemohla být využívána stejným způsobem i dnes.

Tato akce se jmenovala Noc univerzit, organizovali ji rovněž studenti a jejím cílem bylo prostřednictvím série večerních a nočních přednášek či diskusí ukázat veřejnosti, co by mohla ztratit, kdyby byla plánovaná reforma přijata. Například ve 22:00 hodin si v aule FSS mohli přítomní vyslechnout diskusi o problematických bodech reformy.

Připomeňme jen, že zatímco Noc univerzit nabízela program i po oficiálním „uzavření“ fakulty, okupační stávka tak neučinila.

Posledním stanoviskem je stanovisko studentů politologie, bezpečnostních a strategických studií a mezinárodních vztahů. Tyto obory jsou ze čtvrtého patra, které je na FSS údajně nejpravicovější (katedra environmentálních studií je naopak ve třetím patře spolu se sociologií a genderovými studii, které mají blíže k levicovému smýšlení), takže není divu, že se studenti proti stávce vymezili.

Nevyjadřují se k „otázkám ekologie“, ale k chování stávkujících, které považují za nedůstojné. Vadí jim také „neadekvátní chování vůči děkanovi fakulty“, kterému vyjadřují plnou podporu.

Za tímto výrokem nestojí všichni studenti výše uvedených oborů, podle mých informací se jedná o iniciativu studentů druhého ročníku. Když jsem se zeptal kamarádů z ostatních dvou ročníků, řekli, že oni ani jejich spolužáci o tomto výroku nic nevědí, ale že docela dobře odráží atmosféru mezi studenty těchto oborů.

#EndFossil

Stávkující na českých fakultách jsou členy hnutí University for Climate, které vzniklo jako reakce na vlnu stávek středních škol Fridays For Future.

Iniciativa Univerzity za klima se připojuje k celosvětovému hnutí #EndFossil, které chce prostřednictvím okupačních stávek na školách ukončit éru fosilních paliv. Podle mapy na jejich webových stránkách se však jedná spíše o evropský podnik. Ve zbytku světa je zapojeno devět měst. V Evropě jich je 33, z nichž nejvýchodnější je Brno.

Podle mluvčího stávkujících Sošky je však akce vedení FSS v českém kontextu ojedinělá, protože jinde k podobným konfliktům nedochází a vedení prý stávky často podporuje. Je však také pravda, že program zaměstnání hovoří o přespávání na méně než polovině fakult.

„Na naší fakultě existuje specifická katedra politologie, kde panuje určitá nechuť mluvit o některých tématech, například o klimatické krizi. Z této fakulty pochází děkan Balík nebo premiér Fiala, kterého děkan otevřeně podporuje. Důvod antipatie vůči stávce tak může být jiný, než se na první pohled zdá,“ uvažuje Soška.

Děkan Balík takové obvinění odmítá. V e-mailu mi pouze napsal, že „profesor Fiala není z katedry politologie, je členem katedry mezinárodních vztahů a evropských studií již více než dvacet let. A tak je to se vším…“

Podle Sošky má celá akce širokou podporu zvenčí i zevnitř. „Podporují nás absolventi i současní studenti z fakult Masarykovy univerzity a také lidé, kteří se účastnili okupačních stávek v roce 89,“ vyjmenovává. Řada vyučujících přesunula své hodiny do atria, aby podpořili stávku a nepřerušili výuku. „Jsem si jistý, že se najde hlasitá menšina, která s námi nebude z jakýchkoli důvodů souhlasit, tak to bude vždycky,“ myslí si mluvčí.

Podle děkana Balíka ho však v jeho postoji podporuje vedení univerzity, s nímž je od počátku sporu v kontaktu. „Podle zpráv, které dostávám, mám podporu mnoha studentů, pracovníků fakulty, Masarykovy univerzity i dalších vysokých škol,“ napsal děkan Balík do Postoje.

Rozdělená FSS

Názory na stávku se skutečně značně liší. Marek, který je studentem prvního ročníku katedry politologie, sice považuje klimatickou krizi za „vážný a naléhavý problém“, ale nechápe, „jak přesně pomůže situaci přespání ve škole, která je šetrná k životnímu prostředí.“ Celou věc považuje za „zmatenou, iracionální a příliš emocionální“ a tvrdí, že FSS se „nechtěně stala obětním beránkem radikální levice“. Balík se podle něj zachoval profesionálně navzdory „absurditě celé situace“.

Janka, která na vysoké škole studuje žurnalistiku a politologii, se původně chtěla protestu zúčastnit, protože se týká důležitého problému, který mnoho lidí ignoruje. Přestože ji zarazilo, že se koná na FSS. Nakonec však do něj nešla.

