Evropská komise bude rozhodovat a členské státy nebudou odmlouvat. A budou platit. I tak se dá shrnout nejnovější požadavek EK na získání dalších pravomocí.
Evropská komise si řekla o to, aby mohla řídit celou evropskou energetiku. Nepředložila však žádnou dopadovou studii. Česká média o požadavku mlčí.
Ve jménu „války s oxidem uhličitým“ si Evropská komise řekla o zcela zásadní pravomoci. Členské státy EU by ji pak v této oblasti prakticky nemohly korigovat. Na podání připomínek mají přitom státy čas pouze do půlnoci 22. května.
Při schválení požadavku dojde například k tomu, že teze o jednotném trhu by byla důležitější, než dostatek energie v jednotlivém členském státě či státech. Rozhodovalo by se v Bruselu, ale platily by státy. Samosprávy by byly z rozhodování o umístění staveb prakticky vyloučeny. Ekonomická kritéria by se přestala brát v úvahu. Před těmito a dalšími důsledky splnění požadavku Evropské komise varuje české poslance a senátory think-tank Realistická energetika a ekologie, jehož členy jsou energetici, univerzitní profesoři, atomoví fyzici i ekologové (text zde).
„Evropská komise (EK) dala k urychlenému vyjádření členským státům EU návrh Nařízení evropského parlamentu a rady, kterým se stanoví rámec opatření k posílení evropského ekosystému výroby produktů s nulovou čistou technologií (Net Zero Industry Act) (Text s významem pro EHP) 2023/0081 (COD). Jeho cílem je urychlit zavádění opatření spojených s Green New Deal a Fit for 55 a přenést rozhodovací pravomoc z úrovně členských států na úroveň EK.“
A jak zdůvodňuje svůj požadavek Evropská komise?
„Cílů návrhu nemohou dosáhnout členské státy samostatně, protože problémy jsou přeshraniční povahy a neomezují se na jednotlivé členské státy nebo jejich část. Navrhovaná opatření se zaměřují na oblasti, v nichž má jednání na úrovni Unie prokazatelnou přidanou hodnotu vzhledem k rozsahu, rychlosti a působnosti potřebného úsilí… Pro dosažení cíle v oblasti kapacity pro zachycování CO2 v Unii v rámci druhého pilíře je nutná koordinovaná akce na úrovni Unie, která podpoří úsilí na vnitrostátní úrovni.“
Podle think-tanku se však toto tvrzení nezakládá na pravdě. Protože emise oxidu uhličitého klesají v prostoru EU i bez toho, že by komise měla požadované nové pravomoci. „V současnosti žijeme v realitě, kdy se emise CO2 (eq) v Evropě vyvíjejí příznivě i bez toho, aby si EK přivlastňovala právo být nadřazena rozhodnutími vládám svrchovaných členských států,“ upozorňují ve svém dopise. Upozorňují současně i na to, kde leží důvod skutečnosti, že celkové světové emise oxidu uhličitého navzdory snaze států EU stoupají.
„V dosud méně rozvinutých zemích emise prudce stoupají a bude tomu tak i v příštích letech, protože fosilní paliva jsou pro tyto země jediným dostupným způsobem zvyšování životní úrovně obyvatelstva,“ konstatují. Za méně rozvinuté země přitom pařížská klimatická dohoda, od které se unijní plán Green Deal odvíjí, považuje i Čínu. Ta má bezesporu plno méně rozvinutých oblastí, ale stejně tak má obrovské oblasti, jež si svou rozvinutostí minimálně nezadají s evropskými státy, nebo USA. V součtu každopádně tato země produkuje více než 30 procent světových emisí oxidu uhličitého. A jeho produkci bude dále zvyšovat ještě minimálně do roku 2030. Klesající produkce celé EU je přitom někde mezi 7-8 procenty.
Přes popsanou zjevnou emisní disproporci předkládá EK dosud nemyslitelné požadavky. „Povolení (stavební a jiná) pro nulovou čistou technologii budou vydávána nově zřízeným centrálním orgánem a místní samosprávy budou z rozhodovacích pravomocí vyňaty a obejity,“ varuje Realistická energetika a ekologie před článkem 4 požadavku EK. Záměry komise ilustruje i článek 12, ve který think-tank popisuje takto: „Projekty s nulovou čistou technologií budou automaticky mít statut veřejného zájmu převažujícího nad lokálními zájmy obyvatel, ochrany přírody a dalšími“. To v kontextu Green Dealu znamená například instalaci bateriových úložišť, fotovoltaických farem, nebo stožárů větrných elektráren. O dalším plánovaném omezení možností samospráv pak vypovídá článek 13, který pro jejich reakce stanovuje krátké lhůty. Jejich nedodržení se pak bude brát jako souhlas.
Autoři dopisu konstatují, že přijetí požadavku Evropské komise by v otázkách Green Dealu a navazujícím souboru opatření Fit for 55 znamenalo zákaz rozhodování na úrovni členských států a striktní plnění příkazů z Bruselu. Což text dokumentu rady potvrzuje. Přitom, přestože, že má tento požadavek tak zásadní dopad na suverenitu členských států, neprovedla k němu EK analýzu dopadů, což je v podobných případech její povinnost. Komise absenci povinné analýzy zdůvodňuje tím, že důvodem je naléhavost takového kroku.
„K tomuto návrhu není přiloženo formální posouzení dopadů. Vzhledem k naléhavosti jednání z výše uvedených důvodů nemohlo být posouzení dopadů provedeno v časovém rámci, který byl k dispozici před přijetím návrhu. Analýza a veškeré podklady budou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise, který bude zveřejněn nejpozději do tří měsíců od zveřejnění návrhu.“
Protože je lhůta na předložení námitek k požadavku do 22. května, znamená to, že analýzu by komise zveřejnila až po jejich uzávěrce. Komise tak opakovaně porušuje své povinnosti, protože povinnou dopadovou studii nepředložila ani v případě souboru opatření Fit for 55.
Převzato z iuhli.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme