Maraton jednání na konferenci OSN o klimatu v Glasgow provázelo intenzivní soupeření médií o upoutání pozornosti čtenářů, posluchačů a diváků co nejsenzačnějšími zprávami. Od COP26 uplynuly tři týdny a v Paříži se konala, s nesrovnatelně menším zájmem médií, Světová jaderná výstava (World Nuclear Exhibition – WNE). Přitom právě tahle výstava je možná indikátorem pro pochopení toho, že nesmírně obtížný zápas proti rostoucím a nevratným dopadům klimatických změn se bez jaderné energie prostě neobejde. Objektivní realita sice pozdě, ale přeci postupně přebíjí iracionální, ideologický, někdy až nábožensky fanatický odpor proti jaderné energii, v naprostém rozporu s objektivními a měřitelnými fakty.
Už v Glasgow byl pro zkušené pozorovatele patrný posun, jakýsi návrat jaderné energie z vyhnanství. Na žádné z předchozích konferencí COP neměla jaderná energie tolik prostoru a netěšila se takové pozornosti, jako v Glasgow. To je z mého pohledu jeden z nejpozitivnějších výsledků této konference.
WNE je samozřejmě jen o jaderné energii, o technologiích, o inovacích, o byznysu. Klimatická krize a hledání cest k náhradě fosilních paliv, představujících stále 83 % globální spotřeby primární energie, jsou hlavním motorem nového zájmu o jadernou energii a její rozvoj.
I když už to bylo čtvrté vydání WNE (tentokrát o rok zpožděné kvůli pandemii), zahajovacího ceremoniálu se poprvé zúčastnili dva eurokomisaři: komisařka pro energetiku Kadri Simsonová, která hovořila o ožehavé otázce zelené taxonomie v Unii, a komisař pro vnitřní trh, Thierry Breton.
Panel řečníků na zahajovacím ceremoniálu byl docela impozantní. Tón udal hned na začátku Fatih Birol, generální ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA): „ Jaderná energie se vrací!“, konstatoval a dodal: „Politicky, ekonomicky, technologicky je jaderná energie zpět.“ Je to názor, který sdílí francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire: „Pro francouzský jaderný průmysl nastal čas nového dobývání pozic,“ oznámil.
„Jaderná energie nyní poskytuje třetinu světové čisté energie. Dekarbonizace globální ekonomiky bude bez jaderné energie obtížná, ne-li nemožná,“ říká pro změnu Rafael Grossi, generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Pro Le Maira je jaderná energie dokonce „základní kámen pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, po boku obnovitelných energií“. Zdůrazňuje, že obnovitelné zdroje a jaderná energie jsou „komplementární a nezbytné“ a poukazuje na neplodnost diskusí, které staví proti sobě různé formy nízkouhlíkových energií.
Šéf IEA pak připomíná, že „nejlevnějším zdrojem čisté energie“ je prodloužení doby života existujících jaderných bloků. Potom bude třeba je nahradit novými a opřít se o inovativní technologie a malé modulární reaktory pro dekarbonizaci jiných průmyslových odvětví, než je výroba elektřiny. A jak jsme u jeho projevů zvyklí, správně upozorňuje na to, že „ještě není vyhráno, jaderný průmysl musí dokázat svou schopnost dodávat včas a podle rozpočtu“.
Kdo to zaplatí?
Rozšíření „flotily“ jaderných elektráren a výstavba nových reaktorů, stejně jako globální transformace energetiky v Evropě, budou vyžadovat značné finanční prostředky. Kadri Simsonová uvedla, že „Evropská unie je vůči různým energetickým technologiím neutrální. To však znamená věnovat pozornost přínosu, který může každý z nich přinést k dosažení našeho hlavního cíle, dekarbonizovaného, plně integrovaného a bezpečnějšího energetického systému do roku 2050. A to včetně jaderné energie.” A dále říká: „Potřeba inovací a cílů uhlíkové neutrality staví jadernou energii do centra energetické transformace, a proto je zásadní otázka zahrnutí jaderné energie do zelené taxonomie (klasifikace zelených aktivit v Evropě) nebo do přechodné taxonomie.“ Přítomné ujistila, že už příští týden bude předložen tzv. delegovaný akt v přenesené pravomoci týkající se této otázky. Taková slova jsem z úst eurokomisařky dosud neslyšel.
Otázka zahrnutí jaderné energie do zelené taxonomie má zásadní význam (nejen) pro Francii. „Bylo by nezodpovědné, kdyby jaderná energie nebyla v evropské taxonomii považována za bezuhlíkovou energii,“ reaguje na její slova francouzský ministr Le Maire.
Strategický význam
Tón byl tedy dán už na politické úrovni při zahajovacím ceremoniálu. Přenesl se pak do desítek „kulatých stolů“, krátkých přednášek, technických a obchodních diskusí, podepsaných dohod o spolupráci a smluv, mimo jiné i mezi skupinou významných českých firem a francouzskou EDF. Dlouho jsem neviděl tolik optimismu, ale i pocitu odpovědnosti a odhodlání přispět k řešení snad největšího problému, před kterým kdy lidstvo stálo jako celek – snížení závislosti na fosilních palivech, bez kterých se současná civilizace zatím neobejde. Úkol je to gigantický a pokud politikové pochopí strategický význam jaderné energie a jaderný průmysl přijme tuto výzvu, bude to vyžadovat radikální vědecko-technickou a průmyslovou transformaci.
Nesmíme ale opomenout geopolitickou dimenzi jaderné energie. Po mnoha desetiletích je znovu v popředí zájmu vlády USA. Spojené státy si uvědomily, že postupně ztrácejí vedoucí pozici v tomto strategicky důležitém oboru, že Čína i Rusko vlastně nikdy nepřestaly stavět jaderné elektrárny, vyvíjet technologie pro nové aplikace jaderné energie a pro uzavření palivového cyklu. Bidenova administrativa si dala za cíl ztracené pozice znovu získat a obnovit americký jaderný „leadership“ ve světě. Do jaderného výzkumu a vývoje investuje miliardy dolarů.
A Evropská Unie? Po sedmdesáti letech je energie znovu zásadní pro samotnou další existenci Evropské Unie. Strategická otázka energie, která Evropu původně spojila, ji dnes rozděluje. Mnoho členských států EU vidí v jaderné energii díky její unikátní energetické hustotě a bezemisní výrobě tepla a elektřiny naprosto nezbytný nástroj ke snížení spotřeby fosilních paliv, k vytvoření reálné šance dosáhnout uhlíkové neutrality a zabránit klimatické katastrofě. Tento názor zastávají dnes už všechny ostatní velmoci, všechny významné vědecké a odborné instituce. Jen hrstka členských států EU, mezi nimi však ten ekonomicky nejsilnější, se nadále tvrdošíjně staví proti jaderné energii a proti jejímu zařazení do zelené taxonomie.
Doufejme, že přítomnost i projevy eurokomisařů na WNE jsou signálem, že i Evropská Unie se vydá cestou racionality. Důkaz bychom měli mít už tento týden v novém delegovaném aktu.
Autor je bývalý ředitel divize jaderného rozvoje v ENGIE (Francie)
Vyšlo v Info.cz
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!