První velké vítězství AfD jako předzvěst budoucnosti? Němečtí voliči vyslali politikům důrazné varování

Sice malé, ale přece jen volební vítězství. Alternativa pro Německo zvítězila v durynském okrese Sonnenberg a potvrdila tak, že průzkumy na východě Německa nelžou. A že se tradiční politické strany mají čeho bát v nadcházejících důležitých zemských volbách právě ve východním Německu, kde AfD významně posiluje.

Zajisté, 54.000 voličů v souměstí Sonneberg nehlasovalo s očima upřenýma na Berlín; neměli v prvé řadě na mysli celoněmecké, celoevropské či globální otázky. Byly to volby místní, s důrazem na lokální problémy, v nichž se o přízeň lidí ucházeli komunální politikové. Nešť. Ale šlo o premiéru. AfD poprvé zvítězila v hlasování o obsazení postu výkonné moci. „Byla překročena politická hranice,“ komentovala výsledek Ursula Münchová, šéfka Akademie politických věd v bavorském Tutzingu.

Tím spíš, že AfD v tomto velmi malém měřítku předvedla, že je schopna se úspěšně postavit jednotné frontě všech ostatních „demokratických“ stran. Její kandidát Robert Sesselmann získal 52,8 procenta hlasů, zatímco dosavadní starosta za CDU Jürgen Köpper 47,2 procenta. A to přesto, že ho podpořila široká koalice od CDU po Zelené, k níž se dokonce připojili i hodně levicoví Die Linke, jen aby zabránili AfD vyhrát. Neuspěli. Podle Münchové proto, že sanitární kordon, který takto vytvořili, se obrátil proti nim. Lidé odmítající elity se postavili na stranu AfD; rozhodli zejména ti, kteří normálně k volbám nechodí. Účast dosáhla 60 procent, což je pro kraje bývalé NDR vysoké číslo.

Tino Chrupalla, předseda AfD (Převzato z Wikipedie, CC BY-SA 4.0)

Zprávy z Durynska jsou nepříjemné zejména pro Friedricha Merze, dlouholetého rivala Angely Merkelové, který při nástupu do předsednické funkce v CDU sliboval, že se sníží podporu krajní pravice na polovinu. Ačkoli převzal některé prvky z politického programu AfD, například ohledně migrace, boje proti klimatické změně nebo energetiky, volby v Sonnebergu ukazují, že to nemusela být správná cesta. Spíše to vypadá, že CDU sice přilévala olej do ohně, ale vydělávala na tom AfD.

CDU zůstává nejsilnější stranou v Německu, ale s pouhými 28 procenty hlasů; za časů Merkelové neklesala nikdy pod 30 procent. Jako hlavní opoziční síle se jí nedaří těžit z hašteření uvnitř vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberální FDP. Rozladění ve společnosti, nespokojenost s vládní politikou, určité tápání způsobené souběhem několika krizí tak prospívají krajní pravici. AfD je s 20 procenty hlasů po CDU druhou nejsilnější stranou.

„Sanitární kordon“ jednoznačně platí na celoněmecké úrovni; s AfD se ostatní strany bavit nebudou. Hlavolamem se však hrozí stát sestavování vlád po zemských volbách v Sasku, Durynsku a Braniborsku v roce 2024. Co když tam AfD udělá velký výsledek, třeba 40 procent? Půjde s ní CDU do holportu, ačkoli takovou variantu dnes odmítá, nebo bude lepit nepravděpodobné koalice s SDP, Zelenými či Die Linke? Obě varianty budí přinejmenším rozpaky.

Krajní pravice bez pozlátka

Durynská organizace AfD je v německém kontextu nejsilnější a nejvlivnější; její činitelé vystupují jako skuteční ultrapravicoví radikálové. A to až tak, že německý Úřad pro ochranu ústavy, tedy civilní tajná služba, rozhodl o jejich sledování kvůli veřejným stanoviskům považovaným z hlediska německého práva za projevy rasismu, antisemitismu a za odmítání demokracie. Vítěz voleb a pravděpodobný starosta Sonnebergu Robert Sesselmann ostatně oslavoval výsledek veřejně s předsedou AfD Tinem Chrupallou, ale zejména s emblematickou postavou celého hnutí Björnem Höckem, předsedou poslaneckého klubu AfD v durynském parlamentu.

Tento pán se vyznačuje touhou po „etnické homogenizaci“ Evropy. A nejen to. Ohrazuje se proti „stupidní“ německé politice odmítání a vysvětlování nacistické minulosti. Kdyby se stal kancléřem, nechal by od Braniborské brány v centru Berlína odstranit památník židovským obětem holokaustu. „My Němci jsme jediný národ na světě, který si uprostřed svého hlavního města vztyčil památník hanby,“ nechal se nedávno slyšet.

Není divu, že se ozvali němečtí Židé. Předseda Ústřední německé židovské rady Josef Schuster přirovnal výsledek v Sonnebergu k „protržení přehrady, které nemohou politické síly v této zemi jen tak přejít“. Je sice jasné, že ne všichni voliči AfD jsou pravicoví extremisté, poznamenal, ale faktem zůstává, že pravicového extremistu zvolili do starostenské funkce. Místopředseda Mezinárodního osvětimského výboru Christoph Hübner mluvil o „smutném dni pro Sonnenberg, Německo a demokracii“. Upozornil, že lidé hlasovali se znalostí věci, věděli, co je v sázce. Přesto zvolili „extremistickou ničivou sílu ovládanou nacisty“.

AfD byla založena v roce 2013 skupinou euroskeptických akademiků a bankéřů. Její program byl zprvu orientován především proti imigraci z islámských zemí. Do Spolkového sněmu se dostali její zástupci poprvé v roce 2017. Postupně se začala vymezovat vůči EU, zejména její Zelené dohodě, a také vůči západní podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Nejsilnější podporu má ve spolkových zemích na území bývalé NDR, kde těží z nespokojenosti lidí s životní úrovní, která i 33 let po sjednocení země pokulhává za bývalým západním Německem. Na evropské scéně patří AfD k nejtvrdší krajní pravici. V Evropském parlamentu s ní v rámci klubu Identita a demokracie spolupracuje česká SPD. Pozvání na její akce několikrát přijal exprezident Václav Klaus.

Převzato z Info.cz

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme