V pondělí (27. 6.) byl v Radě EU završen proces přijetí nařízení o uskladňování zemního plynu. Mění se jím stávající úprava bezpečnosti dodávek zemního plynu (nař. 2017/1938) a přístupu k plynárenským přepravním soustavám (nař. 715/2009). Nová pravidla budou zejména vyžadovat, aby členské státy do 1. listopadu každého roku naplnily své zásobníky plynu na stanovenou minimální úroveň kapacity, která bude letos činit 80 % (přičemž EU bude kolektivně usilovat o dosažení 85 %) a v příštích letech 90 %. Dostatečné zásoby mají umožnit v případě potřeby sdílení plynu mezi jednotlivými zeměmi.
Rada také přijala svou pozici ke dvěma návrhům z balíčku Fit for 55, který tvoří klíčovou součást Zeleného údělu. Konkrétně jde o:
- zpřísnění úpravy podpory obnovitelných zdrojů energie (dosavadní cíl dosažení podílu alespoň 32 % energie z obnovitelných zdrojů v rámci celkové skladby zdrojů energie v EU do roku 2030 má být zvýšen na 40 % podíl) a
- zpřísnění úpravy energetické účinnosti.
S touto pozicí půjde Rada do vyjednávání s Evropským parlamentem.
V úterý (28. 6.) unijní Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) začal distribuovat mezi členské státy vakcíny proti opičím neštovicím (k jejich pořízení viz díl 34). První zásilka směřovala do Španělska, v dalších dnech by měly následovat Belgie, Německo a Portugalsko.
V noci z úterý na středu Rada přijala pozici k dalším pěti agendám z balíčku Fit for 55, a sice k:
- revizi systému obchodování s emisemi (ETS),
- Sociálnímu klimatickému fondu,
- revizi tzv. nařízení o sdílení úsilí,
- revizi nařízení o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)
- revizi emisních standardů pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla.
I přes určitá zmírnění zůstala původní podstata navržených drakonických opatření, jak s nimi přišla Komise v červenci 2021, zachována. Znamená to, že nyní půjde se Zeleným údělem opravdu do tuhého. Jisté totiž je, že nadcházejí vyjednávání s Evropským parlamentem mohou vést jedině k zostření výsledného znění, nikoli k uvolnění.
(Na Twitteru jsem po jednání Rady poznamenal: Přesně před šesti lety byl zahájen proces reflexe o budoucnosti pobrexitové EU-27. Byla to chvíle naděje a velkých očekávání. Šest let poté jsou výsledky diskuse v Radě EU o klíčových návrzích balíčku Fit for 55 zosobněním nejhlubší beznaděje.
Matyáš Zrno situaci pěkně shrnul v článku EU: dražší auta, dražší domy, ale dobrý pocit ze záchrany planety…)
Ve středu (29. 6.) Komise vydala výroční zprávu o strategickém výhledu s podtitulem „Souběžná zelená a digitální transformace v novém geopolitickém kontextu“. Zabývá se zde sladěním Zeleného údělu a digitalizace.
Ve čtvrtek (30. 6.) Komise zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je státní podpora, kterou Česko plánuje poskytnout na výstavbu nové jaderné elektrárny v Dukovanech, v souladu s právem EU.
Téhož dne vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dospěli k předběžné dohodě ohledně
- návrhu historicky první unijní úpravy kryptoměn (kryptoaktiv) a
- návrhu nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh.
Oba návrhy musejí být ještě formálně schváleny oběma institucemi.
V pátek (1. 7.) začíná půlroční české předsednictví v Radě EU. Slavnostní zahájení proběhlo v Litomyšli.
V této souvislosti mě zaujalo realistické vyjádření významu předsednictví z úst ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka. Ten v rozhovoru pro Právo dva dny před tím řekl: „Základní role při předsednictví je … role moderátora. Dostanete do ruky zvoneček, hlídáte čas pro jednotlivé mluvčí, máte možnost shrnout debatu, ale není to tak, že předsednická země stanovuje cíle EU. Spíš o těch cílech moderuje diskusi. Není to nevýznamné, ale hlavní role připadá Evropské radě jako celku. My se tedy ujmeme rutinního úkolu. … Můžeme nastolovat nové agendy, ale prostor není moc velký. Použil jsem muzikologickou metaforu, že nejsme autory skladby, ale jsme dirigenti orchestru, který hraje podle not, které vznikly společným úsilím.“
Zaujala mě také glosa Václava Klause k mottu „Evropa jako úkol“: „Evropa je kontinent, to není úkol. Evropa je možná i ne zcela homogenní kulturně-civilizační okruh. Jediným možným, i když naprosto chybným úkolem by mohlo být Evropu unifikovat, centralizovat, zglajchšaltovat. To, probůh, nedělejme.“
Autor je odborník na evropské právo. Publikuje na svém blogu
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!