Tento týden v EU

Týden přinesl mj. pochvalná slova Věry Jourové k výsledku našich voleb, první emisi zelených dluhopisů, strategii Unie pro Arktidu, „toolbox“ Komise k řešení krize s cenami energií nebo střet slovinského premiéra s europoslanci.
 

Komisařka Věra Jourová vystoupila v pondělí (11. 10.) na konferenci Forum 2000 v Praze. Prohlásila zde mimo jiné, že tři velké paralelní procesy – zelená transformace, digitální transformace a pokoronavirová obnova – změní život každého občana v EU. Komentovala také výsledky českých voleb, přičemž vyjádřila uspokojení nad tím, že komunisté neuspěli a že „extremisté“ neboli „samozvaní patrioti“ nezískali více než dříve, a to navzdory kampani, která prý podněcovala v lidech strach a nenávist. Přeje České republice reprezentaci, která zachová „prozápadní“ orientaci. Pohrozila směrem k Polsku, že bude třeba reagovat na rozhodnutí tamního ústavního soudu z minulého týdne (viz předchozí díl), jinak Unie začne kolabovat.

V pondělí bylo také uveřejněno 20 námětů ohledně budoucnosti Unie, vzešlých z akce European Youth Event 2021, jež se konala minulý týden (8.–9. 10.) ve Štrasburku. Myšlenky jsou to nepřekvapivě vyhraněně levicové, zelené a federalistické. Uvědomělá unijní mládež žádá mimo jiné vytvoření evropské federace, jednotný daňový systém, společnou úpravu recyklace odpadu, přeshraniční kandidátky pro volby do Evropského parlamentu či lepší péči o sexuální menšiny a o žadatele o azyl. Návrhy budou představeny na nadcházejícím plenárním zasedání Konference o budoucnosti Evropy (22.–23. 10.).

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve stejný den informovalo o chystaném spojenectví Francie, ČR a dalších členských států ve prospěch využívání jaderné energetiky v kontextu „zelené transformace“. Původně byla z dalších zemí oznámena účast Bulharska, Finska, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Později během týdne média spekulovala o tom, že skupina se možná rozroste o Estonsko.

V úterý (12. 10.) Komise emitovala první várku tzv. zelených dluhopisů, a to za 12 miliard eur. O těchto zvláštních cenných papírech, u kterých platí, že výnos by měl být přidělen na boj proti změnám klimatu a jiné ekologické projekty, již zde byla řeč. Připomeňme, že do konce roku 2026 Komise plánuje vydat takové dluhopisy v hodnotě až 250 miliard eur a chce jimi pokrýt 30 % objemu fondu obnovy.

Od úterka po následujících čtrnáct dnů mohou uchazeči z řad mládeže ve věku 18 až 20 let podávat přihlášky do dalšího kola soutěže DiscoverEU. Komise v něm vybere 60 000 osob, kterým rozdá časové jízdenky na cestování po celé Unii, a to převážně na železnici. Smyslem akce má být dát mladým lidem „příležitost cestovat po Evropě a objevovat krásu její krajiny, měst i venkova“, přičemž během cesty se prý budou moci setkávat s podobně smýšlejícími mladými lidmi, získají větší nezávislost a sebedůvěru a lépe poznají pocit evropské identity.

Ve středu (13. 10.) Komise předložila sdělení, v němž reaguje na současnou krizi kolem vysokých cen energií. Ve sdělení jsou nastíněna různá převážně krátkodobá a střednědobá opatření, která mohou být přijata na úrovni EU či členských států, a která by měla pomoci zmírnit bezprostřední dopad nárůstu cen. Prioritou by měla být cílená opatření, která mohou rychle zmírnit dopad růstu cen na zranitelné skupiny a malé podniky. Mezi nabízenými vnitrostátními opatřeními figuruje finanční podpora pro domácnosti, státní podpora pro podniky či zacílená snížení daní. Pokud jde o činnost na unijní úrovni, v dlouhodobější perspektivě Komise uvažuje o možnosti společného nákupu plynu či rozšíření kapacity pro jeho ukládání. Naopak třeba se zastropováním cen emisních povolenek či s reformou trhu s elektřinou, jak požadovaly některé země, Komise nepočítá. Mezi náměty celkově není překvapivého a nic světoborného. Brusel si stojí za tím, že nejlepší pojistkou proti cenovým otřesům, které by mohly nastat v budoucnu, je přechod na obnovitelné zdroje energie.

Téhož dne byla také uvedena strategie EU pro oblast Arktidy, kterou vypracovali společně vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise. Jde prý o „koncepci větší angažovanosti EU v zájmu mírové, udržitelné a prosperující Arktidy“. Dokument začíná slovy „Evropská unie … je v Arktidě. Jako geopolitická mocnost má EU strategické a každodenní zájmy jak v evropské Arktidě, tak v širším arktickém regionu.“ Avizováno je otevření kanceláře Komise v Grónsku a vyčlenění financí na „zelenou transformaci“ regionu. Dále se zde vyzývá k tomu, aby v Arktidě nedocházelo k těžbě ropy, uhlí a zemního plynu.

V předminulém díle jsme mluvili o tom, jak Evropský parlament vyslal delegaci do Maďarska, aby tam zkoumala stav právního státu. Tento týden (13.–15. 10.) se uskutečnila podobná výprava do Slovinska. Europoslanci zde měli zkoumat také svobodu médií a boj proti korupci. Předseda vlády Janez Janša ovšem delegaci odmítl přijmout a na Twitteru se uštěpačně zeptal: „Kdo jste? Kolikrát jste navštívili německou kancléřku, nizozemského předsedu vlády nebo francouzského prezidenta? Mimochodem bylo to v Nizozemsku, kde byl v EU naposledy zabit novinář.“ Vznikla kolem toho ostrá výměna názorů, kde slovinský premiér rovněž poznamenal, že Slovinsko není žádná kolonie. V každém případě Janša se profiluje jako sebevědomý politik, který nepluje s proudem, jak ostatně nedávno ukázal i jeho velmi povedený rozhovor pro Euronews.

Od pátku do neděle (15.–17. 10.) proběhne v Evropském parlamentu ve Štrasburku zasedání čtvrtého panelu evropských občanů v rámci Konference o budoucnosti Evropy. Jeho tématem je EU ve světě a migrace. Tím bude zakončen blok prvních zasedání. Během listopadu se panely postupně sejdou podruhé, tentokrát jen na dálku pomocí videokonference. (Občanským panelům se věnuji blíže v předchozích dílech a hlavně v článku Unijní demokracie naruby).

Zdroj: https://brichacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=777222

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!