Takže co teď?

Včerejší ostudné proniknutí Trumpových příznivců do Kapitolu Donalda Trumpa politicky pohřbilo, demokraty posílilo, republikány zatlačilo do defenzívy, nenapravitelně poškodilo pověst USA ve světe a liberálnímu mainstreamu dalo do ruky mocnou zbraň – každého spojeného s Trumpem bude nyní označovat za pučistu.

Samozřejmě se vyrojilo hned několik konspiračních teorií, které se překvapivě částečně překrývají. Ta na pravici říká, že šlo o past (bezpečnostní síly pustily demonstranty dovnitř, mezi protestujícími byli provokatéři Antify). Ta na levici říká, že šlo o plánovaný pokus o puč (bezpečnostní síly pustily demonstranty dovnitř, demonstranti byli ozbrojeni a měli výbušniny).

Puč? Zeptejte se Pinocheta…

K tomu prvnímu dodávám, že demonstranty poslal ke Kapitolu sám Donald Trump. Provokatéři z Antify mezi nimi skutečně být mohli a dost možná i byli. Asi těžko jich ale bylo několik tisíc. K tomu druhému dodám, že stejně jako není důkazem spiknutí, že mezi demonstranty byli i provokatéři, stejně tak není důkazem puče to, že někteří demonstranti mohli být ozbrojeni (ačkoliv jsem zatím nenašel jediný důkaz). Z toho co víme se zdá, že nedošlo k ozbrojenému útoku, střelbě na policisty, lynčování atd. Byla to spíše taková přetlačovaná. Záběry z Kongresu ukazují, že lidé po proniknutí dovnitř vlastně ani nevěděli co dělat, většina se tam fotila jako jacísi nezvaní návštěvníci nějakého muzea. Až absurdně vypadá záběr, kdy demonstranti, kteří právě násilím vnikli do budovy Kongresu, jdou spořádaně vymezeným špalírem pro návštěvníky.  Méně nevinně už vypadá povalení kamer televizního štábu… Co se týká výbušnin, tak FBI našla „dva podezřelé předměty“, u nichž dosud není ze zpráv jisté, o co šlo. Zkrátka, pokud chcete vědět, jak vypadá opravdový puč, přečtěte si něco i Pinochetovi… Tohle nebyl puč, ani spiknutí. Bylo to obyčejné chuligánství a barbarství, ke kterému se uchýlila část z desítek tisíc účastníků mítinku před Bílým domem.

Donald Trump sám je nejprve trochu „rozpálil“, pak je od Bílého domu ke Kongresu poslal, pak natočil takové polovičaté video, že mají být mírumilovní, ale že je miluje a že jsou „very special“ a nakonec až druhý den útoky jednoznačně odsoudil. Zato je odsoudil prakticky každý republikán a konzervativní komentátor. Vzápětí začali rezignovat Trumpovi spolupracovníci a ministři. I kongresmeni, kteří měli připravené námitky vůči zvolení Joe Bidena, je většinou stáhli. Ještě tu noc byly hlasy volitelů potvrzeny a Bidenovi už nic nestojí v cestě do Bílého domu.  Takhle pokus o puč, kterým někteří demokraté strašili léta, nevypadá. Trump zjevně nemá podporu silových složek, ani celé řady svých nejbližších spolupracovníků. Vypadá to prostě na zjevně trumpovskou impulzivní a nedomyšlenou akci. Pošlu lidi ke Kongresu  a pak se uvidí…

