Dne 30. září 2022 podepsal ruský prezident Vladimir Putin výnos o nezákonné anexi částí Ukrajiny. Před podpisem Putin promluvil k televizním divákům a shromážděnému davu hodnostářů a úředníků, mezi nimiž byli i zástupci ruské pravoslavné církve.
Putin ve svém projevu nabídl historický příběh, který Rusko vykreslil jako náboženskou a kulturní baštu proti „hegemonii“ Západu. Aby vysvětlil, co má na mysli, odvolal se na Kázání na hoře a kritizoval „neskrývaný satanismus“… západních elit“:
„Opakuji, že diktatura západních elit je zaměřena na všechny společnosti a občany západních států. To je výzva pro všechny. Toto naprosté popření člověka, svržení víry a tradičních hodnot a potlačení svobody začíná nabývat rysů „obráceného náboženství“, neskrývaného satanismu. K odhalení falešných proroků Ježíš Kristus v Kázání na hoře řekl: „Po jejich ovoci je poznáte.“ Tyto jedovaté plody jsou již zřejmé lidem nejen v naší zemi, ale ve všech zemích, včetně mnoha západních.“
Jakou podobu má tento satanismus? Jak se to projevilo? Lze ji nalézt ve „zvrácenostech“, jako jsou sňatky osob stejného pohlaví a „operace na změnu pohlaví“, které vedou k „rozkladu a vyhlazení“ Ruska.
Ale nijak zvlášť mě nezajímá strašení a přehánění v Putinově projevu ani podobné útoky ruských – a nejen ruských – kritiků na Západ. Jejich hulvátství mluví samo za sebe.
Na Putinově odsouzení „západních elit“ mě zajímá jeho genealogie, tedy genealogie ruských tvrzení, že Západ a jeho vůdci jsou satanisté.
Imperiální boj Ruska proti „satanským silám“
Diskurz o tom, že Rusko je ve „svaté válce“ (священная война; tento termín se používal i pro „Velkou vlasteneckou válku“ v letech 1941-1945) proti satanským silám Západu, není nový. Jeho počátky sahají do posledních desetiletí vlády Petra Velikého (asi 1700-1725) a pravděpodobně do období rozkolu mezi staroobřadci a pravoslavnou církví v Rusku v 17. století.
Starověrci například zobrazovali cara Petra I., metropolitu Stefana Javorského a satana jako „nečisté duchy“, kteří kazí církev i stát (obrázek vlevo). V jejich představách a líčeních přišla zkáza Svaté Rusi ze Západu, z jeho cizí kultury a heretických (římskokatolických a protestantských) vyznání.
Po Napoleonově invazi do Ruska v roce 1812 získala tato diskuse nový význam a nový impuls. Jak před více než 30 lety poznamenala Janet Hartleyová, pravoslavní duchovní i laici pravidelně líčili Napoleona jako Antikrista a jeho Grande Armée jako „legie ďábla“.
Necelý rok po invazi vytvořil Ivan Terebenov karikaturu Napoleona, který se setkává se Satanem „po vypálení Moskvy“ (obrázek vpravo). Napoleon stojí uprostřed. U jeho nohou leží lebky, kosti a vojenská zbroj a duchové mrtvých ho trestají. Boží spravedlnost se vylévá na jeho hlavu. Napoleon ztrácí korunu, císařské jablko a žezlo. Vpravo jsou Satan, jeho služebníci a Smrt. Vlevo jsou zdroje osvícení a pravého křesťanství, přičemž pravé křesťanství představuje obraz ruské pravoslavné církve.
Obraz Napoleona jako Satanova služebníka se opakuje v postavě „Pierra“ Bezuchova, jedné z hlavních postav románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír. Na základě zednářského výkladu Zjevení Janova Pierre odhaluje pravý význam Napoleona: „[Byl] šelmou předpovězenou v Apokalypse.“ Poselství tohoto vyobrazení bylo jasné. Revoluční síly, které Západ rozpoutal v roce 1789 a které vyvrcholily Napoleonem, se spolčily se Satanem, který touží po zničení ruské křesťanské civilizace a celého křesťanstva.
Sto let po Terebenově rytině zobrazil ruský malíř Nikolaj Rorič během první světové války císaře Viléma II. jako Satana, který přináší smrt a zkázu nejen Rusku, ale i samotné Evropě. Při šíření „německého zla“ na kontinentu Vilém II. „divoce“ vraždí nevinné a „zlodějsky“ ničí města. Poselství je zde podobné zobrazení Napoleona. Jedině Rusko a jeho spojenci mohou zachránit civilizovaný svět před „nepřítelem lidstva“, tj. před satanismem vycházejícím ze Západu.
Takovéto zobrazování nepřátel Ruska jako satana nebo satanských sil bylo v Rusku v době carismu běžné a často se dostávalo do popředí v dobách válek, revolucí a nestability.
Na tomto historickém pozadí vznikla moje kniha Za zdmi kláštera: asketická revoluce v ruském pravoslavném myšlení v letech 1814-1914, v níž popisuji, jak se pravoslavná askeze vytvářela, aby odlišila Krista milující lid Svaté Rusi od ateistického, militaristického a imperialistického Západu.
Starý diskurz „západního satanismu“
Nevím, zda jsou tvrzení o satanistickém Západu v dnešním Rusku upřímná, nebo cynická. V mnoha ohledech nehraje žádnou roli. Důležité je, že tento obraz Západu v Rusku znovu rezonuje. Vidíme to v projevech ideologa Alexandra Dugina, v heslech herce Ivana Ochlobystina v ruské státní televizi a u státních úředníků, jako je Alexej Pavlov, asistent tajemníka Rady bezpečnosti, který nedávno vyzval k „odstátnění“ Ukrajiny.
Ozvěny tohoto tvrzení slyšíme ve slovech hlavního ruského muftího Talgata Tajuddina, který v červenci prohlásil, že současný konflikt „není konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou“, ale mezi „Západem a Východem“, a že ruská válka na Ukrajině „je ve skutečnosti vedena proti Antikristovi“.
Nakonec se s tímto diskurzem setkáváme i u ruských pravoslavných kněží a hierarchů, jako jsou protojerej Artěmij Vladimirov, otec Gennadij Caridze, murmanský metropolita Mitrofan (Badanin) a voroněžský metropolita Sergej (Fomin), kteří v dubnu obvinili Ukrajinu, že je „nástrojem… Satanovy práce na zničení křesťanské civilizace“.
Všechny tyto hlasy, včetně Putinova, mají společné to, že čerpají z hlubokého rezervoáru ruského (pravoslavného) myšlení o Západu, které následně určuje způsob, jakým různé části ruské společnosti interpretují a prožívají ruskou válku proti Ukrajině a, přinejmenším ve svém vlastním myšlení, ruskou válku proti „satanskému Západu“.
Patrick Lally Michelson, PhD, je docentem na katedře religionistiky na Indiana University Bloomington.
Článek vyšel na stránkách Nachrichtendienst Östliche Kirchen. Z němčiny přeložil P. Jan Krupa. Převzato z Deníku Postoj
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme