Řízení s Německem?

Mimořádně zajímavé věci se dějí kolem rozhodnutí německého ústavního soudu. Na začátku byly celkem čtyři ústavní stížnosti od německých politiků, z nichž nejznámější jsou asi bývalý předseda AfD Bernd Lucke a Peter Gauweiler z bavorské CSU.

Politikům se nelíbil tzv. public sector purchase programme (PSPP), v rámci nějž Evropská centrální banka (ECB) nakupuje prostřednictvím centrálních bank jednotlivých zemí dluhopisy z různých států EU a snaží se tak podporovat ekonomiku eurozóny. Tento program v roce 2018 posvětil i Evropský soudní dvůr (EJC).

Podle stěžovatelů banka překročila své pravomoci, když prováděla fiskální politiku a financovala členské státy bez svolení německé vlády a parlamentu. Druhý senát německého ústavního soudu dal stěžovatelům v některých bodech za pravdu; k přímému financování nedošlo, ale program je částečně v rozporu s německou ústavou, ECB musí do tří měsíců prokázat, že nákupy jsou nutné a přiměřené, v opačném případě se německá centrální banka musí z programu stáhnout.

Německý ústavní soud také v odůvodnění tvrdě zkritizoval předchozí rozhodnutí EJC, které bylo podle něj svévolné, mimo rozsah jeho pravomocí a odporovalo běžným postupům. Evropská komise obratem vzkázala, že evropské právo je nadřazené právu členských států, ergo EJC je nadřazený německému ústavnímu soudu.

Jenže s tím německý ústavní soud vyjádřil jistý nesouhlas, viz:

„Pokud by členské státy mohly jednoduše rozhodovat – skrze svoje vlastní soudy – o platnosti rozhodnutí EU, mohlo by to podkopat prioritu evropského práva a ohrozit jeho jednotnou aplikaci. Ale pokud by se členské státy zdržely jakékoliv možnosti přezkoumat, zda nedochází k překračování pravomocí, daly by tím orgánům EU výlučnou moc rozhodovat o Smlouvách, a to dokonce i v případě, kdy EU přijme interpretaci, která by ve své podstatě znamenala změnu smluv nebo rozšíření smluvně daných kompetencí.“

Přeloženo do lidské řeči: EU stále není federace a EJC neplní funkci federálního soudu. Členské státy odevzdaly EU pouze vymezenou část pravomocí, nikoliv všechny, a musí hlídat, zda je nepřekračuje.

I další dění je zajímavé a svým způsobem paradoxní. Německý europoslanec (za Zelené) Sven Giegold napsal německé předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové dopis, v němž vyzývá k zahájení řízení proti Německu kvůli porušení smluv.

Předsedkyně EK mu odpověděla, že po analýze nálezu budou podniknuty další kroky a ve hře je i možná procedura proti Německu, neboť „měnová politika Unie je její výlučnou záležitostí. Evropské právo má přednost před národním právem a rozsudky Evropského soudního dvora jsou pro všechny národní soudy závazné.“

Autor je poslancem Evropského parlamentu za ODS. je členem skupiny Evropských konzervativců a reformistů 

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme
200 Kč 500 Kč 1000 Kč