Světlé zítřky totální dekarbonizace

Bývalý senátor, předseda ODS a premiér Mirek Topolánek je v energetice jako doma.  Ještě před listopadem působil v podniku Energoprojekt Praha, poté podnikal v oblasti energetických projektů. Mezi hlavní vrcholy předsednictví EU vždy kladl podíl na vyřešení plynové krize mezi Ruskem a Ukrajinou. Po odchodu z politiky byl do loňska předsedou Teplárenského sdružení České republiky, je předsedou dozorčí rady Elektrárny Opatovice a opět podniká v oblasti energetiky  – nejen v ČR. Přinášíme první část rozhovoru s Mirkem Topolánkem o výzvách, které před Českou republiku staví  energetická politika Německa a EU.

Němci vždy působili jako racionální národ. A o Angele Merkelové jste se vyjadřoval vždy s respektem. Jak z tohoto pohledu hodnotit Energiewende, která se – alespoň nám laikům – zdá být nereálná, až sebevražedná. Jak jich chtějí Němci dosáhnout? Mají nějakého králíka v klobouku, o kterém nevíme?

Německá energetická politika je v podstatě jedno velké fiasko. Německo nesplní ani jeden z klimaticko-energetických cílů – závazků do roku 2020. Ani ve snižování spotřeby energie, ani v podílu energie z OZE, ani ve snižování emisí skleníkových plynů. Nesplní nic. A co se stane pak? Nic! Protože než se hořká pravda dostane do statistik, tak už budeme srdnatě vzhlížet k horizontu 2030. Přesně jako v dobách reálného socialismu. Pološílení plánovači už vzývají světlé zítřky totální dekarbonizace v roce 2050. Poručíme větru, dešti, respektive větru, slunci.

Proč to ale dělají?

Němci jsou jediným národem v Evropě, který racionálně a disciplinovaně plní i iracionální a sebevražedné cíle. Vzhledem k tomu, že EU = Německo a EURO je devalvovaná marka, je to docela nebezpečné. Zvlášť pro nás – v nadsázce 17. spolkovou zemi Německa – s fatální závislostí na výkonu německé ekonomiky. Čekat, až se německé domácnosti dostanou do energetické chudoby a přestanou být ochotny platit zelené experimenty svých vlád a de facto tím ukončí zpupný boj s klimatem, si speciálně my nemůžeme dovolit. Tím nepopírám klimatické změny. Receptem je pro mne ale adaptace a ne nová klimatická ideologie. Po hnědých a rudých košilích to budou košile rudozelené a duhové. Teroristická organizace Antifa začíná pomalu připomínat Rote Armee Fraktion. A to navíc přicházejí barbaři…

Jak hodnotíte aktuální návrh německé vládní komise na plný ústup od uhlí do roku 2038? 

Aktuální diskuse o tom, že by se snad Německo mohlo zbavit uhlí v roce 2038 jsou tragikomické. Ano, možné to je, ale pak už se bude elektřina platit zlatem. Trpělivost německého spotřebitele bude u konce. Současný růst cen elektřiny by se letos mohl na chvíli uklidnit, ale pak přijde znovu. Od poloviny roku 2020 musí všechny elektrárny na uhlí plnit limity podle směrnice o průmyslových emisích, to vyřadí řadu elektráren zejména ve východní Evropě včetně ČR. Následně od srpna 2021 musí uhelné elektrárny plnit požadavky BAT (Best Available Technologies – Nejlepší možné technologie), to pro změnu vyřadí část uhlí v západní Evropě, kde bude obtížné získat výjimky a modernizace u amortizovaných zdrojů nedává smysl. A konečně v roce 2021 a 2022 hodlá Německo odstavit zbývající jaderné elektrárny, které loni dodaly 72 TWh elektřiny, což je přibližně hrubá spotřeba elektřiny v ČR. Německo ve stejném roce vyvezlo 45 TWh elektřiny. Nemusíme být skvělými matematiky, abychom začali trnout. Od roku 2022 tedy Německo bude muset elektřinu dovážet, zejména v zimních špičkách. Otázka je odkud, protože v té době budou s výjimkou ČR deficitní už téměř všichni. V situaci tlakové výše a inverzního počasí nad střední Evropou porostou okamžité ceny elektřiny do závratných výšek, klidně 1000 Euro za MWh, nebo i více. Naopak o větrných Vánocích bude klidně cena elektřiny blízko nuly nebo záporná. Pokud ale foukat nebude, tak se bude rodina na rozsvícení vánočního stromečku a šťastná dětská očička muset skládat…

Kdo zastaví tenhle začarovaný kruh regulací a dotací?