„Byla jsem dost znechucená, když nerespektovali Balíkovu žádost. Balík je profesor, kterého si – i když se v některých politických tématech neshodneme – velmi vážím, protože vždy vychází vstříc studentům, například výborně řešil sexuální obtěžování studentky učitelem na katedře politologie,“ vysvětluje Janka. Postup děkana považuje za přiměřený, protože „protestující odmítli jeho zcela rozumné podmínky.“

Naopak student sociologie Lubomír, který se protestu zúčastnil, si myslí, že studenti jednali správně; podle něj děkan „bránil dialogu, lhal a házel stávkujícím polena pod nohy“. Formu okupace nepovažuje za radikální – „vzhledem k naléhavosti klimatické krize se mohla pálit auta, ale nic takového se nestalo“. Protestující pouze uplatňovali své „ústavou zaručené právo na odpor“.

„Někdo může říct, že sporný byl vstup do atria. Vzhledem k závažnosti situace však diskutabilní není. V jiných zemích je forma okupace zcela běžná a s vedením se vůbec nevyjednává,“ říká Lubomír. Podle něj tedy všechny konflikty vyvolali odpůrci stávky, zejména ti ze čtvrtého patra.

Naděžda Johanisová, odborná asistentka na katedře environmentálních studií, si myslí, že stávka je „velkým projevem angažovanosti studentů, ukázala jejich znepokojení nad současnou neřešenou situací v oblasti klimatických změn a (…) pomohla vnést téma do veřejné debaty.“ Chápe, že děkanovi přespání vadilo, ale domnívá se, že věc mohla být z jeho strany „vyřešena smírněji.“

„Je škoda, že nedošlo k hlubšímu dialogu a porozumění mezi děkanem a studenty,“ přemítá akademička, která je ráda, že její katedra jednoznačně podpořila požadavky stávky. „Zakladatelka naší katedry, emeritní profesorka Hana Librová, to vyjádřila jasně: ‚Na naší katedře jsme, ještě více než kolegové z jiných oborů, schopni posoudit naléhavost klimatické a ekologické situace. A proto máme povinnost nemlčet,‘“ říká Johanis.

Senát proti děkanovi

V podobném duchu se vyjádřila Studentská komora Akademického senátu FSS (pět studentských členů volených studenty), který se hromadně obrátil na všechny studenty fakulty. Přestože se rozhodli zaujmout zdrženlivý postoj již před začátkem okupace, považují ji za legitimní prostředek demokratické diskuse a přespání za „prvek, který symbolicky odlišuje happening, jenž patří do sféry každodennosti, od stávky, která patří do sféry výjimečnosti.“

Problémem podle nich byl „nedostatek důvěry na obou stranách, který by nakonec umožnil dohodu.“ „Za největší chybu (…) považujeme rozhodnutí děkana zcela uzavřít atrium v pondělí ráno,“ píše se v e-mailu. Důvody své kritiky hodlají Balíkovi předložit na vhodném fóru – na zasedání akademického senátu FSS, který je kontrolním orgánem děkana.

Na konci e-mailu byl odkaz na otevřený dopis organizátorů okupační stávky. Připojením k e-mailu chtěla komora umožnit druhé straně sporu, aby se veřejně vyjádřila. V otevřeném dopise studenti obviňují děkana z „neústupnosti vůči otevřené diskusi“, ale také z toho, že pondělním e-mailem vrhl na jejich stávku nelichotivé světlo a odmítl jim umožnit hromadné vyjádření.

„Je to lež, už několikátá v jejich podání,“ odepsal děkan Balík v e-mailu. Uvedl, že ho nikdo nekontaktoval s žádostí o zaslání odpovědi na jeho e-mail. „Když jsem byl v úterý 15. listopadu večer požádán studentskou komorou fakultního senátu, abych rozeslal jejich prohlášení s přiloženým stanoviskem stávkujících, rozeslala fakulta tento hromadný e-mail studentům během několika hodin. Je mi líto, že se organizátoři stávky uchylují k takovým lžím,“ říká děkan.

Co zůstane po stávce

Celá akce zřejmě odradila část veřejnosti. Na interním fóru Masarykovy univerzity se příspěvek, který sice souhlasí se všemi požadavky, ale kritizuje organizátory stávky za jejich postup proti děkanovi a další nevhodné chování, dočkal poměrně pozitivních ohlasů, takže by nebylo „vůbec překvapivé, kdyby si veřejnost tyto aktivity spojovala s vandaly, kteří stříkají na umělecká díla kečup nebo bramborovou kaši.“

Lidé na Facebooku pod zprávami o stávce hojně vyčítají zúčastněným, že „nesází stromy“, tedy proč místo „pózování“ v bezpečném prostředí nedělají něco konstruktivního.

