Stojíme na rozcestí

Stojíme svým způsobem na jakémsi rozcestí. Někteří zjevně totiž usilují o to, aby nedávná, jistě velmi smutná událost, která se stala v Teplicích, byla účelně ideologicky zneužita. A to jak ke společenským a politickým změnám dle svého gusta v naší společnosti, tak pro určitou paralyzaci policejních a bezpečnostních složek. Přesně tak, jak to nyní stále více vidíme v USA.

Nehodnoťme ani onen konkrétní policejní zákrok, který rozpoutal jak u nás v ČR, tak i v mezinárodním měřítku takové debaty a někdy i emoce. Zaměřme se na jiné, tedy na ony tak rizikové tendence, které se i v naší zemi, která je zcela zatím v tomto bezproblémovou a dokonce patří mezi vůbec nejbezpečnější státy světa, žel nyní objevují.

Tak už to prostě je…

V každé zemi – a u nás tomu tak je, by měla být policie, placená každým z nás a jeho daní právě tím, co zajišťuje bezpečnost. Prostě udržuje pořádek, chytá lumpy, vyšetřuje trestné činy. Vlastně udržuje určitý řád, společnost chrání před těmi špatnými a vynucuje dané zákony.

Je jasné, že toto jednak není lehké a taktéž, většinou jí to nějakou velkou oblibu ve společnosti nepřináší. Bodejť, když nás odněkud (a nám se zdá kolikrát, že zbytečně) vykazují, nepouští, buzerují nás za lékárničku při silniční kontrole, atd. Prostě, z podstaty věci jde o restriktivní orgán, co nás svým způsobem vždy nějak omezuje a běžný občan obvykle po setkání s policistou nebude mít pocity sympatií a vděku, jako po setkání s hasičem či záchranářem/zdravotníkem. Tak už to prostě je…

Také ale ti sami, tedy policisté, pak jedou co největší rychlostí tam, „odkud lidé utíkají“. Tedy, kde lidé potřebují pomoci a kde jim jde o jejich životy. A životy své pak v rámci své nebezpečné a mnohdy i dost nevděčné profese pro nás všechny riskují, tak jako v málokterém povolání a též je, pro ochranu nás všech a celé naší společnosti, ztrácejí. Tedy, platí cenu vůbec nejvyšší a ze své služby se už občas některý z nich nevrátí ke své ženě a dětem. Přesně jak jim káže jejich přísaha, kterou při nástupu složili, s dovětkem „položí i život…“. Někdo řekne, „ať tedy jdou dělat něco jiného“. Ano. To mohou. Dokonce někdy, zvláště teď v době nízké nezaměstnanosti, totiž dostanou i třeba v kase supermarketu ne nepodobný plat, jako mají někteří z nich nyní. A většina z nich to neudělá. Díky Bohu.

I policisté jsou různí

V průběhu svých patnácti let, kdy jsem působil u Policie ČR, potkával jsem tam své kolegy různé. Pilné či línější. Ochotné, či arogantní. Laxní ve své službě, anebo nadšence, co to dělali doslovně srdcem a brali to ne jako jen nějaké povolání, ale doslova poslání. Jde o skladbu lidí, podobnou v jako každém jiném povolání a povahy se pochopitelně projevují i zde. Tak i tady narazíte s prominutím na vola, stejně jako na neuvěřitelně úžasného chlápka (či ženskou v uniformě, pardon, nezapomínejme na ně!). Zkrátka, každý stát a společnost má takovou policii, jen nakolik do ní hodlá investovat. A věřte (a mohu porovnat ohledně svého instruktorského působení u bezpečnostních složek celého světa) my máme policii (s porovnáním se zahraničím) velmi dobrou.

Proč to vše píšu? Protože nyní se zde znenáhla objevují trendy, které jsme mysleli, že sem přijít nemohou. Hle, už je to tu. Tedy záměr určitých lidí pod záminkou kritiky určitého policejního zákroku prosadit své vlastní ideologické a politické cíle. A to mazaně, zastrašením společnosti hesly o „rasizmu a diskriminaci“. Chceme ale, aby se při policejním rozlišovala barva kůže či etnicita přestupce či pachatele? Chceme, jak to vidíme ve světě, aby určitá minorita se neoficiálně prohlásila za beztrestnou – a policisté, kteří nechtějí mít (i existenční) problém, raději „koukali jinam“?

Komu tím prospějeme?

Kam to totiž vše též vede? Nejen nakonec k hořícím ulicím, vypáleným domům a autům, vyrabovaným obchodům, ale i k onomu úmyslnému paralyzování bezpečnostních a policejních složek, které pak jen raději takovému dění bezmocně přihlíží či na místo a do postižených čtvrtí a rozličných no-go zón raději ani nejedou. Anebo, pod tlakem několika uřvaných aktivistů a tlakem levicových médií poručí politici policejním sborům se stáhnout z celých částí měst a nechat tamní občany napospas bezvládí a nekontrolovatelnému násilí. Člověk si pak říká, kam to vše má vlastně vést? Jakémusi snad cílenému chaosu? Tedy Cui bono? Komu v prospěch?

Za ochotu nést nepříjemnosti policejní služby a každodenní riskování života pak zde ještě politici, zatlačení celkovým vývojem do kouta, hrozí omezením či zrušením policie. Někdo řekne, to se přeci děje daleko, až v USA – ale je to věřte už zatraceně blízko. A byla jen otázka času, kdy to dorazí k nám. V Berlíně, nyní ovládaném neomarxistickými politiky již kupříkladu policista musí na požádání (v rámci jakési presumpce viny) prokazovat, že jeho služební úkon či zákrok „nebyl rasistický“. To se pak špatně bojuje proti závažné trestné činnosti, z největší části tam páchané právě minoritami.

Mimochodem, včera už vyjela Pirátská strana s bannery, kde prohlašují že „na romských životech záleží“. Člověk na to prostě zírá. Sakra, na jiných životech snad nezáleží? Vždyť proboha, právě toto prohlášení je vlastně tak rasistickým. Prostě naplno prohlasme: NA VŠECH ŽIVOTECH ZÁLEŽÍ! Pokud toto třeba už nevnímají v hysterické atmosféře za oceánem, postavme se tomuto nejen naprosto rasistickému, ale i pro bezpečnost naší země nebezpečnému trendu i my. Prostě, ať policista zakročí stejně, tedy zákonně, přiměřeně, úměrně situaci, ale s potřebnou razancí – a to ať je ten pachatel trestné činnosti proti němu bílý, černý anebo třeba modrofialový, ne? A jestli policisté snad selžou, pochybí nebo nějak překročí své pravomoci, ať jsou vyšetřováni, stíháni a třeba i potrestáni…

Pozor na deziluzi!

Je nyní jen na nás, zda to necháme vše dojít takto daleko a jen přihlížet tomu, že lidé co slouží u policie, vším znechucení, pak přestanou kriminalitu prostě řešit – anebo masově policejní řády opouštět, jako je tomu například nyní v USA. Nedejme prostě dojít k tomu, aby policista v budoucnu snad rozdílně zasahoval (či nezasahoval) s ohledem na barvu kůže, etnicitu, či třeba náboženství dotyčného. Protože opakujeme, to je vlastně nejen cesta do doslovných pekel, ale je to i ten největším rasizmus, který může být.

Prostě, chraňme ty, co nás ve své službě chrání. A buďme jim do budoucna oporou… Věřte, že to děláte ne pro ně, ale především pro sebe a své blízké…

Autor je dlouholetý policejní výcvikový instruktor.

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010  Děkujeme