Zhruba každý desátý vyučující na vysoké škole v USA uvedl, že byl kvůli své výuce potrestán nebo mu bylo vyhrožováno potrestáním. Více než polovina vyučujících uvedla, že se obává ztráty zaměstnání nebo pověsti, protože někdo špatně pochopí něco, co řekli nebo udělali, vytrhne to z kontextu nebo zveřejní něco z jejich minulosti na internetu. Zhruba třetina vyučujících uvedla, že často mají pocit, že nemohou vyjádřit svůj názor na dané téma.
To jsou výsledku výzkumu, který proběhl mezi 1 491 vyučujícími na vysokých školách ve Spojených státech a týkal se jejich postojů ke svobodě projevu a akademické svobodě. Zjištění poskytují smíšený obraz o stavu akademické svobody mezi americkými vyučujícími. Pozitivní je, že většina dotázaných vyučujících podporuje široké pojetí svobody projevu a akademické svobody, odmítá přísné tresty pro kolegy, kteří se dopouštějí kontroverzních projevů, a staví se proti dehonestaci řečníků na akademické půdě. V porovnání s výsledky průzkumu mezi studenty jsou vyučující výrazně tolerantnější než studenti, které učí.
Zvát si hosty, se kterými neosuhlasím?
Většina vyučujících nebyla za svou výuku, výzkum nebo neakademické projevy disciplinárně potrestána nebo jim nebylo ze strany jejich katedry či univerzity vyhrožováno disciplinárním trestem. Přesto existuje vážný důvod k obavám. Většina vyučujících se obává ztráty zaměstnání nebo pověsti kvůli tomu, že někdo zkreslí jejich slova. Třetina se autocenzuruje z obav z reakcí zaměstnanců, studentů nebo administrativních pracovníků. Značná část vyučujících navíc podporuje mírnější postihy svých kolegů. Tato omezení zahrnují formální odsouzení určitých názorů, ale nepotrestání někoho za jejich vyjádření; vyšetřování kolegů za kontroverzní projevy a uplatňování společenského a profesního nátlaku, aby se kolegové zúčastnili povinného školení, s nímž vnitřně nesouhlasí.
Zhruba tři pětiny (61 %) dotázaných profesorů uvedly, že „univerzitní profesor by měl mít možnost svobodně vyjadřovat své myšlenky a přesvědčení na jakékoli téma“, a více než polovina (52 %) uvedla, že projev by měl být omezen pouze „v případech, kdy slova mohou podnítit fyzické násilí“.
V průměru 81 % vyučujících podpořilo povolení kontroverzních řečníků na akademické půdě, zatímco pro je jen 48 % studentů.
Více než polovina vyučujících (55 %) uvedla, že studentské pokřikování na řečníka není nikdy přijatelné. Čtyři z pěti se stejně kriticky vyjádřili o studentech, kteří blokují vstup na univerzitní půdu, a 92 % se takto vyjádřilo o studentech, kteří používají násilí k zastavení projevu na univerzitní půdě. Podíl studentů, kteří tvrdí, že tyto akce nejsou nikdy přijatelné, 38 %, 63 % a 80 %.
Zhruba každý desátý (11 %) vyučující uvedl, že byl kvůli své výuce potrestán nebo mu bylo vyhrožováno potrestáním, zatímco 4 % uvedla, že těmto důsledkům čelí kvůli svému výzkumu, akademickým přednáškám nebo neakademickým publikacím.
Povinná prohlášení
Liberální a konzervativní akademici mají výrazně odlišné názory na povinná prohlášení o rozmanitosti pro uchazeče o zaměstnání, na hodnotu politické rozmanitosti na akademické půdě a na to, kdy by měla být omezena svoboda projevu. Mají také velmi odlišné společenské a profesní zkušenosti na akademické půdě.
Akademici jsou rovnoměrně rozděleny v názoru na to, zda jsou Prohlášení o rozmanitosti, rovnosti a inkluzi (jde o jakousi progresivní variantu na souhlas se vstupem vojsk…) oprávněným požadavkem pro uchazeče o zaměstnání na univerzitě (50 %), nebo jsou ideologickým lakmusovým papírkem, který porušuje akademickou svobodu (50 %). Tři ze čtyř liberálních vyučujících podporují povinná prohlášení o rozmanitosti, zatímco 90 % konzervativních vyučujících a 56 % centristických vyučujících je považuje za politické lakmusové papírky.
Více než polovina vyučujících (52 %) uvedla, že se obává ztráty zaměstnání nebo pověsti, protože někdo špatně pochopí něco, co řekli nebo udělali, vytrhne to z kontextu nebo zveřejní něco z jejich minulosti na internetu. Tento pocit uvedly téměř tři čtvrtiny konzervativních vyučujících (72 %), 56 % umírněných vyučujících a 40 % liberálních vyučujících.
Významná část vyučujících (v rozmezí od 18 % do 36 %) podpořila, aby vedení jejich vysoké školy zahájilo formální vyšetřování jiných členů fakulty za jejich kontroverzní vyjádření.
Zhruba třetina (34 %) vyučujících uvedla, že často mají pocit, že nemohou vyjádřit svůj názor na dané téma, protože by na to reagovali studenti, kolegové nebo vedení. Tento pocit má i pětina studentů.
Autocenzura
Procenta vyučujících, kteří uvedli, že je velmi nebo extrémně pravděpodobné, že se budou autocenzurovat v různých kontextech, se pohybovala od 25 % (v akademických publikacích) do 45 % (na sociálních sítích). Pouze 8 % všech vyučujících uvedlo, že autocenzuru neprovádí v žádném ze čtyř kontextů, na které byli dotazováni.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!