Týden přinesl mj. nové pohrůžky Bruselu směrem k Polsku, vybroušenou obranu premiéra Morawieckého, schválení pracovního programu Komise na příští rok, udělení Sacharovovy ceny či jednání Evropské rady ke krizi s cenami energií.
V pondělí (18. 10.) polský předseda vlády Mateusz Morawiecki rozeslal dopis vedoucím představitelům ostatních členských států EU, ve kterém vysvětluje pozici své země v dlouhodobém sporu s Bruselem ohledně dodržování zásad právního státu a hájí nedávné rozhodnutí Trybunału Konstytucyjneho, týkající se mezí pravomocí EU a přednosti polské ústavy. (Premiérovu argumentačně silnému textu a jeho vystoupení v Evropském parlamentu, které navázalo o den později, se věnuji v článku Polsko před Bruselem nesklání hlavu.)
V úterý (19. 10.) Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu pohrozila Polsku v souvislosti s rozhodnutím Trybunału Konstytucyjneho, že Komise bude jednat. Ve hře jsou prý řízení o porušení smlouvy, nevyplácení peněz z unijních fondů či postup podle článku 7 Smlouvy o EU (který ostatně Komise proti Polsku zahájila už v prosinci 2017). Předsedkyni Komise kontroval vybroušeným projevem Morawiecki (a trefně se vyjádřil také Institut Václava Klause).
Téhož dne Komise schválila svůj pracovní program na rok 2022, v němž nastiňuje další kroky, které hodlá podniknout ve svém, jak říká, „odvážném plánu transformace pokoronavirové Evropy na zelenější, spravedlivější, digitálnější a odolnější společnost“. Předsedkyně von der Leyenová uvedla, že Unie by měla pokračovat v nastoupeném kurzu „a mimo jiné uvést do praxe politiky směřující ke klimatické neutralitě Evropy do roku 2050, utvářet digitální budoucnost, posilovat své jedinečné sociálně tržní hospodářství a bránit své hodnoty a zájmy jak doma, tak v zahraničí“.
Dalším úterním počinem Komise bylo vydání sdělení o správě ekonomických záležitostí po pandemii Covid-19, které se věnuje možné revizi fiskálních pravidel eurozóny. Zároveň byla zahájena veřejná konzultace k tomuto tématu. Jde o obnovení diskuse zahájené loni v únoru, která byla záhy přerušena kvůli pandemii, respektive potřebě zohlednění jejích důsledků.
Ve středu (20. 10.) Evropský parlament přijal postoj k iniciativě Farm to Fork strategy (česky překládáno jako strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“). Iniciativa, která je součástí Zeleného údělu, a která směřuje k výrazné ekologizaci zemědělství a jeho zapřažení do boje za klimatickou neutralitu, vzbuzuje obavy kvůli možnému nárůstu cen a omezení produkce. Usnesení europoslanců představuje nepřekvapivě ještě radikálnější vizi, než je původní návrh Komise.
Ve stejný den EP rovněž udělil svou výroční Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ruskému opozičnímu politikovi a protikorupčnímu aktivistovi Alexeji Navalnému.
Ve čtvrtek (21. 10.) Evropský parlament přijal pozicik nadcházející konferenci OSN o změně klimatu v Glasgow (COP26). Vyzdvihuje zde Zelený úděl, přijetí evropského klimatického zákona a balíček „Fit for 55“, což vše prý přinese nezbytná opatření k tomu, aby EU a její členské státy byly plně v souladu s Pařížskou dohodou. Požaduje zrychlit přijímání opatření v oblasti klimatu po celém světě a zachovat postavení EU jako světového lídra v boji s klimatickou změnou.
Ve čtvrtek a v pátek (21. a 22. 10.) proběhlo v Bruselu zasedání Evropské rady, které se věnovalo řadě ožehavých otázek, včetně vysokých cen energií, očkování proti Covid-19 či vzdorujícím Polsku. Pokud jde o energie, přijaté závěry jsou nakonec nemastné, neslané, a věc má být znovu projednána na ministerské úrovni na mimořádném zasedání Rady příští týden (26. 10.). Ohledně Covidu se vedoucí představitelé usnesli, že v zájmu dalšího navýšení míry proočkovanosti by měly být zesíleny snahy o překonání váhavosti vůči vakcínám, např. bojem proti dezinformacím. Ve vztahu k Polsku summit nic podstatného nepřinesl. Šlo o poslední summit kancléřky Merkelové, kterou zde při té příležitosti předseda Evropské rady Charles Michel označil za „monument“; Evropská rada bez ní prý bude jako Řím bez Vatikánu nebo Paříž bez Eiffelovy věže.
V sobotu (23. 10.) bude v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku zasedat plénum Konference o budoucnosti Evropy. Toto v pořadí druhé zasedání bude již zahrnovat 80 členů vybraných z panelů evropských občanů. Projednávány mají být mimo jiné první návrhy občanů vyplývající z různých složek konference, např. z mnohojazyčné digitální platformy či z nedávného setkání mládeže EYE2021. Zástupci občanských panelů sdělí své první dojmy.
Autor je odborník na evropskou legislativu. Publikuje na svém blogu.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!