Zatímco ve Velké Británii soudy začínají přitvrzovat při trestání radikálních klimaaktivistů, v Německu se jedno z největších klimatických hnutí vyslovilo pro zrušení demokracie.
Ve Velké Británii soud odsoudil dva muže k několika letům vězení.
Na tři roky jde do vězení čtyřicetiletý aktivista, jeho čtyřiatřicetiletý spolupachatel byl odsouzen na dva roky a sedm měsíců.
Oba jsou členy organizace Just Stop Oil a minulý rok pomocí profesionálního horolezeckého vybavení vylezli na most přes řeku Temži do výšky 60 metrů. V důsledku jejich „protestu“ musel být most na 40 hodin uzavřen.
Soudce drakonický rozsudek odůvodnil tím, že má odradit od podobných činů.
„Musíte být potrestáni, aby to ostatní od těchto činů odradilo,“
řekl odsouzeným.
Počet trestných činů roste
Hnutí Just Stop Oil patří mezi nejradikálnější z ekologických hnutí. Pozornost vzbudilo již svými útoky na umělecká díla v různých evropských galeriích.
Útok na obraz Slunečnice nizozemského malíře Vincenta van Gogha v Londýně, byl první svého druhu a našel si příznivce v mnoha evropských zemích.Vzhledem k tomu, že je obraz umístěn za ochranným sklem, zůstal i přes útok nepoškozen, aktivisté však poškodili jeho rám.
Při dalším incidentu se aktivisté přilepili na rám jiného obrazu téhož malíře. Přestože ani v tomto případě nebyl van Gogh poškozen, poškodilo lepidlo rám z 18. století.
„Shledávám vás oba vinnými z trestného činu poškození cizí věci, a ačkoliv nebylo přímým úmyslem způsobit škodu, učinili jste tak z nedbalosti.“
Vynesla soudkyně Neeta Minhasová rozsudek nad pachateli. Jeden z nich, jako recidivista, byl odsouzen ke třem týdnům vězení, zatímco jeho spolupachatelka byla odsouzena k podmíněnému trestu.
Konzervativní britský poslanec Gareth Johnson navrhl, aby byla organizace Just Stop Oil prohlášena za „zakázanou organizaci“, aby se s ní mohlo zacházet jako se zločineckou organizací, kterou ve skutečnosti je.
V Nizozemsku tři aktivisté polili Vermeerův obraz Dívka s perlovou náušnicí rajčatovou polévkou a dva z nich byli odsouzeni ke dvěma měsícům vězení, z toho jeden podmíněně.V německé Postupimi zase aktivisté potřísnili obraz Clauda Moneta bramborovou kaší, ve Vídni polili obraz Klimta černou tekutinou.V Drážďanech se aktivisté hnutí Ende Gelände přilepili k rámu Rafaelovy Sixtinské madony. Škody způsobené těmito incidenty se odhadují na čtyř- až pěticifernou sumu.
O rostoucí radikalizaci hnutí svědčí i stoupající počet trestných činů, kterých se část klimatických aktivistů dopouští.V Bádensku-Württembersku meziročně vzrostl počet politicky motivovaných trestných činů v kategorii „klima“ o 20 procent, ze 106 případů v roce 2021 na 127 v roce 2022.
Svědčí to o stále radikálnějším přístupu části ekologických hnutí, která považují svůj svatý boj za tak důležitý, že zákony a právo pro ně prostě neplatí.
To dokládají i slova jednoho z aktivistů “ Poslední generace“ Borise. Pro internetové médium Watson uvedl: „Opravdu si nepřeji ekodiktaturu, ale náš demokratický systém už prostě nefunguje“.
Chtějí zrušit i demokracii
Někteří aktivisté se dokonce snaží dosáhnout svých cílů i násilím. Obzvlášť negativně se zde vyjímá již zmíněné německé hnutí Ende Gelände, které na podzim roku 2019 vtrhlo podle vlastních slov se čtyřmi tisíci aktivisty do areálu uhelného dolu a požadovalo ukončení těžby uhlí. Podle policie aktivisté násilím protrhli policejní zátarasy. „Mírumilovnost [hnutí] nemůžeme potvrdit,“ uvedl mluvčí policie Andreas Loepki. Několik policistů bylo při potyčkách s aktivisty zraněno.
Nejen proto bylo hnutí Ende Gelände (EG) Úřadem na ochranu ústavy („německou zpravodajskou službou“) zařazeno na seznam hnutí “ ovlivňovaných krajní levicí“.
„Od konce roku 2014 se téma „ochrany klimatu“ čím dál více dostává do centra pozornosti levicových extremistů v důsledku politické diskuse o požadovaném energetickém přechodu a s tím souvisejícím plánovaným zavíráním uhelných elektráren. Levicoví extremisté se prostřednictví akčních uskupení a kampaní snaží ovlivnit aktuální politickou scénu, zasadit do ní levicově-extremistickou agendu a prosazovat tak svou snahu o propojení s demokratickým spektrem,“
popisuje jejich strategii Úřad pro ochranu ústavy.
Argumentuje přitom tím, že Ende Gelände je napojeno na hnutí Interventionistische Linke (IL):
„Celostátně působící levicová extremistická organizace IL je dle vlastních prohlášení od počátku zapojena do kampaně „Ende Gelände“. […] IL působí jako jisté pojítko mezi militantními skupinami a nenásilnými levicovými extremisty nebo neextremistickými skupinami a iniciativami. Postoj IL k násilí je taktický, což znamená, že otevřeně nepodporuje militantnost, ale ani výslovně násilí neodsuzuje.“
Zařazení Ende Gelände na seznam tehdy vyvolalo kritiku úřadu ze strany Zelených i postkomunistické levice, která požadovala zrušení úřadu. Legitimitu tohoto kroku však nakonec prokázalo samo EG, když nedávno na Twitteru zveřejnilo následující status:
„Zrušte policii. Zrušte demokracii! Naše demokracie je součástí kapitalistického systému. Systému založeném na rasismu, sexismu, (neo)kolonialismu a vykořisťování.“
Po vlně kritiky EG tweet smazalo a nahradilo jej upřesněním:
„Ne, nejsme pro zrušení demokracie, ale naopak pro její rozšíření! Náš tweet o diskriminaci a mocenských vztazích v současné ‚demokracii‘ vyvolal příliš velké podráždění. Odvolávali jsme se v něm na koncept Angely Davisové.“
I navzdory tomuto polopatickému popření však Ende Gelände v očích mnohých jen potvrdilo své protidemokratické smýšlení – vždyť který demokrat by napsal slovo demokracie v uvozovkách? Zvláště když Angela Davisová byla americká komunistka a marxistická aktivistka spojovaná s radikálním hnutím Černých panterů.
Převzato z Postoj.sk
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme