Vytěsňovanou víru v Boha v Evropě a Severní Americe nenahrazuje racionalita a věda, ale zmatená ideologie s cílem zničit to, co se budovalo po staletí, píše Tímea Hajdú pro maďarský židovský web Neokohn. Z maďarského originálu Hogyan hódította meg a nyugati világot az új progresszív vallás? přeložila Lucie Sulovská.
Před několika týdny byla světoznámému etologovi Richardu Dawkinsovi odňata cena Americké humanistické asociace za rok 1996. Organizace tvrdila, že Dawkins v poznámce na Twitteru zapochyboval o transgenderismu.
Tisk odebrání ceny nevěnoval mnoho pozornosti, protože Dawkins, ateistický guru, kdysi oslavovaný jako rocková hvězda, byl v posledních letech vytlačen z hlavního proudu. V roce 2017 měl například vystoupit na Kalifornské univerzitě v Berkeley, ale organizátoři akci zrušili kvůli obvinění z islamofobie.
Noví ateisté, jejichž popularita kulminovala po roce 2000, považovali náboženství, a zejména křesťanství, za svého největšího nepřítele. Psali a řečnili s hlubokým opovržením o věřících, jejich debaty s oponenty plnily koncertní sály. Hnutí nemohlo nevnímat příznivý vítr v zádech, protože Bůh byl již takřka vyštván z veřejného života a západní společnosti stále více odmítaly židovsko-křesťanské hodnoty.
Hlásalo se, že pokud lidé nadobro opustí víru svých předků, zvolí si pro sebe racionalitu a vědu. To se však nestalo. Prázdnotu po Bohu nahradila progresivní „woke“ ideologie, která se v každém ohledu podobá silně bigotnímu, vylučujícímu náboženství orientovanému na jednotlivce a uspokojení jeho tužeb.
Toto hnutí vytlačilo sebevědomé zastánce nového ateismu ze scény.
DUTÁ NÁDOBA
Uplynulé dekády byly v západním světě dekádami deziluzí. Komunismus padl, ale krásný nový svět nepřišel, otevřený globální trh umožnil státům zbohatnout, ale nebývalá prosperita nezabránila pokračujícímu politickému chaosu. Politika narazila do zdi, sice byla zajištěna občanská práva všem a vybudován štědrý sociální stát, ale lidé jsou z nějakého důvodu nespokojenější než kdy dřív. Britský autor Douglas Murray tento proces popisuje ve své knize Šílenství davů:
„Všechna velká vyprávění o našich životech se zhroutila v posledním čtvrtstoletí. (…) Především jsme se definitivně odpoutali od náboženského vysvětlení naší existence, které jsme již od 19. století přijímali stále méně. V minulém století se pak namísto náboženství dostaly do popředí sekulární naděje, reprezentované různými politickými ideologiemi. A ve druhé polovině dvacátého století jsme dospěli do postmoderní doby, která se vyznačuje obecnou nedůvěrou k velkým vyprávěním.“
To vše podle Murrayho vedlo ke vzniku nového náboženství, jehož hlavním cílem je „sociální spravedlnost“ a jehož prostředkem je „politika identity“.
Sám Murray se považuje za agnostika, ale říká, že člověk nemusí být věřící v náboženském smyslu slova, aby uznal pozitivní přínos západní civilizace založené na židovsko-křesťanských hodnotách. Je to civilizace, která po staletích krveprolití, útlaku a moře bídy nabídla lidem širokou škálu svobod. Západní demokracie však stále více ustupují ideologům, kteří otevřeně vyzývají k demontáži této civilizace.
Důležitou otázkou je, proč onu „prázdnotu“, kterou Murray popisuje, nezaplnili neo-ateisté. Richard Dawkins, Daniel Dennett, Christopher Hitchens a Sam Harris se po léta těšili obrovské popularitě. Mladí lidé ze sekularizovaných rodin, kterým se dostalo vzdělání na levicových univerzitách, hltali plnými doušky jejich slova o vesmíru beze smyslu. Dawkins a jeho soudruzi nabízeli „racionalitu“ a vědu jako alternativu k náboženství. Rabíni a křesťanští apologeti, kteří s nimi polemizovali, však nikdy nepopírali význam rozumu ani vědy; pouze tvrdili, že rozum a věda zkrátka nemohou zodpovědět nejdůležitější otázky lidské existence, jako například: Proč tu jsem? Kdo jsem? Proč existuje zlo? Proč musím zemřít?
Všichni prohlašovali, že náboženství je škodlivé. Dawkins označil křesťanskou výchovu za naprosté zneužívání dětí, které by mělo být zakázáno. Tvrdili, že bez náboženství by většina konfliktů vymizela. I mnozí levicoví myslitelé, jako například slovinský filozof Slavoj Žižek, označovali jejich přístup za povrchní.
Nejlepší filozofové 19. století strávili spoustu času úvahami o tom, co by se stalo, kdyby se uznávané náboženské systémy zhroutily, ale nedošli ke stejným pozitivním závěrům jako Dawkins.
Britský novinář Peter Hitchens ve své knize The Rage Against God z roku 2010 napsal, že problém spočívá v tom, že v minulosti se ukázalo, že když Bůh ze společnosti zmizí, jeho místo zaujme stát. Každý ateistický stát od Sovětského svazu po Čínu nakonec nahradil náboženství kultem osobnosti a diktaturou.
Jedna z největších Hitchensových debat s jeho vlastním ateistickým bratrem Christopherem se týkala toho, co je zdrojem lidské morálky. Podle Petera, pokud je původcem morálky člověk, pak ten si dříve či později začne morální zákony utvářet podle vlastního uvážení. Neo-ateisté naopak tvrdili, že absolutní morální zákony nejsou vázány na Boha a zůstanou zachovány, i kdyby byl Bůh odstraněn, protože lidská morálka je v podstatě výsledkem evoluce.
Protože židovsko-křesťanská morálka za tisíce let své vlády nad západním světem pronikla do zákonů, literatury a vlastně každého aspektu života společnosti, lidé ještě dlouho ze setrvačnosti žili podle hodnot, které jim byly vštěpovány, přestože v jejich zdroj již nevěřili. Důsledky sekularizace se však začínají stále více projevovat a nezdá se, že by západní svět směřoval k racionálnímu, liberálnímu ráji.
VŠECHNY RYSY KULTU
Americký ortodoxní autor Ben Shapiro v knize The Right Side of History popisuje, že nové náboženství je založeno na zcela subjektivních „pravdách“, které se neustále mění. Zpochybňuje vědu jako takovou, nebo se ji snaží zapřáhnout do služeb své ideologie. Pochybuje se o tom, že existují ženy a muži, že existuje něco jako objektivní poznání. Vědecké obory jsou na amerických univerzitách „dekolonizovány“, matematika je prohlašována za rasistickou apod.
Izraelský filozof Yoram Hazony nedávno v reakci na debatu, zda se matkou může stát pouze žena, napsal: „Už třicet let říkám, že pokud budeme věřit pouze v ‚racionalitu‘ a zavrhneme tradici, lidé uvěří kdejaké hlouposti a toxicitě.“ Teologové vždy tvrdili, že pokud člověk nebyl stvořen jako inteligentní bytost, ale je výsledkem evolučního procesu, jak by mohl rozumově uchopit vlastní existenci?
Noví ateisté na tento argument reagovali pohrdavě, protože sami neměli v úmyslu zpochybňovat vědu, ale objevilo se nové hnutí, které právě toto dělá.
Shapiro ve své knize označuje progresivní ideologii za jakési „nové pohanství“, jehož hlavním obětním beránkem je „bílý utlačovatel“. Zajímavé přitom je, že tímto utlačovatelem není běloch, který je reálně u moci, viz bílí členové Demokratické strany, bílí páni z Wall Streetu nebo bílí technologičtí miliardáři. Skutečným bílým utlačovatelem je chudý Trumpův volič, křesťanský pekař, který nechce upéct dort na homosexuální svatbu, nebo policista, který denně nasazuje svůj život.
Tato nová ideologie funguje jako náboženství. Pořádá shromáždění ve formě demonstrací, přejímá pro sebe náboženské rituály, jako je pokleknutí, a dokonce má své svaté, jejichž jména zaznívají ve veřejných litaniiích. Namísto kříže používá k označení příslušnosti svých členů duhově zbarvený rámeček na Facebooku či emotikon černé ruky sevřené v pěst. Nutí své členy k povinnému vyznání víry, když musejí neustále dokazovat, že jsou „spojenci“ těch, kteří mají „status oběti“.
Jsou tu i kacíři, kteří mají být vyhnáni, pochytáni v online honu na čarodějnice a podrobeni rituálnímu ponižování ze strany davu. Progresivní náboženství dokonce hlásá zkázu v podobě „klimatické katastrofy“. Lidé musejí neustále odčiňovat „zničení životního prostředí“ svými předky a této blížící se apokalypse mohou samozřejmě zabránit pouze volbou antikapitalistických levicových politiků.
Shapiro píše, že progresivní ideologie nevěří, že člověk má moc nad svým osudem, a povyšuje subjektivitu na objektivní pravdy. To je rovněž ukázkou selhání rozumu jako potenciální náhrady náboženství. Tato ideologie se v západním světě prosazuje politicky i společensky. Pokrokové náboženství se na mnoha místech spojuje s utopickým pohledem na člověka, který vidí veškerá řešení ve vědeckém pokroku.
A vylučující povaha této ideologie odsouvá stranou ty, kteří pomáhali rozložit židovsko-křesťanskou civilizaci, aniž by si uvědomovali, že řežou vlastní větev.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!