Dnes si stejně jako už poněkolikáté na konci listopadu připomínáme Červenou středu. Jedná se o den věnovaný lidem pronásledovaným za svoje náboženské přesvědčení, především (ale nejen) těm z řad křesťanů.
Má původ v roce 2016 ve Velké Británii a o dva roky později začala být pravidelně připomínána i v Česku. Solidarita s trpícími je vyjadřovaná mimo jiné červeným nasvícením budov, jako jsou kostely, případně jiné významné stavby či památky. Barva světla má symbolizovat krev všech těch, kteří ve světě trpí pro svoji víru.
Různé formy pronásledování
Odhaduje se, že více než 300 milionů křesťanů čelí na světě je pronásledování nebo žijí v zemi, kde jim hrozí nějaká forma perzekuce. Zde mluvíme pouze o křesťanech, pokud bychom započetli i příslušníky dalších náboženských skupin, bylo by číslo ještě podstatně vyšší.
Pronásledování křesťanů může mít různou formu. V afrických státech, jako je například Nigérie či obecně na Blízkém východě, má pronásledování i otevřeně násilnou podobu a někdy dokonce genocidní charakter, viz praktiky tzv. Islámského státu v Sýrii a Iráku.
V asijských zemích se zase útlak projevuje především diskriminačními zákony. V Latinské Americe je v některých státech náboženský život oklešťovaný zákony omezujícími činnost církve a jejích organizací.
To je případ komunistické Kuby či Nikaragui, kde nyní čelí represím jezuitský řád. A třeba v Kolumbii představuje zase největší ohrožení pro místní křesťany činnost různých gangů.
Problémy mají i evropské země
Problémy ale mohou mít i v jinak svobodných zemích v Evropě či Severní Americe. Papež František v minulosti vícekrát poukazoval také na pronásledovaní v Evropě a USA, které mívá mnohem nenápadnější a kultivovanější podobu.
Děje se ve jménu pomýleného chápání inkluzivity a vyznačuje se například omezováním svobody projevu či práva na výhradu svědomí. Příkladem může být případ finské političky Päivi Räsänenové, která byla souzená kvůli tomu, že veřejně obhajovala pojetí manželství jako svazku muže a ženy.
Tento případ měl naštěstí dobrý konec, protože politička byla nedávno osvobozená v plném rozsahu. Nic to ale nemění na skutečnosti, že i v Evropě se situace postupně zhoršuje.
Útoků na křesťany přibývá
Podle údajů vídeňské organizace Observatory on Intolerance and Discrimination Against Christians (Observatorium pro projevy netolerance a diskriminace vůči křesťanům v Evropě), která každý rok zveřejňuje zprávu o nenávistných útocích proti křesťanům, se počet útoků namířených proti křesťanům v Evropě meziročně zvýšil.
Ve zprávě pro roky 2022/23 se píše, že organizaci bylo nahlášeno 749 nenávistných činů v 30 zemích. Nová zpráva zmiňuje, že v průběhu roku 2022 se v Evropě odehrálo 38 fyzických útoků, a dokonce tři vraždy. V roce 2021 organizace evidovala 519 incidentů. Všechny nahlášené případy lze dohledat přímo na webové stránce organizace.
Nejvyšší počet nenávistných činů byl loni zaznamenaný v Německu, kde jich bylo nahlášeno celkem 231. Druhá se umístila Itálie s 146 případy a na třetím místě skončila Francie se 106 případy nenávistných činů. Na Slovensku byly zaznamenány tři případy.
Pro Česko je dobrou zprávou aspoň to, že útok se v poslední době neodehrál ani jeden. Neméně znepokojující by měl být i rostoucí počet antisemitských činů v Evropě v návaznosti na útok teroristů z Hamásu v Izraeli. Mnoho evropských židů musí nyní žít v atmosféře neustálého strachu.
Často opomíjené téma
Svoboda náboženského vyznání, případně šířeji svoboda přesvědčení patří mezi základní lidská práva. Málo se připomíná, že bez ní se žádná společnost nemůže nazývat svobodnou. Přestože i v Evropě dochází k útokům na lidi kvůli jejich víře, její porušovaní není příliš často zmiňované jako důležité téma.
Může se jednat o diskriminaci či postihy za projevení postoje a vandalismus na náboženských objektech. V jiných částech světa může mít v krajním případě drastické podoby i v podobě cílených pokusů o vyhlazování celých komunit.
O to nutnější je připomínat si důležitost těchto práv a k tomu má posloužit i dnešní akce. Svoboda po celém světě má obecně tendenci být křehčí, než si myslíme, a musíme ji hájit neustále. V případě svobody přesvědčení to platí dvojnásob.
Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!