Švýcarsko je evropský etalon prosperity a stability. Leč i tam si mají lidé na zimu nakoupit svíčky a kdo může topit dřevem, má si nakoupit dostatek. Hrozba výpadků dodávek je podle šéfa Federální komise pro elektřinu Wernera Luginbühla reálná.
Politici ve Švýcarsku dlouhodobě ignorují varování energetiků. Stát, který musí dovážet pět až 10 procent elektřiny proto může mít v zimě problémy s výpadky dodávek (zde). Předseda Federální komise pro elektřinu Werner Luginbühl proto lidem radí, aby se připravili a nakoupili si například zásobu svíček. Země uvažuje o tom, že v nouzi bude odpojovat velké firmy. Luginbühl není přesvědčen o tom, že by úspory v domácnostech mohly podstatně změnit situaci v energetice (rozhovor zde, registrace zdarma).
„Situace je velmi napjatá. Nelze úplně vyloučit (několika)hodinové odstávky,“ říká v rozhovoru pro švýcarský NZZ magazin Werner Luginbühl. Pro redaktora, který s ním rozhovor vede, je taková informace zjevně šokující. Mluví přímo o tom, že z jeho slov „se do něj vkrádá pocit, který ještě nezažil“. A ptá se, zda se má bát, že v zimě nebude mít několik hodin elektřinu. „Nemusíte se bát. Taková situace by se dala zvládnout. Můžete se tomu přizpůsobit a snažit se s tím co nejrozumněji naložit. Jak jsem řekl, je to nejhorší scénář. Doufám, že se to nestane. Ale je v pořádku o tom mluvit a přemýšlet o tom, co byste dělali, kdybyste byli pár hodin bez elektřiny,“ odpovídá mu na to šéf komise pro elektřinu.
Z další diskuze přitom vyplývá, jak je situace v alpské zemi vážná. „Šedesát procent naší spotřeby můžeme vyrobit v tuzemsku pomocí vodní energie. Zhruba třetina spotřeby elektřiny pochází z jaderných elektráren. A pak je tu zbytek pět až 10 procent, které musíme dovážet. V tom pro nás spočívá největší riziko: že toto množství elektřiny v zimě nebudeme schopni obstarat.“ I ve svých dalších odpovědích se Werner Luginbühl shoduje například s tím, před čím dlouhodobě varuje správce české elektrizační soustavy, společnost ČEPS (zde a zde či zde). Například v odpovědi na otázku, zda se schyluje k evropské energetické superkrizi.
„Existuje riziko, že Evropa zažije rozsáhlý nedostatek elektřiny a plynu. Německo ale přijalo opatření a například zprovoznilo odstavené uhelné elektrárny. To pomáhá ulehčit situaci. Německo stále diskutuje o tom, zda chce skutečně na konci roku odstavit všechny své jaderné elektrárny. Francie jistě udělá vše pro to, aby měla v provozu co nejvíce jaderných elektráren. Ale realisticky musíme jako Švýcarsko předpokládat, že tuto zimu z Francie nedostaneme téměř žádnou elektřinu,“ vysvětluje. Francie je přitom pro Švýcarsko hlavním exportérem elektřiny. Země proto hledá další dodavatele, aby diverzifikovala riziko. Leč možnosti jsou omezené. Což je stejná situace, v jaké je EU ohledně dodávek plynu.
Švýcaři při diverzifikaci spoléhají na Německo a Itálii. Podle dostupných dat však jsou Německé exportní možnosti v zimě značně nejisté. Což zjevně ví i šéf švýcarského úřadu. „Tohle musím říct jasně: situace je tak napjatá, protože se mohou sejít různé nepříznivé faktory. Pokud francouzské jaderné elektrárny nebudou v provozu déle, pokud bude mít Německo skutečně příliš málo plynu a bude také delší období chladu – pak bude mít pravděpodobně velká část Evropy problémy.“ Švýcarsko si to uvědomuje, a proto musí jeho vodní elektrárny mít na zimu vysoké stavy zadržené vody. Jenže ani to nemusí stačit. A dokonce se to kvůli suchu vůbec nemusí podařit dodržet.
Tato povinnost totiž může zemi pomoci překlenout jen nejhorší fázi v délce dvou až šesti týdnů. Ale ne déle. „Tato rezerva však stačí opravdu jen na časově omezené okno. Pokud máme v celé Evropě dlouhodobý nedostatek energie, nemůžeme ho překlenout žádnou rezervou, ať je jakkoli velká. Rezerva nic nemění na tom, že nám v zimním období o čtyři až pět terawatthodin elektřiny méně. Tedy o něco víc, než je desetina zimní spotřeby celého Švýcarska,“ upozorňuje Luginbühl. V té souvislosti považuje za nejúčinnější možnost úspor odstávky velkých spotřebitelů, kteří by byli na určitou dobu ochotni snížit svoji produkci.
Podle šéfa Komise pro elektřinu švýcarští politici dlouhodobě neberou vážně varování energetiků. Upozorňuje při tom na odstavenou jadernou elektrárnu Mühlberg. „Nyní víme, že je problematické odstavovat ze sítě výrobní kapacity dříve, než za ně bude odpovídající náhrada. Máme totiž nové obnovitelné zdroje v řádově stejném instalovaném výkonu, jako měl Mühleberg, ale ty v zimě nestačí. A to je problém,“ konstatuje Luginbühl. Předseda Komise pro elektřinu (Elcom) tak vyslovuje stejné varování, jako česká Uhelná komise. Tedy, že není možné odstavovat současné zdroje elektřiny bez toho, že by je nahradily jiné stabilní a řiditelné zdroje. Což fotovoltaika a vítr v žádném případě nejsou, neboť jejich funkce závisí na počasí.
Pro Švýcarsko je situace o těžší, že v nejbližší době se jeho importní situace nezmění. Od roku 2025 stát nemá s EU potřebnou dohodu o transferu elektřiny. Což je zřejmě důsledkem nepodepsání generální obchodní dohody s EU, do které se Bernu nechtělo. Brusel totiž již loni avizoval, že by mohl Švýcarsko odříznout od importu elektřiny (zde). Úřad Elcom proto podporuje stavbu nových vodních a plynových elektráren. U těch plynových spoléhá na to, že se do roku 2025 uklidní situace okolo jeho dodávek. Jestli to tak opravdu bude, však nyní nikdo neví.