Je to klasická kaskáda! Dotace na obnovitelné zdroje vedly k propadu cen elektrické energie na spotovém trhu, to společně s penalizací fosilních paliv (EU ETS) přineslo nemožnost postavení ekonomicky návratného nového zdroje a dnes dokonce ztrátovost provozování již stojících konvenčních zdrojů, nebo zdrojů nových.  Dostavil se logicky nedostatek regulačního výkonu, rozevřené nůžky mezi cenou v době, kdy „fouká-svítí“ a cenou kdy „nefouká-nesvítí, což vede k záplavě kapacitních plateb, nebo jiných triků. Skladováním elektřiny se bude konečná cena nadále zvyšovat. Výsledkem bude enormní nárůst ceny silové elektřiny pro spotřebitele s očekávatelnými sociálními transfery řešícími energetickou chudobu. Kvadratura kruhu! Trh neexistuje, cena neodráží vůbec nic, natož vzácnost statku. Energetika je na jedné straně pod absolutní direktivou EU a na straně druhé se pomalu rozpadá do národních, centrálně řízených, dotovaných, kapacitně deformovaných, neefektivních a nekonkurenceschopných zelených skanzenů. Z fungující a relativně nezávislé české energetiky se stává „nemocný muž“, genderově korektně „nemocná žena“. Bod zlomu je dán citlivostí občanů na prázdné peněženky a případné blackouty – výpadky dodávek.

Takže máme věřit víc než Angele Merkel a jejímu „wir schafen das“ („to zvládneme“) Danieli Křetínskému z Energetického průmyslového holdingu (EPH), který nakupuje uhelné elektrárny a doly?

Angela udělala vždy před volbami nebo při sestavování koalic mnoho ústupků Zeleným, FDP, SPD. Navzdory předvolebním slibům ukončila jaderný program, aby zjistila, že nemá adekvátní substitut. Najela na dotovanou, novou, zelenou ideologii, způsobila rozmach OZE, přinesla Energiewende (Energetickou změnu) a Klimaschutzplan (Plán ochrany klimatu) s cílem redukovat výrobu z uhlí. Záhy přišla na to, že nemá bez přenosové soustavy jak ze severu na jih elektřinu z větru dostat bez ohrožení stability sítě a destrukce průmyslu. Tak exportuje přeshraniční větrné šoky do Bavorska přes Česko a naši robustní přenosovou soustavu, aniž by za to platila. I přicházejí ke slovu další dotace, neboli „kapacitní mechanismy“, které umožní držet v nerentabilní záloze systémové uhelné bloky pro stabilitu sítě. Německé cíle snižování emisí vykazují viditelný rozpor mezi sny a realitou. Angela, a spíše ti po ní, prostou extrapolací stávajícího tempa cíle snižování CO2 nedosáhnou. To nezvládnou! Pokud ano, tak na úkor svých sousedů. Drang nach Osten mírovou cestou… Králíci se z klobouku tahají jen v pohádkách nebo v „céčkových“ akčních filmech.

Takže sázíte spíš na Křetínského?

Ano, já věřím „šéfovi“ (Daniel Křetínský je zaměstnavatelem Mirka Topolánka – pozn. red.). Už proto, že v roce 2038 by mně mělo být 82 let a pokud se dožiji, budu mít jiné priority. Tímhle tempem ale budu mít v ruce znovu ebonitovou tyč a budu ji třít liščím ohonem. Nicméně vážně. Portfolio energetických zdrojů EPH je velmi diverzifikované. Nejen uhlí, ale i plyn, biomasa, jádro, hydro i OZE (obnovitelné zdroje energie). Moderní uhelné zdroje v Německu bude přenosová soustava a její operátor 50Hertz ještě dlouho potřebovat a v tomto smyslu je strategie EPH kupovat uhelná aktiva správná a perspektivní. Nejsou to oportunistické, ale zcela cílené, systematické nákupy v Británii, Itálii, Německu, Maďarsku, Slovensku a Česku. Jasně ukazujeme odpovědnost po ukončení uhelné produkce přestavbou zdrojů a substitucí paliva. Naposled třeba v Británii. Jsme dnes už tak velcí, že do naší mise musí patřit a patří zodpovědnost za zaměstnanost, regionální soudržnost a především energetickou bezpečnost.

Nebude německá  Energiewende  nakonec vítězstvím Ruska, protože Němci budou energii muset vyrábět ze zemního plynu? A proto také Nord Stream2

Samozřejmě. Bude to rusko-německé vítězství. Ale to jsme snad čekali, ne? V rámci prosazování plynu jako náhrady uhlí – což je nicméně řešení pro klima snižováním CO2 „nedostatečné“ a přírodní plyn bude muset být časem nahrazován syntetickým plynem (power to gas) a metano-vodíkovým palivem – se zvedla spotřeba plynu v Evropě mezi lety 2014 – 2017 z 486 na 569 Mld m3 za rok, přičemž dále rostoucí trajektorie spotřeby až na 680 Mld m3 za rok je dána právě vytěsněním uhlí v Německu. Zvýšení jde na vrub dodávek Gazpromu. Méně už z jiných zdrojů a LNG. Zvyšuje se závislost na dodávkách z Ruska se současnou geopolitickou tendencí v první fázi obejít Ukrajinu, potenciálně i střední a východní Evropu. Nord Stream II. je vrcholem pokrytectví německé administrativy. Na jedné straně prosazovat sankce proti Rusku, na druhé pragmaticky kolaborovat s Kremlem. Chucpe! Na linii Německo – západ Česka – Rakousko – Itálie se pomocí Nord Stream II a následné infrastruktury staví nová Iron Curtain, Železná opona. Nacionalistické a protiunijní tendence některých zemi Visegrádu tomu napomáhají. Z mentální bariery se pomalu ale jistě může stát znovu i bariera faktická. My Češi jako vždycky kolaborujeme s vítězem.

Matyáš Zrno

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme

200 Kč 500 Kč 1000 Kč