Soška mi odpověděla argumentem, že dělají to nejkonstruktivnější, co mohou. Vládě kladou čtyři konkrétní požadavky: „Učinit z řešení klimatické krize prioritu, vytvořit plán na uzavření uhelných elektráren do konce roku 2033, k čemuž se zavázala ve svém programovém prohlášení. Dále požadujeme okamžité odstoupení od Energetické charty, což je nevýhodná dohoda, která umožňuje fosilním korporacím žalovat státy za jejich environmentální politiku, a také požadujeme, aby tato transformace byla sociálně spravedlivá.“

Studenti sice nemají pravomoc odstavit uhelné elektrárny, ale mohou se obrátit na vládu, aby tak učinila. „Jinými slovy, děláme, co můžeme, a považujeme to za konstruktivní,“ říká mluvčí. Proč se tedy mnozí nechali odradit?

Oliver Adámek v komentáři pro týdeník Reflex uvádí, že klimatické hnutí se pomalu dostává do hlavního proudu na vysokých školách, ale zatím neproniká mezi širokou veřejnost. Oproti stávce před třemi lety, která se konala pouze na pražské filozofické fakultě, je letošní protest masivnější.

„Už jen z toho je zřejmé, že klimatické hnutí přestává být záležitostí uzavřené subkultury intelektuálně-levicových kruhů a stále více se přibližuje mainstreamu,“ uvažuje Adámek. Během letošních stávek se podle něj méně „kontroverzně hovoří o škodlivosti kapitalismu; středobodem agendy jsou debaty s akademiky o řešení (nejen) klimatických změn“.

Přesto si myslí, že hnutí Univerzita pro klima je omezeno podobnými věcmi jako česká levice obecně, jak ukazuje stávkový program na Filozofické fakultě UK: začal debatou o stipendiích pro doktorandy, která „byla nedávno na Filozofické fakultě snížena na těžko pochopitelných 10 500 korun měsíčně“. „Je to téma, které je srozumitelné všem,“ myslí si Adámek.

Program však pokračoval debatami s názvy jako Na mrtvé planetě nikdo neosloví vaši transidentitu nebo Alterglobalizační hnutí, které jsou pro běžné lidi sotva srozumitelné a nepřitáhnou je.

To dobře ilustruje problém celé stávky – i když se pomalu blíží k hlavnímu proudu, její organizátoři jsou stále uzavřeni ve své subkultuře a nechápou, jak jejich akce ovlivní širokou veřejnost, kterou se snaží oslovit.

Protestující stávku spojili jak se společnou českou historií, tak s obecně srozumitelnými tématy; celý program a hesla nesly étos slušnosti a rozumnosti, takže akce nemusela vadit ani lidem, kteří jsou méně levicoví než její organizátoři.

V levicovém zajetí

S transparenty jako „Svobodu chvění, konec fašismu“ nebo výše zmíněnými tématy přednášek však mohou v potenciálních příznivcích vzbudit dojem, že připojit se k boji za klima znamená bojovat i za jiné problémy.

A tím, že tvrdošíjně trvají na nutnosti přespání, jsou nepřátelští vůči děkanovi a přes zákaz okupují atrium, by mohli vyslat signál, že svou věc považují za svatou a nechtějí vyjít vstříc těm, kteří by celou věc chtěli řešit trochu jinak (opět je třeba poznamenat, že požadavky, které celé hnutí mělo na vedení vysokých škol, plní FSS pod Balíkovým vedením) – i když takový musí být postoj hnutí Univerzita pro klima.

Podobnou medvědí službu celé akci prokázala například novinářka Apolena Rychlíková, která se na serveru A2larm věnuje problematice sociální spravedlnosti. Na Twitteru Balíka lživě obvinila, že chtěl na stávkující zavolat policii (nic takového se nestalo), a přirovnala ho k Miroslavu Štěpánovi, jednomu ze symbolů normalizačního režimu. Opět – jako by ten, kdo nepřistupuje k ochraně planety podle přesných představ, byl zločinec.

Proto lze jen stěží očekávat, že tato akce, zejména její verze FSS, pomůže k razantnější ochraně klimatu v hlavním proudu. Je ovšem škoda, když někteří pravicově smýšlející lidé vidí za každou snahou o ochranu přírody levicový radikalismus. Stávkující jim však nyní nahráli do karet.

Převzato z postoj.sk

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!