Proti Moskvě i Bruselu

Ještě nějakou dobu potrvá, než budou v Římě sečteny kompletní výsledky voleb, ale už nyní je zřejmé, že italská politika zažívá po bouřlivých letech, kdy se během pandemie vystřídaly dvě vlády, novou revoluci.

V posledních parlamentních volbách v roce 2018 ovládly zemi dvě populistické síly zleva i zprava – Hnutí 5 hvězd (M5S) a Liga Mattea Salviniho. Po včerejších předčasných volbách je absolutním vítězem 45letá Giorgia Meloniová a její Fratelli d’Italia (FdI, Bratři Itálie), která byla ještě nedávno okrajovou stranou středopravého tábora.

Ze dvou na 26 procent

Stačí porovnat čísla: v roce 2013 Meloniová dostala 1,96 procenta, o pět let později 4,35 procenta, nyní šestkrát více, přes 26 procent.

Bratrům Italům nesporně prospělo zejména to, že v minulém volebním období nebyli ani jednou ve vládě; v první a druhé Conteho vládě se všechny ostatní parlamentní strany postupně vystřídaly jako na orloji, až pod vedením respektovaného a oblíbeného technokrata Maria Draghiho vládli de iure (a de facto) všichni (a vlastně nikdo) kromě Meloniové.

Absolutní vítěz za sebou zanechává dlouhou řadu poražených: obzvláště těžkou noc zažil Matteo Salvini, Meloniové spojenec ze středopravého bloku, který kvůli svým ambicím před pěti lety změnil název strany na „Lega per Salvini Premier“.

V březnu 2018 získal Salvini přes 17 procent, o rok později triumfoval v eurovolbách s 34 procenty a zdálo se, že Salvini po vzoru Silvia Berlusconiho sjednotí to, čemu se v Itálii říká „centrodestra“. Dvakrát však doplatil na pád vlády: poprvé Conteho, když po eurovolbách věřil, že vypovězením koalice s Hnutím 5 hvězd vyvolá předčasné volby, v nichž jasně zvítězí a stane se premiérem. Za svou netrpělivost tehdy hořce zaplatil a později udělal další kotrmelec, když svou nacionalistickou Ligu, která původně chtěla opustit eurozónu, přeměnil v proevropskou sílu v Draghiho vládě. Meloniová postupně získával voliče, a tak se Salvini a jeho starý lišák, pětaosmdesátiletý Berlusconi, pokusili na začátku léta zvrátit vývoj: využili vládní krizi ke svržení Draghiho, vyhlásili předčasné volby. Salviniho hra ale opět selhala.

Doufal, že Meloniovou dožene v její nové opoziční roli, kdy byl nejhlasitějším kritikem sankcí přijatých proti Rusku, a pokud se stane zázrak, že ji předstihne. Stal se pravý opak, přenechal jí více voličů a skončil na devíti procentech.

Největším poraženým je italská levice, směs sociálních demokratů, postkomunistů, progresivistů a zelených radikálů, kteří se spojili do volebního středolevicového tábora. Pravý střed vedený Meloniovou (plus Salvini a Berlusconi) jej porazil o téměř 18 procentních bodů. Levice trpěla přílišnou roztříštěností a Conteho pětihvězdičkoví kandidáti kandidovali samostatně – se svým sociálním populismem uspěli na chudším jihu země. Vzhledem ke složitosti volebního systému s většinovými prvky to však znamená, že Meloniová a její spojenci budou mít v parlamentu mnohem větší sílu, než odpovídá jejich podílu hlasů.

Meloniová tak včera získala velmi silný mandát k vládnutí.

Proti Moskvě i Bruselu

Výsledek italských voleb si zaslouží ještě dvě krátké poznámky:

1. Evropské noviny dnes budou plné titulků o vítězství krajní pravice, respektive postfašistů, jak stranu Meloniové razítkují italští pokrokáři, kteří se jinak spokojí s tím, že kandidují ve stejném bloku jako postkomunisté či marxisté.

V Bruselu a Berlíně v posledních dnech zavládla značná nervozita a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Princetonské univerzitě vyjádřila obavy, že se Itálie připojí k národně-konzervativním vládám v Budapešti a Varšavě, a dodala, že „pokud se věci (v Itálii) budou vyvíjet obtížným směrem, máme nástroje, jak se s tím vypořádat“. Projev von der Leyenové vyvolal u mnoha Italů velké rozhořčení, stejně jako předvolební článek na titulní straně německého časopisu der Stern, který Meloniovou označil za „nejnebezpečnější ženu v Evropě“.

Na Meloniovou se podíváme ve zvláštním profilu, ale zatím jen krátce. Především není tak docela ekvivalentem Marine Le Penové; italská politička se jí v posledních letech na rozdíl od Salviniho spíše vyhýbala. FdI je součástí strany Evropští konzervativci a reformisté, do které patří také polská PiS, česká ODS a zatím i Sulíkova SaS.

Meloniová do tohoto evropského proudu nezapadla náhodou: je proatlantická a od začátku války se na rozdíl od Salviniho i Conteho se zasazuje jak o dodávky zbraní na Ukrajinu, tak o sankce proti Rusku.

Jasné vítězství Meloniové a debakl jejího volebního spojence Salviniho znamenají, že i postoj nové italské vlády k Ukrajině a Rusku bude prozatím bližší Polsku než Maďarsku.

Meloniová je zároveň italská nacionalistka, která odmítá federalizaci Evropy, kritizuje Brusel za tahanice proti Polsku a Maďarsku, a přestože sama říká, že nesouhlasí s Orbánovým postojem k válce na Ukrajině, domnívá se, že EU by nyní měla hledat jednotu proti Rusku i Číně, a ne vést vnitřní války.

Je zjevné, že s premiérkou Meloniovou sa v rámci EU mění mocenská rovnováha – jednak budou Italové spolu s V4 opozicí vůči německo-francouzskému plánu zrušit právo veta. A fakt, že z Říma bude blíž do Varšavy než do Berlína, se ukáže i při dalších tématech.

Giorgia Meloniová také otevřeně zastává víceré konzervativní názory, vysmívá se genderové ideologii, za manželství považuje vztah muže a ženy. Zavázala se sice, že interrupční zákony měnit nebude, ale chce ženám, které zvažují potrat, nabízet prostřednictvím státu jiné alternativy.

2. O úspěchu Meloniové a její budoucí vlády však nerozhodne ideologie ani konflikty s Bruselem, ale ekonomika a energetika. Po uši zadlužená Itálie už čtvrtstoletí stagnuje a v rámci EU se propadá čím dál níže.

V nejbližších měsících tak nová vláda bude čelit tomu, aby převedla zemi přes zimu, vyhnula se energetickým blackoutům i dalšímu prudkému nárůstu cen. Plus do konce roku musí v krizovém módu připravit všechno tak, aby mohli Italové čerpat další, 19-miliardovou část z Plánu obnovy.

Když se na tomto poli premiérce Meloniové nebude dařit, z nedělní konzervativní revoluce bude opět jen jedna z epizod bouřlivé italské politiky.

 

Převzato z Postoj.sk

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!