Týden v EU

Začátkem týdne nastalo v mediálním prostoru prozření ohledně toho, že mimořádné zasedání Rady k vysokým cenám energií v pátek 9. září, které premiér Fiala označil za úspěch českého předsednictví a dobrou zprávu pro občany v celé EU, nic moc hmatatelného nepřineslo.

Úterý 13. září

Soudní dvůr EU vydal rozsudek v řízení o předběžné otázce C‐45/21 Banka Slovenije, které se týkalo podmínek odpovědnosti národní banky státu eurozóny za škodu způsobenou některými jejími rozhodnutími.

Středa 14. září

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová přednesla v Evropském parlamentu výroční projev o stavu unie, letos s podtitulem „Unie silná v jednotě“. Obsah se dal předem dobře odhadnout: Ukrajina, energetická krize, Zelený úděl, právní stát a několik drobností navrch. Jestli letošní řeč něčím vynikla, tak množstvím frází, kterými byla naředěna. (Jen několik ukázek: „Největší síla Evropy spočívá v každém z nás … Síla našeho sociálně tržního hospodářství bude hnací silou ekologické a digitální transformace. … Kvůli nepříjemnostem této doby začínáme vidět, jaký by mohl být náš nový horizont. Odvážnější Unie. Bližší občanům v době, kdy ji potřebují. Taková, co beze strachu reaguje na historické výzvy a každodenní obavy Evropanů. Stojí jim po boku, když čelí velkým životním zkouškám. … Musíme čelit novým výzvám, které před nás bude historie vždy klást. … Takto má Evropa fungovat! Unie odhodlání a solidarity. … Unie, která stojí nerozlučně pohromadě. Unie, která společně zvítězí.“)

Zároveň s projevem o stavu unie je vždy předkládáno tzv. prohlášení o záměru (letter of intent), které je výčtem iniciativ, s nimiž hodlá Komise přijít v následujícím roce. (V říjnu pak následuje přijetí pracovního programu Komise na další rok.)

Komise navrhla mimořádná opatření s cílem řešit vysoké ceny energií. Navrhuje zavedení povinnosti pro členské státy snížit spotřebu elektřiny ve špičce alespoň o 5 %, dočasné zastropování příjmů výrobců elektřiny využívajících technologie s nižšími náklady (např. obnovitelné zdroje energie, jaderná energie) a dočasný solidární příspěvek (daň) z „nadměrných zisků“ z činností v odvětví ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace.

Rada schválila prodloužení individuálních sankcí proti ruským občanům a subjektům o další půlrok, tj. do 15. března 2023. Sankce zahrnují cestovní omezení pro fyzické osoby, zmrazení majetku a zákaz zpřístupňování finančních prostředků nebo jiných hospodářských zdrojů osobám a subjektům uvedeným na seznamu. Aktuálně je na seznamu 1 206 fyzických osob a 108 subjektů.

Velký humbuk se spustil kolem zprávy o tom, že Evropský parlament odhlasoval celounijní úpravu minimální mzdy. Pro naše (většinové) vnímání unijních iniciativ je bohužel příznačné, že si jich všimneme až úplně v samotném závěru, kdy už proti jejich přijetí nelze prakticky nic dělat. Přitom tento návrh byl na stole od října 2020 a už v červnu 2022 se Evropský parlament a Rada fakticky dohodly na jeho konečném znění (viz díl 33 tohoto seriálu).

Čtvrtek 15. září

Unijní orgány slavily Mezinárodní den demokracie. Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell a místopředsedkyně Komise Dubravka Šuicovová vydali při této příležitosti společné prohlášení, kde mimo jiné uvádějí: „Demokracie jako taková se neustále vyvíjí. A my se musíme vyvíjet s ní. Každý rok je při příležitosti Mezinárodního dne demokracie užitečné zhodnotit, jak dalece jsme pokročili v budování ekosystému demokratických inovací a čeho chceme dosáhnout. Společně můžeme vybudovat demokracii, která obstojí v budoucnosti.“ Komise také při této příležitosti zahájila činnost Kohorty pro politickou a občanskou angažovanost mladých lidí, což má být mnohostranná platforma, sdružující vlády, občanskou společnost a soukromý sektor „s cílem dosáhnout pokroku v oblasti řádné správy věcí veřejných a demokratické obnovy po celém světě“.

Evropský parlament přijal další z rezolucí dštících síru na Maďarsko. Tentokrát mimo jiné hovoří o rozpadu demokracie, právního státu a základních práv v uvedené zemi a tvrdí, že Maďarsko se proměnilo v „hybridní režim volební autokracie“. (Jednomu z takových výpadů jsem se před lety věnoval v článku Šikanované Maďarsko si zaslouží naši podporu.).

Pátek 16. září

Komise předložila dlouho avizovaný návrh Aktu o svobodě sdělovacích prostředků. Jde o návrh nařízení, které by mělo upravit různé aspekty fungování médií a údajně tyto chránit před politickými tlaky na vnitrostátní úrovni. Hlavním výsledkem, jak se mi na první pohled jeví, by bylo ovšem především podřízení médií unijní regulaci a tlakům unijních orgánů.