Potíž je v tom, že Trump a někteří kongresmeni v lidech vzbudili falešné naděje, že se výsledky prezidentských voleb ještě dají změnit. Vycházející republikánská hvězda, texaský kongresman a bývalý voják NAVY SEALS Dan Crenshaw k tomu řekl: „Lhali lidem. Dávali jim naději, že šestého ledna se ještě věci dají zvrátit. A využívali to ke svému prospěchu. Ještě ve chvíli, kdy demonstranti stáli před Kongresem, psali svým příznivcům maily s žádostí o finanční podporu. Byla to pro ně ale jenom hra.“ Jiný kongresman, Tom Cotton, řekl: „ztratili jsme hodně času a energie nesmyslem místo abychom se soustředili na volby v Georgii.“ Představa, že Kongres uzná námitky proti hlasování nebo že snad viceprezident Mike Pence rozhodne, že se Biden nestal prezidentem a Trump zůstane v Bílém domě, je naprosto mimo realitu. Přesto jí Trump a jeho příznivci neustále vypouštěli a v lidech živili. Trump totiž celou politiku vnímá jen skrze sebe. Jím nenáviděný establishment má sice řadu chyb, ale dokáže vidět i trochu dopředu a uvažovat v kontextu celé republikánské strany.

Právo a pořádek? Najednou…

Zajímavá byla reakce demokratů a liberálních médií a tady se člověk neubrání jisté škodolibosti. V létě byly protesty sice nepříjemným, ale nutným spouštěčem „sociálních změn“, teď levice volá po „právu a pořádku“. V létě vyletěl editor New York Times za to, že dovolil otisknout komentář již zmíněného kongresmana Toma Cottona, který požadoval nasazení armády k obnovení pořádku v ulicích. Teď by ho mohli s otevřenou náručí přijmout zpět. Smrt odsouzeného násilníka George Floyda vzbudila pohoršení řádově větší, než zastřelení veteránky letectva Ashli Babbitové včera v Kapitolu.  Marný pokus některých republikánských kongresmanů zmařit na poslední chvíli výsledky voleb je popisovaný jako útok na demokracii, ten samý krok přitom udělali demokraté v letech 2001 a 2005.  Jestli si nyní 60 procent Trumpových voličů myslí, že volby byly ukradnuté, tak nezapomeňte, že to samé si myslilo 40 procent voličů Hillary Clintonové před čtyřmi lety.  A jestli nyní Trump zpochybňuje volby, tak Clintonová ještě tři roky po minulých volbách tvrdila, že Trump je nelegitimní prezident, protože „přece víme, jak byl zvolen“. Trump operuje nedokázaným volebním spiknutím, demokrati operovali fantasmagorickým spiknutím s Ruskem… Teď ale dostali demokraté do ruky mocnou zbraň. Každý, kdo se jen otřel o Trumpa, může nyní očekávat nálepku pučisty.

Trumpismus bez Trumpa

Otázka je, co teď? Neřízená střela Trump dokázal na jednu stranu dostat k volbám nejvíce republikánských voličů v historii, na stranu druhou poté vyslal do myslí svých voličů zprávu, že „volby byly zmanipulované“, což logicky znamená, že k volbám nemá cenu chodit. To je ale snad to nejhorší, co se mohlo stát. V Georgii to vedlo k tomu, že pár desítek tisíc voličů z venkovských oblastí prostě volit nešlo a republikáni ztratili Senát… To bylo v malém. Pokud se Trump nyní trhne a založí nové hnutí nebo bude alespoň politicky a mediálně aktivní, může přesvědčit nezanedbatelnou část Američanů, že všechno je spiknutí a republikánský establishment je zkorumpovaný a volit ho nemá cenu. Nebylo jednoduché s Trumpem vydržet v Bílém domě, bude nemožné s ním vydržet v opozici.

Zkuste pracovat s člověkem, který je extrémně náladový, mění názory, nerad se o něčem vzdělává, nepřečte více než jednu stranu textu, neustále mění lidi okolo sebe, od kterých navíc vyžaduje absolutní loajalitu a je dětinsky narcistní… Ano, i takový člověk může mít dobré instinkty. A Trump je má. A má talent promlouvat k lidem, kteří by klasické politiky nikdy neposlouchali. Uměl prosadit témata, která byla tabu. Jenže politika (jako ostatně všechno) je taky o drobné práci pozitivní. O udržení pytle blech, kterým je každá politická strana, pohromadě. Nemůžete budovat stranu jako sektu (k čemuž má trumpismus sklony). Republikány teď čeká těžký úkol. Dělat „trumpovskou“ politiku bez Trumpa…

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme!